Další stříbro? Za roky u hokeje už jsem se s tím nějak srovnal, přiznává kouč Sparty Jandač. Co podle něj ovlivnilo finále?

Patnáct let čeká pražská Sparta na mistrovský titul, radosti z celkového vítězství se její příznivci nedočkali ani v letošním ročníku. Svěřenci trenéra Josefa Jandače v šestém finálovém klání podlehli třineckým Ocelářům a třiapadesátiletý kouč podruhé v kariéře poznal hořkost finálové porážky. „Za roky u hokeje už jsem se s tím nějak srovnal,“ přiznal pro klubový web Jandač, který se Spartou získal stříbro již před šesti lety.

„Věřím na životní rovnováhu. Někdy je vám dáno a někdy ne. Mrzí mě to, chtěl jsem to se Spartou urvat, ale takový je život. Nehroutím se z toho. Někomu je přáno a někomu ne, ale rozhodně nic nebalím. Kdo ví, třeba mě to v příštích letech ještě potká,“ doplňuje bývalý trenér národního týmu, který má na svém kontě také čtyři bronzové medaile na lavičce Českých Budějovic, Pardubic a právě Sparty.

iZdroj fotografie: HC Sparta Praha

Celou finálovou sérii podle něj rozhodla síla a zkušenosti třineckých Ocelářů, kteří se radují z třetího mistrovského titulu v řadě. „Nechtěl bych hodnotit zápasy v základní části, ale Třinec opakovaně prokazuje svoji výkonnost. Mužstvo je pohromadě dlouho, znají ho detailně a mají zkušenosti z play off. Shání adekvátní náhrady. Jsou sehraní, umějí hrát skvěle do obrany,“ zhodnocuje Jandač, který chválil i své svěřence.

Jandač: Mužstvo mělo výborný charakter

„V play off jsme narazili na velmi silné a houževnaté soupeře. Liberec i Budějovice byli velmi silní soupeři, i přesto jsme dokázali postoupit na pět zápasů. Proti Třinci byla série až do pátého utkání vyrovnaná,“ doplňuje s tím, že se podařilo zabudovat do sestavy také mladé hráče. „Pokud tu zůstanou, budou v dalších sezonách herně růst. Hodně nám pomohli hráči, kteří posílil kádr v průběhu, jiní se uzdravili hráči. Mužstvo mělo výborný charakter,“ míní Jandač, který se v nadcházejícím ročníku na lavičce Sparty neobjeví.

Jak přiznal dlouholetý lodivod pro Českou televizi aktuálně potřebuje od hokejového života pauzu. „Odpočinu si, pověnuju se rodině, nadechnu se a půjdu dál, ale momentálně bez hokeje. Nevím (jak dlouhá pauza bude), uvidíme. Myslím si, že potřebuju trochu restart. Už od šestadvaceti let jsem v dospělém hokeji. Poslední roky prakticky bez pauzy, hodně těžké štace,“ zakončuje bývalý trenér národního týmu, ruského Metallurg Magnitogorsk nebo Bílých Tygrů Liberec.