Závažná diagnóza. Miláček sparťanských fanoušků ztratil zrak, trpí roztroušenou sklerózou

Bylo úterní ráno v Aarhusu, někdy na začátku února 2026. Třiadvacetiletý fotbalista otevřel oči a na jednom z nich viděl jen černou a mlhu. Žádný úder, žádné zranění na hřišti, jen tiché probuzení do světa, který se přes noc zmenšil na polovinu. Během hodin seděl v nemocniční čekárně. Lékaři při prvním vyšetření zjistili zhruba 60% zhoršení vidění na postiženém oku a diagnostikovali zánět zrakového nervu. Jenže to byl teprve začátek. Navazující testy, magnetická rezonance mozku, odběr mozkomíšního moku, série krevních rozborů, ukázaly něco mnohem většího. Roztroušenou sklerózu.

Pět dní po titulu přišlo přiznání

AGF Aarhus o očních potížích svého záložníka poprvé informovalo 19. února 2026. Tehdy klub mluvil o zánětu zrakového nervu a klubový lékař ujistil, že nevidí překážku pro návrat k fotbalu. Plnou diagnózu ale Solbakken zveřejnil až 15. května, pět dní poté, co AGF slavilo dánský mistrovský titul. Celé jaro, celou mistrovskou jízdu, sledoval jen z tribuny.

Proč čekal tři měsíce? V rozhovoru pro norskou TV 2, který citovala švédská i norská média, vysvětlil, že nechtěl, aby jeho diagnóza uprostřed sezony strhla pozornost od spoluhráčů. Až když byla sezona uzavřená a on sám zpátky v plném tréninku, promluvil.

Auta, co stála před každým panelákem v ČSSR. Kdo jich pozná víc než 7 z 10, patří k vymírající generaci pamětníků

AutoŽivě.cz

Právě teď

Co roztroušená skleróza znamená pro fotbalistu

Roztroušená skleróza je chronické autoimunitní onemocnění centrálního nervového systému. Imunitní systém napadá myelinovou vrstvu nervových vláken v mozku a míše, což může vést k poruchám čití, slabosti, únavě, koordinačním potížím a právě k výpadkům zraku. Podle norského zdravotnického portálu Helsenorge má zhruba 85 % pacientů zpočátku takzvanou relaps-remitující formu, příznaky se zhorší, pak na měsíce či roky ustoupí. Moderní léčba prognózu za posledních dvacet let výrazně zlepšila.

Jenže fotbalista není běžný pacient. Potřebuje přesné periferní vidění, rychlou reakci, koordinaci při sprintu a schopnost fungovat při tepové frekvenci přes 170. A právě tady leží Solbakkenův problém. Sám přiznal, že když je puls nízký, potíže ho většinou netrápí. Při vyšší zátěži se ale zrak zhoršuje. Medicínsky jde s největší pravděpodobností o takzvaný Uhthoffův příznak, dočasné zhoršení neurologických symptomů při zvýšení tělesné teploty. Není to nová ataka, je to dočasný efekt přehřátí. Ale na hřišti, v devadesáté minutě, při letním dánském vedru, může být rozdíl mezi vidět a nevidět rozdílem mezi profesionální kariérou a jejím koncem.

Klinické studie přitom říkají, že cvičení u pacientů s roztroušenou sklerózou samo o sobě není nebezpečné, pokud je dobře řízené. Existuje i fotbalový precedens: Demitrius Omphroy po diagnóze roztroušené sklerózy hrál profesionálně za Toronto FC a nastupoval za filipínskou reprezentaci. Případů je ale velmi málo.

Dvacet měsíců na Letné, pak cesta do Dánska

Pro české fanoušky je Solbakken především bývalým hráčem Sparty. Na Letnou přišel v lednu 2024 z norského Vikingu. Za dvacet měsíců v rudém dresu odehrál 39 soutěžních zápasů, vstřelil jeden gól a přidal jednu asistenci. Čísla, která nevypráví příběh o klíčovém hráči, spíš o talentu, který se do sparťanské rotace úplně neprosadil. Na podzim 2024 vytížení kleslo, v lednu 2025 zamířil na hostování do italské Pisy. Po návratu v létě 2025 odešel natrvalo do AGF.

Důležité je, co veřejné zdroje neříkají: nic nenasvědčuje tomu, že by se zdravotní potíže projevily už během pražského angažmá. Sparta jeho odchod vysvětlovala herním vytížením, nikoli zdravím. Oční symptomy se podle všech dostupných dat rozvinuly až v únoru 2026 v Aarhusu.

Gauč, slzy a otec na cestě do Dánska

Po sdělení diagnózy ležel Solbakken na gauči v klubíčku a plakal. Měl strach. Tak to popsal pro TV 2. Jeho otec Ståle Solbakken, trenér norské reprezentace, okamžitě odjel do Dánska. „Byli jsme ve výjimečném stavu,“ řekl Ståle. Vyšetření mozku, odběr mozkomíšního moku, desítky krevních testů, a uprostřed toho všeho syn, který podle otcových slov nakonec držel morálku nahoře víc než kdokoli z rodiny.

Markus Solbakken už má za sebou i jeden start za norské seniorské áčko, první nominaci dostal v srpnu 2023. Formálně mu reprezentační dveře nikdo nezavřel.

Rozhodne zápasová zátěž

AGF v květnovém prohlášení uvedlo, že Solbakken už nějakou dobu trénuje naplno a je připravený na novou sezonu. Klubový lékař dal zelenou. Ale trénink a zápas jsou dvě různé věci. Při tréninku si můžete regulovat intenzitu, dát si pauzu, zchladit se. V zápase ne. Devadesát minut maximální zátěže, stoupající teplota těla, okamžiky, kdy musíte periferním viděním zachytit nabíhajícího spoluhráče, to je test, který žádná tréninková jednotka plně nesimuluje.

Konkrétní interní protokol ani neurologické prahy, které musí Solbakken splnit, veřejně známé nejsou. Podle nás bude rozhodující právě tolerance maximální zápasové intenzity v prvních soutěžních zápasech nové sezony. Pokud jeho zrak při plném nasazení vydrží, otevírá se cesta k plnohodnotné kariéře s chronickou diagnózou v zádech. Pokud ne, bude muset hledat hranici, na které jeho tělo ještě spolupracuje.

Solbakkenovi je třiadvacet. Diagnóza mu nezmizí. Ale v květnu 2026 stojí na tréninkové ploše v Aarhusu, vidí na obě oči a čeká na první zápasový hvizd. To je víc, než mu únorové ráno slibovalo.