Branku Ocelářů z Třince dlouhé roky opanoval šikovný Šimon Hrubec, jemuž kryl záda slovenský rodák Peter Hamerlík. Do nového ročníku Extraligy ovšem ani s jedním z nich vedení klubu nemohlo počítat. V reakci na tuto nepříjemnost proto angažovalo talentovaného Patrika Bartošáka, jenž byl v posledních dvou ročnících zvolen za nejlepšího brankáře na domácí scéně a dokonce se dostal i do reprezentačního výběru Miloše Říhy pro mistrovství světa. Ačkoli musel Bartošák přijmout novou roli a také fakt, že na něj již neprší ohně střel jako v minulosti, postupně si na prostředí začíná zvykat.
Bartošák byl ve Vítkovicích neustále v permanenci
Šestadvacetiletý Patrik Bartošák se narodil v Kopřivnici, odkud se ještě v mládežnickém věku vydal zkusit štěstí do zámoří. Tam sice v nižších soutěžích chytal poměrně pravidelně, nicméně vidina posunout se o stupínek výš se mu postupně vzdalovala. Nakonec se proto rozhodl vrátit do českého hokejové prostředí, kde posílil Vítkovice Steel. V jejich barvách neměl vůbec jednoduchou pozici. Klub totiž ani zdaleka nepatřil mezi extraligovou špičku a bídná byla zejména obranná fáze.
Na Bartošíka tehdy pršely střely jako na běžícím páse a i když ve většině zápasů inkasoval, vždycky se dostal k opravdu slušné procentuální úspěšnosti zákroků. Právě na jeho výkonech Vítkovice stály a dnes je jasné, že po jeho odchodu doby potenciální slávy definitivně skončily. Brankář byl po tři sezóny jasnou jedničkou klubu a v posledních dvou ročnících se na konci dostal přes hranici 93 % úspěšnosti. To je skutečně obdivuhodné.
V Třinci je klima poměrně odlišné
Patrik Bartošák na sebe upozornil během mistrovství světa na Slovensku, kde mu dal trenér Miloš Říha několikrát přednost před ostatními gólmany. Jelikož v mnoha případech zachytal skvěle, začalo se samozřejmě spekulovat o jeho případném přestupu za lepším. Ačkoli bylo ve hře i zahraničí, Bartošák se nakonec rozhodl spojit budoucnost s extraligovými mistry z Třince. Tam ale zažil vcelku vlažný začátek.
Čím to bylo, že Bartošákovi hned ze začátku nedařilo? Jednoduše tím, že hokej v Třinci se od toho vítkovického výrazně liší. Dříve musel čelit obrovskému množství střel, zatímco v kádru Ocelářů dostane příležitost zazářit jen zřídkakdy. Pro gólmana je v podstatě lepší, když se může během zápasu „zahřát“ a má práce až nad hlavu. Nyní se musí stoprocentně soustředit, aby v těch málo situacích působil sebejistě. Sám Bartošák svou nynější roli komentuje následovně:
„Když si vezmu, co jsem zažíval v posledních letech ve Vítkovicích, je teď pro mě něco naprosto odlišného. Stoprocentně. Dřív to bylo spíše tak, že naším úkolem bylo vyloupit alespoň nějaké z ostatních stadionů. Teď se od nás čeká, že všude vyhrajeme. Musel jsem si na to zvyknout. Vy chcete všude vyhrávat, ale až postupně si navyknete i na to, že v podstatě musíte.“
Foto: si.com