Vedoucí muž arbitráže, která rozhodla o návratu Rusů na světovou scénu, byl pár týdnů před verdiktem v Moskvě

Moskva, 22. září 2026, hotel The Carlton. Na pódiu Ruského mezinárodního arbitrážního kongresu (RIAC) sedí italský advokát Giulio Palermo, partner kanceláře GPA LAW. Debata nese název „Příběh arbitráže: Kdo píše, kdo vypráví, kdo věří?“. O sedmnáct dní později ho Mezinárodní sportovní arbitráž (CAS) v Lausanne jmenovala předsedou tříčlenného senátu ve sporu Ruského hokejového svazu s Mezinárodní hokejovou federací (IIHF). Po dalších jednadvaceti dnech senát pod jeho vedením rozhodl, že ruské reprezentace se mají vrátit na mistrovství světa. Důkaz, že by moskevská cesta verdikt ovlivnila, neexistuje. CAS ale o ní podle vlastních slov nevěděla. Právě to je podle nás jádro celé kauzy.

Od moskevského pódia k lausannskému verdiktu

Palermova účast v Moskvě nebyla tajná. Oficiální program konference RIAC 2026 ho uváděl jako řečníka s datem, místem i názvem panelu. Šlo o odbornou arbitrážní akci, ne o hokejovou nebo politickou událost. Širší pozornost si ale získala až ve chvíli, kdy bylo jasné, kdo o ruském hokeji rozhodoval.

Když jsme poskládali dostupné zdroje, vyšla tato časová osa:

Myslíte si, že se po oslavě do rána vyspíte do střízliva? Spočítejte si, kolik hodin tělo opravdu potřebuje

AutoŽivě.cz

3 h

Mezi Moskvou a verdiktem uběhlo 38 dní. Jak dlouho Palermo v ruské metropoli pobýval, otevřené zdroje neuvádějí. Senát vedle něj tvořili Egypťan Ismail Selim a Brit Mark Hovell, jak uvádí tisková zpráva CAS.

První stopa vedla z Pobaltí. Lrytas o moskevském hotelu psal už čtyři dny po verdiktu, jen jako okrajovou poznámku v textu o hokejových bojkotech. Podrobnou rešerši s dotazy na obě strany přinesl až Thomas Renggli z Inside Paradeplatz. Švýcarský server výslovně uvádí, že podjatost netvrdí. Podle něj ale samotný sled událostí otevírá otázku důvěry.

Co tvrdí CAS a co tvrdí Palermo

Obhajoba arbitráže stojí na třech bodech. Cesta proběhla před jmenováním. Po 9. říjnu mohly obě strany vznést námitky proti nezávislosti nebo nestrannosti předsedy senátu, a žádná to neudělala. A CAS podle svého vyjádření nezná okolnosti, které by Palermovu nezávislost zpochybňovaly.

Ve stejné odpovědi ovšem zaznělo i přiznání: o moskevské cestě instituce nevěděla.

Palermo sám reagoval ostře. Informace z litevského článku označil za „nepodložené a vysoce pomlouvačné“ a ohlásil, že podnikne všechny nezbytné právní kroky na ochranu svých práv a pověsti.

Rozlišovat je nutné i tady. Doložené je vystoupení na konferenci, jejíž program sestavovalo ruské arbitrážní prostředí a na níž vystupovali ruští právníci. Schůzky s představiteli ruského státu, lidmi z Kremlu nebo funkcionáři ruského hokeje otevřené zdroje nedokládají. Kdo by z cesty dovozoval tajné kontakty, předbíhá fakta.

Stanovisko z 5. listopadu se navíc věnovalo hlavně obsahu rozhodnutí. Senát podle něj posuzoval jen právní otázky, které mu strany předložily. IIHF nepožádala o alternativní opatření, například start Rusů pod neutrální vlajkou, takže je senát nenařídil. Argumenty o bezpečnostních a organizačních rizicích podle CAS nebyly podložené dostatečnými důkazy. Pravidla IIHF přitom podle senátu umožňují vyloučení jen při doloženém bezpečnostním riziku.

Kdy pochybnost o arbitrovi stačí ke zrušení verdiktu

Nálezy CAS lze napadnout u švýcarského Spolkového soudu, ale jen v úzkém rozsahu. Nejde o běžné odvolání, kde se znovu posuzuje meritum. Soud zkoumá například nesprávné složení senátu nebo vady nestrannosti. Že by IIHF takovou stížnost podala, se nám z otevřených zdrojů potvrdit nepodařilo. Rozhodnutí je mezitím vykonatelné od oznámení výroku.

Precedent, kdy pochybnost o arbitrovi zvrátila celý verdikt, přitom existuje. V případu čínského plavce Sun Janga zrušil Spolkový soud nález CAS kvůli starším tweetům předsedy senátu. Podle soudu vyvolávaly objektivně odůvodněné pochybnosti o jeho nestrannosti. Nikdo neprokázal, že by rozhodl zaujatě. Stačil oprávněný dojem.

Opačným pólem je případ Mutu a Pechsteinová. Evropský soud pro lidská práva v něm uznal CAS jako nezávislý a nestranný tribunál, byť u německé rychlobruslařky shledal porušení práv kvůli chybějícímu veřejnému slyšení.

Palermova kauza leží mezi oběma případy, ale blíž tomu druhému. Na rozdíl od případu Sun Janga tu nejsou veřejné výroky arbitra o účastníkovi sporu ani finanční vazba či přímý střet zájmů. Je tu časová souslednost a reputační stín. Navíc strany měly prostor k námitce a nevyužily ho, což v takovém řízení obvykle silně váží. Dá se proto čekat, že verdikt právně obstojí. Reputačně je to jiná otázka.

Proč na tom záleží právě u tohoto verdiktu

Rozhodnutí z 30. října nebylo technickou drobností. IIHF má podle něj umožnit ruským týmům start na pěti šampionátech sezony 2026/2027:

• MS juniorů v Kanadě (od 26. prosince 2026 do 5. ledna 2027)
• MS žen do 18 let v Česku (od 8. ledna 2027)
• MS mužů do 18 let v USA
• MS mužů v Německu (14. až 30. května 2027)
• MS žen v Kanadě (listopad 2027)

Reakce přišly rychle. IIHF s verdiktem nesouhlasí, ale podle svého stanoviska ze 7. listopadu musí pracovat v jeho rámci. Bělorusko přitom z juniorského i seniorského šampionátu dál vylučuje. Kanada oznámila, že Rusy na juniorský turnaj nepustí. Podle agentury AP odmítají hrát proti Rusku Finsko, Švédsko, Česko, Norsko, Dánsko, Lotyšsko a Rakousko. Škoda Auto, dlouholetý hlavní sponzor mistrovství světa, chce při ruské účasti přehodnotit své zapojení.

Český hokej byl verdiktem „velice nepříjemně překvapen“ a svůj postoj nemění. Generální sekretář Jan Černý uvedl, že svaz za současné situace návrat ruských týmů odmítá a bude jednat s vládou o restrikcích včetně možného neudělení víz. Nejbližší test přijde už v lednu v Ostravě na ženském šampionátu do 18 let. Na Palermovu moskevskou cestu svaz oficiálně nereagoval.

Pro úplnost: CAS plošně „pro Rusko“ nerozhoduje. Ve stejném říjnu zamítla odvolání ruského curlingu a v minulosti ruským sportovcům vyhověla jednou částečně, jindy vůbec ne. To ale v Palermově kauze nehraje hlavní roli.

Podle nás nejde o to, zda Palermo v Moskvě s někým mluvil. Jde o to, že instituce, která vynesla jeden z geopoliticky nejcitlivějších sportovních verdiktů posledních let, se o cestě předsedy senátu dozvěděla z novin. Strany námitku nevznesly, možná proto, že o cestě také nevěděly. Systém, který spoléhá na to, že si strany okolnosti dohledají samy, selhává právě tam, kde je v sázce nejvíc.

Moskevský panel se ptal, kdo arbitráži věří. Po listopadu 2026 už to není jen akademická otázka. Odpověď budou dávat hokejové svazy, sponzoři a vlády, které o vízech pro ruské hráče rozhodnou dřív, než se kdokoli dočká nového soudu.