Je to trochu hokejový úkaz. A právě kvůli své výšce měl pochybnosti o tom, zda se v českém národním týmu prosadí. Přemýšlel dokonce o změně občanství.
Jeho dvoumetrovou postavu na ledě nejde přehlédnout. Český útočník ale přes svou výšku umí na ledě velké věci. I proto si ho (možná trochu nečekaně) vybral do výběru pro mistrovství světa trenér Radim Rulík, o jehož příběhu jsme také psali na SportechŽivě. Byla to ale skvělá volba. Jáchym Kondelík nezklamal. Odehrál šest utkání, v nichž zaznamenal jednu asistenci, ovšem svou obětavostí a skvělou defenzivou pomohl k senzačnímu zlatu.
Otec chytal třetí ligu
Čtyřiadvacetiletý hráč Českých Budějovic přitom o svých schopnostech dlouho pochyboval. Rodák z Hannoveru, za který chytal jeho otec, dokonce uvažoval o změně občanství. „Popravdě jsem ani nedoufal, že bych se sem někdy dostal. Spíš jsem si říkal, že jestli někdy budu v reprezentaci, tak si budu muset změnit občanství a naopak hrát za Německo,“ prohlásil pro ČTK Kondelík během světového šampionátu, na němž Češi ve finále porazili Švýcarsko 2:0.
Jeho cesta na vrchol však nebyla lehká. Z jihu Čech zamířil do zámoří, kde hrál univerzitní ligu. Z ní si ho díky dobrým výkonům v roce 2018 na draftu vybral Nashville. Do NHL se však Kondelík neprobojoval a odehrál dva roky na farmě. Sen o reprezentačním dresu však stále měl. Klidně i v barvách jiné země. „V Německu to naštěstí ani nešlo. Musel bych tam hrát dva roky jejich soutěž. Zaplaťpánbůh, že jsou pravidla takhle nastavená a nemohl jsem o tom přemýšlet víc,“ uvedl pro iSport.
Kondelík zářil v Budějovicích
Po návratu domů ze zámoří dostal nabídku hrát za milované České Budějovice. To se ukázalo jako správné rozhodnutí. Ve 41 zápasech nasbíral 37 bodů, což mu vyneslo nominaci až na mistrovství světa. Ve čtvrtém útoku národního týmu byl 201 centimetrů vysoký centr nepřehlédnutelný. Až příjezdy hvězdných útočníků Nečase, Pastrňáka a Zachy ho připravily o místo v sestavě.
Německý Hannover stále bere za svůj domov. „Chodil jsem tam do školky, na základku. Hokej jsem tam hrál asi ve třech klubech najednou v tu dobu, takže jsem si tam zažil hezké chvíle. Samozřejmě mám Budějky strašně rád, ale jak jsem vyrostl v Hannoveru. A ještě jsem u toho mohl koukat na tátu, jak hrál hokej, to si budu navždycky pamatovat asi jako nejhezčí chvíle života,“ dodal Kondelík.