Ochrnutý Lukáš Šembera popisuje těžké chvíle v nové písni

Foto: modelmanagement.com

Platil za jednu z největších motocyklistických nadějí u nás. Pak ale v jeho slibně rozjeté kariéře nastal fatální zlom. Před deseti lety zažil děsivý pád během exhibičního závodu v Brně a po něm už se na nohy nikdy nepostavil. Pro člověka, který byl zvyklý žít velice aktivně, to byla obrovská rána, kterou zprvu nedokázal překousnout. V průběhu let se dokonce pokusil o sebevraždu. Nyní už se z nejhoršího období dostal a důkazem toho je dojemná píseň, kterou složil do svou rodinu a ty nejbližší, kteří vždycky stáli po jeho boku. O čem píseň pojednává? Z toho vás bude mrazit.

Život se mu obrátil naruby, toužil odejít z tohohle světa

Nyní šestadvacetiletý Lukáš Šembera si v roce 2009 sáhl až na samotné dno. Tehdy totiž po drsném pádu na exhibičním závodě v Brně skončil v nemocnici, kde od lékařů uslyšel velice smutnou zprávu – už nikdy nebudeš chodit. Následně se musel vzdát všech svých plánů o budoucnosti a jelikož to na jeho psychiku bylo příliš, v roce 2012 se pokusil spáchat sebevraždu. Nepřímo to tehdy potvrdil jeho bratr Michal Šembera slovy:

„Nebudu to popírat. Jen chci, aby všichni věděli, že je v pořádku a stabilizovaný. Pomalu se z toho dostává. Chtěli jsme, aby zpráva zůstala jen v rodinném kruhu a nepronikla na veřejnost. Není to ideální pro nás, ani pro Lukáše. Pomohlo mu, kdyby ho všichni nechali odpočívat.“

Lukáš Šembera o děsivé minulosti složil rappový song

Čas letí jako voda a od Šemberova neúspěšného pokusu odejít z tohoto světa uplynulo již 7 let. Někdejší závodník od té doby ušel pořádný kus cesty a naučil se žít s tím, co má. Pochopil, že životními překážkami se nesmí nechat zlomit a stále jsou důvody, pro které se tu vyplatí zůstat. O tom všem se navíc rozhodl složit rappovou píseň, která začíná následujícími slovy:

„Píše se rok 92. Přišel jsem na svět. Díky mami a tati. Rodina jako žádná jiná. Dali byste nám i poslední kapku krve. Toho si hodně vážím a za sebe se vám omlouvám.“

Šembera bezpochyby naráží na již zmíněný rok 2012, kdy bojoval s těžkými depresemi a utápěl žal v alkoholu a drogách. Z jeho dalších veršů člověka až mrazí:

„Když jsem tu sílu neměl, málem jsem to všechno vzdal. Psal jsem dopis, bral jsem prášky, cítil jsem se hrozně sám. Nevím, co se stalo, ale byl to krach. Od té doby mám strach, že uslyším zase ten hlas, co mi řekne už je čas. Ještě že vás mám. Jste pojistka na zbrani, kterou v hlavě nosívám.“

Opravdu silná zpověď člověka, který ztratil všechno, ale přesto se snaží najít nějaký smysl života. Nám nezbývá než smeknout a doufat, že mu rodina bude i nadále oporou.

Foto: modelmanagement.com