Vízek tvrdě o reprezentaci: Na silné týmy absolutně nemáme. Český trenér by to podle něj zvládl líp než Denia

Večer 6. října 2026 ve Wembley se uzavřel blok, který měl Santimu Deniovi ukázat, kde jeho tým stojí. Harry Kane dal dva góly, Anglie vyhrála 3:0 a česká reprezentace odjížděla z Londýna se čtvrtou porážkou v Lize národů. Za necelé dva týdny vyrobila bilanci nula bodů a skóre 2:10. O dva dny později se ozval Ladislav Vízek, olympijský vítěz z Moskvy, a v komentáři pro iSport shrnul, co sraz podle něj přinesl do budoucna: „nic“. Kromě zjištění, že „na silný týmy absolutně nemáme“. Proti jeho verdiktu stojí trenér a hráči, kteří mluví o procesu, odvaze a nové cestě. Výsledky přitom mluví jasnou řečí.

Jedenáct dní, čtyři porážky

Ročník 2026/27 začal netradičně. UEFA otevřela prodloužené reprezentační okno od 24. září do 6. října a týmy v něm odehrály čtyři zápasy Ligy národů v rychlém sledu. Česko dostalo nejtěžší možný los v Lize A: skupinu A3 se Španělskem, Anglií a Chorvatskem.

Tabulka po čtyřech kolech nepotřebuje komentář. Španělsko má plný počet 12 bodů, Anglie 9, Chorvatsko 3. Česko je poslední, bez bodu, se dvěma vstřelenými a deseti obdrženými góly. Přesné výsledky a program uvádí oficiální přehled na webu UEFA.

Bek Pardubic Košťálek obdržel trest za napadení rozhodčího. Smejkal platí za simulaci

SportyŽivě.cz

2 h

Nejbolestivější byla úvodní domácí porážka s Chorvatskem. Právě tenhle zápas se dal považovat za nejreálnější šanci na body. Zbytek programu tvořili soupeři, se kterými by bodový zisk byl spíš překvapením. Jenže čtyři porážky v řadě nejsou překvapení. To už je trend.

Navíc navazují na neúspěšné léto. Na mistrovství světa 2026, kam se samostatné Česko probojovalo poprvé po dvaceti letech, prohrál tým ještě pod Ivanem Koubkem s Jižní Koreou 1:2, remizoval s Jihoafrickou republikou 1:1 a podlehl Mexiku 0:3. Podle ČTK tak reprezentace v součtu s mistrovstvím světa nevyhrála už sedm zápasů po sobě. Pro srovnání: přehled eFotbalu k třiceti letům samostatné reprezentace uvádí jako nejdelší sérii bez výhry pět zápasů. Přesné historické pořadí sérií porážek jsme z otevřených zdrojů ověřit nedokázali, jde ale o jednu z nejtvrdších sérií posledních let.

Vízek: Žádná pozitiva, žádná únava

Vízek do reprezentace nemluví z tribuny jako náhodný fanoušek. Za národní tým odehrál 55 zápasů a dal 13 gólů, v Moskvě 1980 byl nejlepším střelcem zlatého olympijského týmu, z téhož roku má bronz z Eura. S Duklou získal tři ligové tituly, dvakrát se stal Fotbalistou roku a v lize nastřílel 115 gólů. Když říká, že na evropskou špičku nemáme, mluví člověk, který na ni sám dosahoval.

V otevřené části svého komentáře na iSportu míří hlavně na hráčskou rétoriku. Nelíbí se mu řeči o „pozitivních zkušenostech“, sám podle svých slov nic pozitivního nevidí. Hráči si prý nemají myslet, že „byli nějak moc dobrý“. Nebyli a je třeba to přiznat. Nejostřeji zní jeho výtka k „přibarvování reality“, které podle něj nikam nevede.

Odmítá i omluvu únavou. Čtyři zápasy za jedenáct dní podle něj nejsou argument, protože „všichni to mají stejný“. V tom má oporu přímo ve struktuře soutěže: stejný nabitý kalendář absolvovali Španělé, Angličané i Chorvaté. Španělsko z něj vytěžilo čtyři výhry, Anglie tři.

Dvě nejtvrdší tvrzení komentáře zůstávají za placenou zdí. Věta „český trenér by to zvládl líp“ stojí v titulku, ale jméno ani podrobné zdůvodnění v otevřené části nenajdeme. Totéž platí pro mezititulek „Nedvěda funkce přerostla“. Vízek tím zpochybňuje i generálního manažera reprezentací Pavla Nedvěda, od něhož podle ČT vyšel první impulz k oslovení Denii. Konkrétní argumenty už ale bez předplatného zůstávají skryté.

Proces proti výsledkům

Vízkova kritika nevznikla ve vzduchoprázdnu. Odpovídá na konkrétní věty, které po zápasech zazněly.

Kapitán Ladislav Krejčí po domácí porážce s Anglií vyzdvihoval bojovnost, to, že tým ukázal „tvář“ a snažil se hrát i v deseti. Mluvil o tom, že reprezentace je „na začátku nové cesty“. Brankář Lukáš Horníček po Wembley tvrdil, že tým byl konkurenceschopný, nemá se za co stydět a ví, jakým směrem jde. Zápas bral jako možnost porovnat se s jedním z nejlepších týmů světa.

Denia po porážce ve Španělsku hledal světlá místa nejsoustavněji:

• reakci týmu po přestávce,
• zlepšenou práci v obraně,
• vytvořené šance a gól Jiřího Slámy,
• příležitost pro debutanty.

Kontrapunkt přišel i z nečekané strany. Trenér Anglie Thomas Tuchel popsal český tým jako organizovaný, s flexibilní zálohou, střídáním pozic a „hodně vzorci“ známými ze Španělska. Od trenéra soupeře je to víc než zdvořilost: přiznání, že Denia za dva měsíce do týmu skutečně něco vnesl.

Podle nás mají pravdu obě strany, jen každá v jiné vrstvě. Vízek vyhrává na výsledkovém hřišti, kde nula bodů a 2:10 nepřipouští jiný výklad. Jeho absolutní „nic“ je ale přestřelené. Debutanti, změna herního stylu směrem k rozehrávce a ocenění od Tuchela jsou reálný materiál. Problém je v tom, že tenhle materiál zatím nepřinesl ani bod. A kabina, která po čtyřech porážkách mluví hlavně o cestě, riskuje, že se z cesty stane alibi.

Co znamená poslední místo

Ročník 2026/27 má přechodná pravidla, protože od sezony 2028/29 přejde Liga národů na tři ligy. Ve skupinách Ligy A postupují do čtvrtfinále vítězové a druzí. Česko má na druhou Anglii ztrátu devíti bodů a zbývají dva zápasy, čtvrtfinále je tedy pryč.

Rozhodující je teď jiná tabulka: srovnání čtvrtých týmů napříč Ligou A. Podle pravidel UEFA dva nejhorší z nich sestupují přímo, ostatní čtvrté týmy hrají v březnu 2027 play-off A/B o udržení. Poslední místo ve skupině tedy automaticky neznamená přímý pád, ale s nulou bodů a skóre 2:10 je Česko v tomhle srovnání ve velmi špatné pozici.

Dopad sahá i za Ligu národů. Soutěž může některým týmům otevřít náhradní cestu do play-off kvalifikace o Euro 2028. Čím níž Česko skončí, tím slabší záchrannou síť bude mít, pokud nevyjde přímá kvalifikace. Nejde tedy jen o prestiž.

Kalendář je neúprosný. Ve čtvrtek 12. listopadu přijede do Česka Španělsko, v neděli 15. listopadu následuje zápas v Chorvatsku. Oba výkopy jsou ve 20:45. Chorvatsko s pouhými třemi body je jediný soupeř, na kterého se dá realisticky dotáhnout.

Denia a dlouhodobý projekt

Santi Denia je prvním zahraničním trenérem v historii českého národního týmu. FAČR ho představila 31. července 2026 s dvouletou smlouvou a opcí, jako dlouhodobý projekt s mezinárodní zkušeností a cílem dostat tým na Euro. Za sebou má úspěchy se španělskými mládežnickými výběry a olympijským týmem. Sám při nástupu říkal, že nechce „vše převrátit vzhůru nohama“ a chce jít krok za krokem.

Žádný otevřený zdroj zatím nepotvrzuje, že by svaz po říjnových porážkách jeho budoucnost oficiálně řešil. Tlak ale logicky poroste. Vízkův komentář je první hlasitou ránou do projektu, který stál na předpokladu, že zahraniční cesta přinese něco, co domácí trenéři dát nemohli. Pokud by i listopad skončil bez bodu, dá se čekat, že se otázky přesunou od trenéra k těm, kteří ho vybrali. Tedy i k Nedvědovi.

Je ale třeba dodat, že Denia dostal na první soutěžní test nejtěžší skupinu, jakou mohl, a měl s týmem jen pár tréninků. Druhá strana téhle mince je méně příjemná. Dlouhodobý projekt se obhajuje výsledky v krátkodobých zápasech, jinak to nejde.

Ve čtvrtek 12. listopadu přijede Španělsko, tým, který Česku na začátku října nadělil tři góly. Pokud kabina skutečně ví, kam jde, mělo by to být vidět na tabuli. Ne jen v pozápasových rozhovorech.