Obránce Ray Bourque patří mezi nejslavnější hráče NHL. Celou kariéru spojil s Bostonem Bruins, se kterým ale na Stanley Cup nedosáhl. Na jejím sklonku požádal o výměnu a v 39 letech zamířil do Colorada. Jeho boj o nejcennější trofej je jedním z největších hokejových příběhů.
Do NHL naskočil Ray Bourque v osmnácti a okamžitě na sebe výrazně upozornil. V 80 zápasech základní části si připsal 65 bodů (17+48) a v play-off v deseti utkáních přidal dalších 11 bodů (2+9). Kromě zisku ceny pro nováčka roku byl také zvolen do prvního týmu na utkání hvězd. Za zmínku určitě stojí, že v průběhu své dvaadvacetileté kariéry v NHL nechyběl v utkání hvězd ani jednou.
Brzy se Bourque zařadil mezi největší hvězdy ligy. V sezóně 1983/84 obránce, který výrazně podporoval útok, v 78 duelech základní části zaznamenal 96 bodů (31+65)! S Bostonem pravidelně hrál play-off a dvakrát se dostal do finále Stanley Cupu. Jenže v letech 1988 a 1990 narazili Bruins na Edmonton vedený Waynem Gretzkym a poté Markem Messierem.
Pětinásobný držitel Norrisovy trofeje pro nejlepšího obránce NHL nepostoupil s Bostonem do bojů o Stanley Cup jen v sezóně 1996/97. Když bylo o tři roky později jasné, že budou Bruins v play-off chybět, rozhodl se dlouholetý kapitán k zásadnímu kroku. V 39 letech požádal o výměnu, aby měl ještě jednu šanci vyhrát Stanley Cup. Vedení klubu mu vyhovělo a Ray Bourque zamířil do Colorada.
Na otázku, proč po všech těch letech v Bostonu požádal o výměnu, odpověděl následovně: „Proč teď? Ze dvou důvodů. Zaprvé jsem o výměnu požádal, protože chci vyhrát Stanley Cup. Je to jediná věc, kterou jsem ve své kariéře nedokázal. A zadruhé jsem v tuto chvíli potřeboval změnu. Chci zjistit, co zbývá Rayi Bourqueovi.“
Colorado mělo v té době v týmu taková esa jako Joe Sakic, Peter Forsberg, Adam Foote nebo Patrick Roy. Avalanche postoupili do finále konference, kde ale v sedmém zápase prohráli s Dallasem. Zklamaný Ray Bourque se rozhodl, že zabojuje o Stanley Cup ještě jednou.
„Nikdy si nevzal ani den volna. Vzpomínám si, jak jsem mu jednou do mého stolu schoval brusle, takže nemohl jít na dobrovolný trénink. Úplně z toho šílel. „Kde mám brusle?“ ptal se asistenta, mě a kohokoli, kdo by poslouchal. Ale já měl čtyřicetiletého obránce, který hrál 30 minut na zápas a chtěl jsem, aby si odpočinul,“ vzpomínal hlavní kouč Colorada Bob Hartley.
Sen se málem rozplynul
V základní části měli Avalanche nejlepší bilanci z celé NHL, tým měl ale jen jeden cíl. Vyhrát Stanley Cup. V úvodním kole play-off Colorado smetlo Vancouver 4:0 na zápasy, ve druhém vyřadilo Los Angeles 4:3 a ve finále Západní konference porazilo St. Louis 4:1. Do finále s New Jersey sice vlétli Bourque a spol. vítězstvím 5:0, jenže Devils postupně otočili sérii na 3:2. Dva dny před šestým duelem přišel trenér Bob Hartley před tréninkem do kabiny, kde došlo na památnou chvíli.
„Řekl jsem hráčům: „Co myslíte? Chce kdokoliv z vás něco říct?“ Třikrát nebo čtyřikrát jsem obešel šatnu. Všichni měli svěšené hlavy. Ani slovo. Věděli jsme, že jsme Devils otevřeli dveře k tomu, aby doma vyhráli Stanley Cup. Bylo dost těžké je porazit v Denveru, natož v New Jersey. Nikomu nebylo do řeči,“ vracel se po letech k působení v Coloradu Hartley.
Bourque měl co říct
Pak ale vstal Ray Bourque. „Slzy se mu kutálely po tvářích a řekl: „Je to ve vašich rukou. Vím, že se hodně mluvilo o mé budoucnosti. No, po tomhle končím. Zbývá mi jeden nebo dva zápasy. Vy rozhodnete, kolik utkání mi ještě zbývá odehrát.“ Pak se posadil. V tu chvíli byste slyšeli spadnout špendlík,“ přiblížil emotivní proslov trenér.
Colorado následně zvítězilo na ledě New Jersey 4:0. V sedmém duelu Ray Bourque odehrál na ledě 29:35 min. Patrick Roy pochytal 25 z 26 střel a Avalanche zdolali Devils 3:1. Tím ale příběh nekončí. Poté, co komisař NHL Gary Bettman předal Stanley Cup do rukou kapitána, Joe Sakic místo zvednutí poháru nad hlavu a objetí prvního kolečka zavolal Raye a tuto poctu přenechal jemu. Vznikl tak ikonický moment hokejové historie. Bourque držel trofej vysoko nad hlavou, pak ji políbil a dal průchod slzám.
Perfektní načasování
„Způsob, jakým se to vyvíjelo, byl opravdu výjimečný. Ta část, kdy Joe předal pohár Rayi Bourqueovi, aby ho zvedl jako první… Ukázalo to úctu, jakou všichni měli k Rayovi a také Joeovu úroveň,“ poznamenal obránce Rob Blake. A jak reagoval Ray Bourque? „Trvalo to dlouho, ale načasování bylo perfektní. Pro mě je to docela pěkný konec. Znamená to, že ukončím kariéru jako šampión. Bylo to báječných, šťastných a úžasných 22 let,“ uvedl dojatý obránce.
Fotbal
|
PŘEČTENÍ: 17620
Tenis
|
PŘEČTENÍ: 15724
Zajímavosti
|
PŘEČTENÍ: 15690
