Hadamczik prohrál soud s agentem a chtěl půl milionu na svůj účet. Právníky mu ale platil hokejový svaz

Prezident Českého hokeje prohrál v první instanci spor, který sám rozpoutal. Žaloba na ochranu osobnosti proti Jiřímu Hamalovi, agentovi bývalého reprezentačního kouče Kariho Jalonena, neuspěla. Pokud by soud rozhodl jinak, půl milionu korun by podle zjištění iDNES putovalo přímo Hadamczikovi. Náklady na advokáty ale podle stejného zdroje nesl Český svaz ledního hokeje, a to ve výši „vysokých statisíců“. Svaz na opakované dotazy několik týdnů nereagoval. Za tímto rozporem stojí otázka, kterou zatím nikdo ve vedení hokeje veřejně nezodpověděl: kde končí obrana dobrého jména svazového prezidenta a kde začíná jeho soukromá pře.

Jedno slovo z června 2023

Spor se rodil v nejhorším možném období. Česká reprezentace skončila na mistrovství světa 2023 osmá, což NHL.com/cs označilo za nejhorší český výsledek v historii. Jalonenova budoucnost visela na vlásku a kolem lavičky se vedla veřejná přestřelka.

Jejím ústředním bodem byl Fredrik Norrena, finský asistent a videokouč. Hadamczik veřejně uvedl, že Jalonen „kolegu z Finska k sobě nechce“. Jalonenova strana to viděla jinak.

Canelo dorazil do Rijádu navzdory americkému varování před cestou. Jeden zápas na kartě už byl zrušen kvůli bezpečnosti

MMAmag.cz

2 h

Dne 21. června 2023 promluvil Hamal pro iSport. Řekl, že se Jalonen „stále vzpamatovává ze lživé informace“, kterou Hadamczik prezentoval ohledně Norreny, a že finský kouč „nemohl pochopit, jak je možné, že Hadamczik takhle veřejně lhal“. Právě tahle věta se o tři roky později dostala před soud.

O osm dní později výkonný výbor Jalonena odvolal poměrem hlasů 9:2 a reprezentaci převzal Radim Rulík. Slova o lži ale ve vzduchu zůstala.

Následující týdny přinesly dvě korekce, které spor spíš zamotaly. Jalonen se od agentových slov distancoval: podle iSportu poslal prohlášení, že prezidenta svazu neoznačil za lháře ani jej ze lhaní nenařkl. Hamal v září 2023 připustil, že místo „lživé“ mohl říct „mylná“ nebo „nepravdivá“ informace. Zároveň trval na tom, že mluvil o informaci, ne o člověku, a Hadamczika osobně lhářem nikdy nenazval.

Do debaty vstoupila i nahrávka. Podle iSportu z ní vyplývalo, že Jalonen o Norrenovi řekl „ve skutečnosti ho již nepotřebuji“. Rozdíl mezi „nechce“ a „nepotřebuje“ je jemný. Pro Hamala šlo o podstatu věci, pro Hadamczika o útok na čest.

Od žaloby k zamítnutí

Hadamczik se smířlivých gest nechytil. V listopadu 2023 pro Sport.cz potvrdil, že se s Jalonenem „vyrovnali a rozešli v dobrém“, ale na Hamala podal žalobu pro poškození dobrého jména. Hamal tehdy i později opakoval, že se snažil najít smír nebo společné prohlášení, na druhé straně ale podle něj nebyla ochota. Proč Hadamczik mimosoudní dohodu nepřijal, veřejně doloženo není.

Časová osa sporu:

O samotném rozsudku informoval Blesk, podle něhož soud „dal za pravdu“ Hamalovi. Písemné odůvodnění se nám ve veřejných zdrojích dohledat nepodařilo, a není proto jasné, na čem přesně soud své rozhodnutí postavil. Z kontextu sporu je zřejmé jen to, že se Hamal celou dobu bránil tvrzením, že komentoval informaci a rozpoložení svého klienta, nikoli Hadamczikův charakter.

Rozsudek není pravomocný. Ještě v druhé polovině října Hamal pro iDNES uvedl, že čeká na jeho doručení, takže odvolací lhůta nezačala běžet. Podle občanského soudního řádu má strana na odvolání 15 dní od doručení. Pokud rozsudek obstojí a Hamal bude plně úspěšný, má zásadně nárok na náhradu účelných nákladů řízení od strany, která prohrála.

Účet, který šel jinam

Do této chvíle jde o běžný, byť vleklý osobnostní spor. Jeho ráz změnilo až zjištění iDNES.

Deník popsal dvě čísla, která k sobě nesedí. Hadamczik žalobou požadoval 500 000 Kč za poškození dobrého jména a peníze měly přijít na jeho účet. Právní zastoupení přitom podle iDNES hradil svaz, a to v řádu „vysokých statisíců korun“. Přesnou sumu deník neuvádí.

Riziko a výnos tak podle dostupných zjištění ležely na různých místech. Kdyby Hadamczik uspěl, vyhrál by on. Prohru zaplatil svaz.

Jako první si toho podle iDNES všimli svazoví kontroloři. Deník nahlédl do zápisu dozorčí rady, která si kladla otázku, zda šlo o přiměřenou částku a zda byly prostředky vynaloženy efektivně. Jaké navazující kroky výkonný výbor přijal a zda vůbec nějaké, veřejně známo není.

Podle Blesku, který se odvolává na iDNES, nešlo o ojedinělý případ. Podobně se měl Hadamczik soudit také s bývalým ředitelem extraligy Řezníčkem. Částky ani detaily financování tohoto sporu však otevřené zdroje nedokládají.

Svaz platby veřejně nevysvětlil. Na dotazy iDNES nereagoval několik týdnů. Hadamczikovo zdůvodnění, proč chtěl odškodné na osobní účet, se nám dohledat nepodařilo.

Kde končí svaz a začíná soukromá pře

Platby nejsou bez opory v pravidlech. Stanovy ČSLH platné od roku 2025 přiznávají členům výkonného výboru nárok na úhradu nákladů účelně vynaložených podle příslušných předpisů. Otázkou ale zůstává, o které náklady jde.

Celá kauza se točí kolem slova „účelně“. Svaz může mít legitimní zájem bránit svého prezidenta, když je terčem útoků kvůli rozhodnutím, která učinil ve funkci. Výrok o Norrenovi s výkonem funkce souvisel. Žalobní nárok ale nesměřoval do svazové pokladny. Mířil na soukromý účet.

Podle nás právě v tom spočívá jádro problému, ne v samotné prohře u soudu. Kdyby svaz platil obranu prezidenta a případné odškodné připadlo svazu, šlo by o institucionální spor s institucionálním rizikem i ziskem. V podobě, jakou popisuje iDNES, nesla organizace náklady a jednotlivec měl nárok na výnos. Bez usnesení výkonného výboru, smlouvy s advokátní kanceláří nebo právního stanoviska nelze tvrdit, že platba porušila pravidla. Zároveň ale bez nich nikdo nemůže doložit, že byla v pořádku.

Stanovy pro takové situace nabízejí nástroje. Dozorčí rada má nezávisle dohlížet na hospodaření, na dodržování stanov a na činnost funkcionářů. Může žádat doklady a písemné vyjádření výkonného výboru, které se má projednat zpravidla do 30 dnů. Odvolání člena výkonného výboru včetně prezidenta je možné mimo jiné za jednání neslučitelné se zájmy svazu nebo se zásadami výkonu funkce. Vyžaduje ale návrh nejméně šesti členů výkonného výboru a souhlas alespoň dvoutřetinové většiny všech jeho členů. Veřejně doloženo není, že by kdokoli takový krok zvažoval, ani že by svaz po Hadamczikovi žádal peníze zpět.

Ve veřejném prostoru tak dnes chybějí tři dokumenty: odůvodnění rozsudku, vyúčtování právních služeb a interní rozhodnutí, kterým svaz platby schválil nebo alespoň toleroval. Dokud nebudou známy, bude každá odpověď na otázku „proč“ jen interpretací.

Spor začal kvůli jedinému přívlastku v rozhovoru z června 2023. Teď se z něj stala otázka, kterou si klade každý, kdo platí hokejovému svazu členské příspěvky: komu patří účet, když prezident jde k soudu.