Tři góly za patnáct minut, střídání v sedmnácté. Madridský debut Antonína Kinského v Lize mistrů se změnil v noční můru, ze které se český brankář vzpamatovává dodnes.
10. března 2026, stadion Metropolitano. Dvaadvacetiletý Kinský stojí poprvé v kariéře v bráně v hlavní fázi Ligy mistrů. Atlético Madrid ho přivítá způsobem, na který se nezapomíná: gól v šesté minutě, gól ve čtrnácté, gól v patnácté. Trenér Igor Tudor už nemá na co čekat, v sedmnácté minutě Kinského stahuje. Tottenham nakonec prohraje 2:5 a český gólman odchází do útrob stadionu s nejhorším možným debutem na krku. Z jednoho večera se během hodin stane příběh o klubovém statusu, reprezentační budoucnosti i soukromém zázemí.
Sedmnáct minut, které změnily sezonu
Kontext madridského kolapsu je důležitý. Kinský nebyl hráč, který by celou sezonu pravidelně chytal. Podle Sky Sports měl před Madridem na kontě jen dva starty v Carabao Cupu. Jednička Guglielmo Vicario držel post pevně, a když přišla příležitost na největší scéně, Kinský ji nezvládl.
Dvě individuální chyby v rozehrávce nohama, přesně ten typ práce s míčem, který moderní fotbal od brankářů vyžaduje, otevřely Atléticu cestu ke třem rychlým gólům. Zda šlo primárně o technický deficit, nebo o psychický kolaps pod tlakem devadesáti tisíc diváků, nikdo z Tottenhamu ani z reprezentace veřejně nerozebíral. Časová osa mluví sama za sebe: šest, čtrnáct, patnáct, sedmnáct. Šest minut mezi prvním inkasovaným gólem a odchodem ze hřiště.
Koubek vysvětloval, ne mlčel
Když Miroslav Koubek, trenér české reprezentace, 21. května 2026 oznámil zúženou nominaci na přípravný kemp před mistrovstvím světa, Kinského jméno v ní chybělo. Na tiskové konferenci ale nešlo o tiché přehlédnutí. Koubek situaci vysvětlil: do rozhodování vstoupil plánovaný lékařský zákrok, kompetence trenérů brankářů i Kinského klubová pozice pro další sezonu. Současně přiznal, že s hráčem celou věc konzultoval.
Pikantní je, že Kinský pro reprezentaci není nováček. První pozvánku do seniorského áčka dostal už v říjnu 2024, na zápasy s Albánií a Ukrajinou. Aktuální vynechání proto není případ hráče, kterého nikdo nezná, je to druhá kapitola příběhu, ve kterém se pozice českého gólmana v zahraničním velkoklubu ukázala jako dvojsečná. Minuty v Premier League chybí, madridský škraloup zůstává.
Podle nás jde spíš o těsný nominační řez než o definitivní verdikt. Koubek sám uznal, že Kinský v Tottenhamu „naskočil a podává solidní výkony“. Jenže solidní výkony nestačí, když konkurence má lepší aktuální formu a trenér brankářů doporučí jinak.
Pád a návrat v jednom měsíci
Příběh ale neskončil v Madridu. Pět dní po katastrofě, 15. března, se do branky proti Liverpoolu vrátil Vicario. Kinský znovu usedl na lavičku. Jenže 20. března Tottenham oznámil operaci Vicariovy kýly, a Kinský dostal novou šanci.
Tentokrát ji využil jinak. V květnu ho nový trenér Roberto De Zerbi veřejně pochválil slovy o skvělé osobnosti a silném charakteru. Klub, který ho v lednu 2025 podepsal se smlouvou do roku 2031, po jednom průšvihu nepanikařil. Pro Kinského budoucnost bude důležitější jeho role po Vicariově návratu než samotná jedna katastrofická noc.
Misska jako soukromé zázemí
K profesnímu dramatu se přidala bulvární linie. Kinského partnerkou je Terezie Kožušníčková z Olomouce, podle iSportu semifinalistka Miss ČR 2022. Společná valentýnská fotka z února 2026 potvrzuje vztah, který fungoval ještě před madridským večerem. Konkrétní gesto útěchy po zápase veřejně doložené není, ale právě kontrast mezi veřejným sportovním kolapsem a stabilním soukromým zázemím z Kinského udělal příběh, který rezonuje víc než pouhá brankářská chyba.
Co bude dál
Kinskému je třiadvacet, má smlouvu na dalších pět let a klub, který ho po nejhorším večeru kariéry nezavrhl. Chybí mu jediné: pravidelné chytání. Hostování za minutami dává větší logiku než trvalý odchod. Madridská noc mu poškodila pověst, ale nezlomila kariéru, zatím spíš prověřila, z čeho je.
PŘEČTENÍ: 3907
Fotbal
|
PŘEČTENÍ: 4724
