V deseti bez matky, ve třiceti rakovina. Pardubický Fejes končí

V deseti přišel při nehodě o matku, ve třiceti porazil rakovinu. Mistr s Pardubicemi Fejes musel ukončit kariéru

Na jaře dal Hunter Fejes gól ve finále a slavil s Pardubicemi titul. V říjnu ve 32 letech skončil, lékaři mu nedoporučili pokračovat.

i Zdroj fotografie: HC Dynamo Pardubice
                   

Klub zprávu zveřejnil 14. října večer a byla krátká. Americký útočník Hunter Fejes podle Dynama končí profesionální kariéru kvůli zdravotním problémům. Lékaři mu doporučili s hokejem skončit. Konkrétní diagnózu Pardubice nezveřejnily. Za tou strohou formulací ale stojí jeden z nejtvrdších životních příběhů, jaké česká extraliga v posledních letech měla: chlapec, který v deseti letech přežil autonehodu, při níž zemřela jeho matka, a muž, který ve 28 letech porazil rakovinu a vrátil se na led. Hokej ho podle jeho slov držel nad vodou. Teď mu ho vzalo vlastní tělo.

Gól, který srovnal finále

Do Pardubic přišel Fejes 6. prosince 2025 ze slovenského Prešova. Šlo o nenápadný tah, měsíční výpomoc s opcí. Klub ji uplatnil a americký křídelník v Dynamu zůstal. V základní části odehrál 17 zápasů, v play-off dalších sedm. Hokej.cz mu v titulové sezoně připisuje celkem 24 startů a šest bodů za tři góly a tři asistence.

Statistika neohromí. V Pardubicích si ho ale budou pamatovat kvůli jedinému večeru. V šestém zápase finále proti Třinci vstřelil první pardubický gól a srovnal na 1:1. Dynamo zápas vyhrálo 5:4 v prodloužení a slavilo sedmý extraligový titul v historii klubu.

Po letech na okraji velkého hokeje to pro Fejese byl vrchol kariéry. Phoenix Coyotes ho v roce 2012 draftovali až v šestém kole jako číslo 178, tedy jako dlouhodobý projekt, ne jako budoucí oporu NHL. Do nejlepší ligy světa se nikdy nedostal. Prošel univerzitní soutěží za Colorado College, odehrál 89 zápasů v AHL a 190 v ECHL. Pak zamířil do Evropy: Rakousko, Švédsko, Znojmo, Košice, Žilina, Prešov. S Košicemi vyhrál slovenský titul, s Pardubicemi český.

V rozlučkovém videu, které podle iDNES zveřejnilo Dynamo, to Fejes shrnul sám: NHL si nikdy nezahrál, ale Pardubice pro něj byly jeho NHL.

Silnice v Anchorage

Pro ten příběh je potřeba se vrátit o dvaadvacet let zpátky, na Aljašku. Je 27. června 2004, Anchorage. Desetiletý Hunter sedí s matkou Gail v Toyotě Land Cruiser. Ani jeden z nich není připoutaný. Při srážce s jiným autem oba vypadnou z vozu.

Gail Fejesová nehodu nepřežila. Syn utrpěl zlomeninu lebky a pět dní ležel v bezvědomí v kritickém stavu. Že mu zemřela máma, se dozvěděl až po týdnu v nemocnici. Řidič druhého vozu dostal podle deníku The Gazette tři měsíce vězení za to, že z místa nehody ujel.

Sedm let nato, v roce 2011, se Fejes ocitl na stejné silnici. Bylo mu sedmnáct a tentokrát měl zapnutý pás. Strhl řízení, aby se vyhnul protijedoucímu autu, a narazil do něj jiný vůz. Jeho pick-up se roztočil a skončil v příkopu na střeše, zhruba devadesát metrů od místa, kde zemřela jeho matka. Vylezl z něj bez škrábnutí. Sám to později přičítal tomu, že nad ním bděla máma.

Už tehdy se v jeho vyprávění objevoval motiv, který ho provázel celou kariérou: když zvládl ztrátu matky, zvládne i prohru, špatný zápas nebo škrt v sestavě. Hokej pro něj nebyl jen práce. Byl to motor.

Bulka u klíční kosti

Další rána přišla po sezoně 2021/22. Fejesovi bylo 28 let, když si všiml bulky v oblasti hrudníku a klíční kosti. Následovala vyšetření a biopsie. Podle Alaska Sports Report lékaři našli tři nádorová ložiska. Diagnóza zněla Hodgkinův lymfom.

Fejes absolvoval čtyři cykly chemoterapie. Po druhém kole podle stejného zdroje prodělal i záchvaty. Přesto podle Spectrum News během léčby dál bruslil a trénoval zhruba čtyřikrát týdně. Mluvil o tom, že chce jít krok za krokem a brát život den po dni. Po zhruba třech měsících byla nemoc v remisi. Dne 28. října 2022 symbolicky zazvonil na zvon, kterým pacienti oznamují, že jsou bez nádoru.

Na led se vrátil a o měsíce později už znovu hrál profesionálně. V lednu 2023 navíc s Christine Bitetto spustil sbírku na založení nadace The Fejes Foundation. Ta měla podporovat lidi s rakovinou a výzkumné organizace, plánoval pro ni například golfové a hokejové turnaje. Jestli na tento záměr po konci kariéry naváže, zatím veřejně neřekl.

Lemieux, Koivu, Boyle a hokejista z Anchorage

Fejes není první hokejista, který se po onkologické léčbě vrátil na led. Nejslavnější případ se týká stejné diagnózy. Mario Lemieux dokončil 2. března 1993 dvaadvacátou radiační léčbu Hodgkinova lymfomu a ještě týž den nastoupil za Pittsburgh. Hned bodoval.

Fin Saku Koivu se dozvěděl o rakovině v září 2001. Léčil se s nehodgkinským lymfomem, vynechal 79 zápasů a za Montreal znovu nastoupil 9. dubna 2002. Brian Boyle po diagnóze chronické myeloidní leukemie odehrál první zápas za New Jersey 1. listopadu 2017 a o rok později oznámil remisi.

Fejesův příběh se odehrával v menších ligách a bez kamer NHL. Motiv je ale stejný: sportovec, kterému nemoc vezme jistotu vlastního těla, se vrátí tam, kde se cítí doma. Fejes se z onkologické léčby nevrátil jen do hry. Vrátil se až k titulu, který byl největším úspěchem jeho kariéry.

Co víme a co zůstává otevřené

Ověřit se dá přesně tohle. V sezoně 2026/27 nastoupil Fejes za Pardubice k jedinému extraligovému zápasu a ke čtyřem utkáním Ligy mistrů. Dynamo v létě výrazně posílilo útok o Matěje Stránského, Davida Tomáška a Tomáše Noska, mistrovský útočník se tak ocitl spíš na okraji širokého kádru. Klub ho proto v září poslal na střídavé starty do Zlína, aby hrál víc. Tam už ale kvůli zdravotním potížím nenastoupil ani jednou. Pak přišlo doporučení lékařů a oficiální oznámení Dynama.

Jaký zdravotní problém za koncem stojí, klub ani hráč neupřesnili. Na to upozornil i Hokej.cz. Při Fejesově minulosti se nabízí spojení s rakovinou. Návrat Hodgkinova lymfomu ale nepotvrdil nikdo. Stejně tak nikdo veřejně nespojil konec kariéry s následky chemoterapie nebo dávných nehod.

Obecný medicínský kontext existuje. Podle American Cancer Society a amerického Národního onkologického institutu může mít léčba Hodgkinova lymfomu pozdní následky. Patří k nim srdeční a plicní potíže, poruchy štítné žlázy, chronická únava nebo druhé nádory. Proto se doporučují pravidelné kontroly i roky po vyléčení. Jde ale o obecnou informaci o nemoci, ne o popis Fejesova stavu.

Podle nás jde proto především o příběh o zdraví, ne o výkonnosti. Fejes neskončil, protože by na extraligu přestal stačit. Skončil, protože mu to lékaři nedoporučili. A stalo se to jen pár měsíců poté, co zažil největší večer kariéry. Takový kontrast u sportovních konců nebývá. Většinou přicházejí pomalu, s ubývajícími minutami a smlouvami. Tenhle přišel v době, kdy měl Fejes ještě v čerstvé paměti oslavy titulu.

Pro Dynamo je sportovní dopad omezený. Na soupisce má Červenku, Sedláka, Kelemena, Kauta, Sobotku i letní posily. Přímou náhradu klub neoznámil a podle všeho ji ani nepotřebuje. Pro fanoušky je ztráta jiného druhu. Klub uspořádal 15. října v Dynamo Grandstore rozlučkovou autogramiádu, v rozlučkovém videu zaznělo „Milujeme tě, Huntere!“ a Fejes měl podle klubu ještě tentýž týden odletět domů do zámoří.

Chlapec, kterého na silnici v Anchorage málem zabila nehoda, prošel pěti zeměmi a nikdy se nedostal do NHL. Svou vlastní NHL našel ve východních Čechách. Rozloučil se s ní jako mistr.

Diskuze Vstoupit do diskuze
Autor článku

Vojtěch Zelenka

Zobrazit další články