Skvělí šéfové českých hokejových klubů, bez nichž by to nefungovalo (2.část)

Máme tu pro vás pokračování seznamu nejlepších tuzemských generálních manažerů hokejových klubů, jejichž přínos je naprosto zásadní, ačkoli se na ně v očích veřejnosti občas neprávem zapomíná. Tipnete si další jména, která se mezi těmi nejvýznamnějšími šéfy objevila?

7. místo – Libor Zábranský

Kometa Brno se prakticky ihned po svém návratu mezi extraligovou elitu zařadila mezi každoroční horké adepty na zisk titulu. Letos se jim málem povedlo zkompletovat zlatý hattrick, který se v českých vodách nepodařil již pěknou řádku desetiletí. Pětačtyřicetiletý Libor Zábranský na první pohled působí jako skálopevný chlap, bez jehož vědomí nikdo nehne ani brvou.

Tak nějak to v Kometě ostatně podle zákulisních informací skutečně vypadá a je to rozhodně dobře, protože to úspěšnému klubu svědčí. Mediálně sice nedostává tolik prostoru, jelikož si s novináři příliš netyká, ovšem bezesporu si za svou perfektní práci zaslouží neskonalý obdiv.

6. místo – Petr Nedvěd

Bývalý útočník, který během své bohaté kariéry prošel řadou významných klubů v NHL (Vancouver Canucks, St. Louis Blues, New York Rangers, Philadelphia Flyers, Edmonton Oilers, Pittsburgh Penguins a Phoenix Coyotes) a rozloučil se s ní až po svém návratu do Čech, kde nejprve působil ve Spartě a nakonec v Liberci.

S hokejem se však nerozdělil úplně, momentálně mu náleží funkce generálního manažera české hokejové reprezentace. Ačkoli se o hodně práce dělil s hlavním koučem Milošem Říhou, tak na jeho jednání se zámořskými hráči záviselo úspěšné mistrovství především. Celé české prostředí ledního hokeje překvapil, jak skvěle si v nové roli vedl. Doufejme, že stejný elán mu vydrží minimálně i pro sezónu následující.

5. místo – Miroslav Schön

Generální manažer Hradce Králové je srdcař každým coulem. Zároveň je o něm dobře známo, že pokud lidé pod ním nefungují podle předem stanovených pravidel, dokáže se s nimi v mžiku a nekompromisně rozloučit. Rozhodně není tím typem majitele, který nechává všechnu práci na ostatních a sám si užívá jen benefity v podobě vysokých příjmů do kasy a VIP sektor na tribunách. Rád má o všem přehled a šel si bez zaváhání za záměrem výrazně obměnit kádr, ačkoli to znamenalo konec nadějí na titul. Z dlouhodobého hlediska pro klub udělal více, než kterýkoli jiný manažer.

4. místo – Erik Fürst

Od hokejové Olomouce nikdo nečekal zázraky. Klub patří mezi nejchudší nejen v rámci Extraligy, jeho zámezí je mnohým ostatním celkům k smíchu. Generální manažer Erik Fürst tedy neměl zrovna ty nejlepší vyhlídky, aby mohl vůbec pomýšlet na nějaký úspěch. Světě, div se, Olomouc v základní fázi soutěže skončila na šesté příčce a v play-off málem udolala i budoucí bronzovou Plzeň, která zlomila vývoj série až v posledních sedmém utkání.

V sestavě olomouckých se neobjevilo v podstatě žádné výrazné jméno (kromě Zbyňka Irgla v letech), přesto jejich hokej bavil. Právě generální manažer a jeho chytré tahy s nově příchozími hráči na tom mají lví podíl.

Foto: pro.websimhockey.com