Žalobce chtěl pro Berbra sedm let vězení, dostal podmínku. Teď se případ vrací k soudu a hrozí mu daleko víc

V úterý 10. listopadu 2026 v půl deváté ráno se v největší síni plzeňského krajského soudu, číslo 108 ve Veleslavínově ulici, znovu sešli lidé, o kterých před šesti lety mluvil celý český fotbal. Hlavní postavou je opět Roman Berbr, bývalý místopředseda Fotbalové asociace ČR. Okresní soud Plzeň-město ho v červnu 2024 uznal vinným jen ze zpronevěry peněz Plzeňského krajského fotbalového svazu a uložil mu podmínku. Odvolal se ale i státní zástupce, takže odvolací soud může rozsudek potvrdit, zrušit, ale také zpřísnit. Ve hře je rozdíl mezi podmínkou a sedmi lety za mřížemi. Ten nestojí na žádné nové aféře. Stojí na jediné otázce: bylo fotbalové zákulisí kolem Slavoje Vyšehrad trestně postižitelnou strukturou, nebo „jen“ systémovým selháním uvnitř fotbalu?

Dvě větve jedné kauzy

Kauzu je dobré rozdělit na dvě části, protože soud první instance s každou naložil jinak.

První větev je finanční. Berbr podle soudu zpronevěřil peníze plzeňského krajského svazu. Tuto část okresní soud považoval za prokázanou a právě za ni padl trest.

Zimní mytí auta a posypová sůl: ověřili jsme správný interval a místní ceny. Lak sůl vydrží, podvozek ne

AutoŽivě.cz

3 h

Druhá větev je korupčně-organizační a je mnohem těžší. Obžaloba tvrdila, že Berbr v letech 2019 a 2020 stál v čele organizované zločinecké skupiny, která ovlivňovala zápasy druhé a třetí ligy ve prospěch Vyšehradu. Vinila ho z podplácení a pomoci k podplácení. Když v dubnu 2023 začalo hlavní líčení, Berbr obžalobu odmítl a prohlásil, že proti korupci naopak bojoval. Okresní soud ho v této části obžaloby zprostil.

Rozdíl mezi oběma verzemi se dá vyčíst z čísel:

Ostatní obžalovaní dopadli různě. Jediný nepodmíněný trest dostal Roman Rogoz: čtyři roky ve věznici s ostrahou a 400 tisíc Kč. Soud u něj zohlednil i dřívější odsouzení v jiné kauze. Michal Káník odešel se dvěma a půl roky podmíněně a pokutou 130 tisíc Kč. Většina rozhodčích dostala peněžité tresty a zákazy činnosti, čtyři obžalovaní uzavřeli dohodu o vině a trestu. Paradox prvoinstančního verdiktu je zřejmý: muž, kterého obžaloba líčila jako šéfa celé struktury, dostal mírnější trest než ten, kdo podle soudu úplatky skutečně rozdával.

Proč „ovlivňování“ podle soudu nestačilo

Soudce Vladimír Žák Berbra rozhodně nevykreslil jako bezúhonného funkcionáře. Podle jeho vysvětlení po rozsudku Berbr do nominací rozhodčích zasahoval, měl ve svazu dominantní vliv a rozhodoval i o věcech, které mu nepříslušely. Trestní právo ale podle soudu potřebuje víc než vliv.

Jak to v policejním obvinění vypadalo, popsaly v roce 2020 Seznam Zprávy. Berbr měl na požadavek Rogoze nařizovat změny nominací. Například měl telefonicky instruovat Václava Kohouta z Řídící komise pro Čechy, koho má na utkání poslat jako hlavního rozhodčího a asistenty. V jiném případě měl prosadit změnu nominace na zápas Vyšehradu s Litoměřickem. Jde o tvrzení obvinění, ne o pravomocný soudní závěr.

Soudce Žák pak oddělil dvě roviny. Ovlivňovat nominace může být neetické a v rozporu s předpisy FAČR. Trestným činem se to ale podle něj stává teprve ve spojení s úplatkem, se sázkami nebo s vědomím, že někdo takový prospěch poskytuje. A právě tady obžaloba podle soudu neuspěla. Nebylo prokázáno, že by Berbr věděl o penězích, které rozhodčím dával Rogoz.

Stejně neobstála ani organizovaná zločinecká skupina. Soud uvedl tři důvody:

• ne všichni obžalovaní se účastnili všech skutků,
• nebyl prokázán Berbrův zisk z ovlivňování zápasů,
• nebylo prokázáno, že věděl o finančních prostředcích či jiném prospěchu spojeném s ovlivňováním.

Podle nás je tohle jádro celého odvolání. Berbrův vliv nikdo vážně nezpochybňuje. Spor se vede o to, zda se dá prokázat jeho vědomost o penězích.

Co může krajský soud udělat

Případ se zatím nevrací okresnímu soudu k novému dokazování. Běží odvolací řízení u Krajského soudu v Plzni. Odvolalo se šestnáct obžalovaných a také Vrchní státní zastupitelství. Jak vysvětluje Portál justice ČR, odvolací soud má několik možností: rozsudek potvrdit, změnit, zrušit celý nebo jeho část, případně věc vrátit soudu prvního stupně k novému projednání.

Bez odvolání žalobce by Berbrovi tvrdší trest prakticky nehrozil. Takhle je vězení právně reálné, i když zdaleka ne jisté. Pokud krajský soud převezme úvahy okresního soudu, zůstane u podmínky za zpronevěru. Pokud se přikloní k žalobci Janu Scholleovi, výsledek se může zásadně změnit.

Váhu má hlavně právní kvalifikace. Účast na organizované zločinecké skupině má podle § 361 trestního zákoníku základní sazbu dva až deset let. U vedoucího činitele nebo představitele skupiny je to tři až dvanáct let, případně propadnutí majetku. Žalobce usiluje o sedm let, zákonná sazba u této části obžaloby ale sahá výš. Nic z toho neplatí automaticky. Soud by nejprve musel dospět k jinému hodnocení důkazů než jeho kolegové o stupeň níž.

Proč to trvalo dva a půl roku? Spis má podle mluvčího soudu přes 11 100 stran. Soudci zpravodaji Marcelu Žánovi kvůli tomu pozastavili přidělování jiných případů. Krajský soud nařídil devět jednacích dnů do 10. prosince 2026. Odhadovat termín rozsudku je zatím předčasné.

Fotbal soudil přísněji než soud

Trestní a disciplinární rovina se v této kauze rozcházejí. Soud smí trestat jen prokázané trestné činy. Fotbalová asociace soudí regulérnost soutěže a fair play.

Proto byla FAČR tvrdší. Její odvolací komise v únoru 2022 v rozhodnutí OK 03/2022 konstatovala systematické a dlouhodobé ovlivňování utkání ve dvou ročnících. Narušilo podle ní regulérnost ČFL i Fortuna:Národní ligy a mělo vliv na postup Vyšehradu do druhé ligy v sezoně 2018/2019 i na jeho záchranu o rok později. Klub byl vyloučen z ČFL a přeřazen o dvě soutěže níž. Komise výslovně uvedla, že jeho jednání zásadně poškodilo pověst fotbalu v očích veřejnosti.

Asociace se mezitím proměnila. Po Berbrově zadržení na podzim 2020 hledal fotbal nové vedení, v červnu 2021 se předsedou stal Petr Fousek. Ten u soudu popsal změny ve stanovách, kontrolních procesech, předpisech i lidech, včetně komise rozhodčích po éře Jozefa Chovance. Jde ale o jeho vlastní popis, ne o nezávislé hodnocení, zda reformy fungují.

Srovnání s minulostí ukazuje, o jakou sázku jde. V kauze Viktorie Žižkov dostal Ivan Horník pravomocně sedm měsíců podmíněně se zkušební dobou pět let, pokutu 900 tisíc Kč a desetiletý zákaz činnosti ve fotbale za nabízení úplatků. Rozhodčí a delegáti tehdy vyvázli s podmínkami deset až čtrnáct měsíců a pokutami 30 až 150 tisíc Kč. Ani tehdy nikdo z hlavních aktérů neseděl. Kauza Vyšehradu je rozsáhlejší počtem obžalovaných i objemem spisu a navíc stojí na sporné kvalifikaci organizované skupiny. Pokud by krajský soud tuto kvalifikaci přijal, posunul by laťku pro posuzování fotbalové korupce v Česku výrazně výš.

Berbrovi zatím zůstává jen zákaz výkonu funkce statutárního orgánu obchodní korporace na tři roky. Zda a kdy by se mohl k nějaké fotbalové funkci vrátit, rozhodne až znění pravomocného výroku.

Okresní soud nakonec řekl, že Berbr měl moc, kterou mít neměl, ale netrestal ho za ni. Krajský soud teď rozhodne, jestli tahle moc byla jen ostudou fotbalu, nebo řízením zločinecké skupiny. Na odpovědi závisí, zda Berbr odejde z Veleslavínovy ulice domů, nebo do vězení.