Tomáš Chorý dal v Edenu gól, vlastní fanoušci na něj přesto pískali. Po zápase promluvil tak otevřeně jako nikdy předtím.
Sobota, 22. srpna, 63. minuta derby s Bohemians. Chorý střídá, míří k lavičce a z tribun se ozývá pískot. Ne od hostů, od části vlastního publika. O dvacet minut dřív přitom hlavou poslal Slavii do vedení 2:1 a oslavoval s takovou intenzitou, jako by skóroval ve finále. Jenže Eden má paměť. A Chorý má, jak sám říká, „nějakou nálepku“.
Ráno s manželkou, večer s tribunou
Ještě před zápasem se Chorý bavil s manželkou o tom, jaké to asi bude, po takové době zase nastoupit před domácí publikum a dát gól. „Strašně jsem se na to těšil,“ přiznal v pozápasovém rozhovoru pro TN.cz. Věděl, že pokud se trefí, bude to chtít se spoluhráči prožít naplno. Gól přišel. Oslava taky. A pak přišel pískot.
Na otázku, jestli ho reakce části Edenu zasáhla, odpověděl rovně: „Je mi to úplně jedno. To je moje nejmenší starost.“ Dodal, že na něj budou pískat v Praze, v Plzni i v Olomouci. Že tu nálepku prostě má a bude ji mít „asi celej život“. Nebyla to póza poraženého, mluvil po gólu, po výkonu, který změnil průběh zápasu. Slavia nakonec remizovala 2:2, ale Chorého vstup na hřiště byl momentem, kdy se hra otočila.
Proč je „hříšníkem“
Příběh se začal psát dávno před tímto pátečním večerem. Už při první domácí premiéře za Slavii v červenci 2024 se z Edenu ozýval pískot a ze severní tribuny pokřiky připomínající jeho plzeňskou minulost. Chorý ale hrál, dával góly a postupně si vybudoval pozici klíčového útočníka.
Jaro 2026 všechno zbořilo. Nejdřív červená karta proti Plzni v dubnu, pak loket do sparťana Sörensena v květnovém derby, které se ani nedohrálo. Šestizápasový trest. Šéf klubu Jaroslav Tvrdík tehdy na oficiálním webu Slavie oznámil, že Chorý za Slavii už nenastoupí. Spojil to s opakovaným porušováním interních pravidel. Vypadalo to definitivně.
Nebylo. V červenci zasáhl majitel Pavel Tykač. V rozhovoru pro iDNES ho označil za hráče úrovně MVP ligy a dal najevo ochotu bojovat za jeho další šanci, pokud změní chování. Tvrdík na předsezonní tiskovce potvrdil, že návrat do A-týmu přišel na základě „akcionářského příkazu“. Žádná formální sankční smlouva nebyla veřejně doložena. Jen osobní jednání, očekávání a věta, která zněla jako varování: „Nechceme ho mít znovu před disciplinárkou.“
Z opatrného žolíka rozhodujícím hráčem
Chorého první zápas po trestu se odehrál 16. srpna v Liberci. Trenér Jindřich Trpišovský po něm přiznal, že útočník „se moc nedostal do zápasu“ a dával si příliš velký pozor na kontakty. Vyhrál pár soubojů, směrem dopředu toho ale bylo málo. Liberec ukázal problém, o kterém Trpišovský mluvil otevřeně: Chorý nemůže hrát na půl plynu, protože přesně ta fyzická dominance a agresivita v soubojích je důvod, proč ho Slavia potřebuje.
O týden později proti Bohemians přišla odpověď. Podle ČTK trenér po zápase řekl, že „s příchodem Chorého jsme to zlomili“, Slavia začala tlačit, vytvářet nebezpečí a nakonec skórovala. Trpišovský přiznal, že s útočníkem vedli paradoxní debatu: ne aby se krotil, ale aby se do všeho znovu pouštěl naplno.
Restart pod dohledem, ne očištění
Chorého comeback se navíc odehrál v mimořádně citlivém kontextu. Šlo o první domácí zápas Slavie s fanoušky po sankcích za květnové derby, nová bezpečnostní opatření, nákup vstupenek jen přes ověřený účet, napjaté vztahy části publika s vedením. Každá reakce tribun měla ten večer dvojnásobnou váhu.
Sám Chorý v rozhovoru zmínil „pokyny z vrchu“, které musí na hřišti dodržovat. Nepojmenoval je přesněji, ale kontext je zřejmý: spoluhráči ho při vypjatých situacích odtahují pryč, trenérský štáb hlídá hranici mezi důrazem a excesem. Nejde o to, jestli je Chorý „převychovaný“. Slavia řeší něco praktičtějšího, jestli dokáže být znovu rozhodující, aniž by klub stál další body, tresty a reputační škody.
Podle nás je to zatím spíš kontrolovaný režim než prokázaná proměna. Chorý dal gól, změnil zápas, dostal pískot a řekl, že mu to nevadí. Eden si ho zase pustil na trávník. Jestli ho pustí i do srdce, to záleží na tom, co přijde příště.
