Česko remizovalo s Jihoafrickou republikou 1:1 a po dvou zápasech na MS má jediný bod. Ladislav Vízek viní trenéra Koubka z klíčového selhání.
Šestá minuta, gól Sadílka, vedení 1:0 a stadion v Houstonu na chvíli patřil českému týmu. Pak se ale stalo přesně to, co se stalo už proti Koreji: vedení se rozplynulo. V 83. minutě odpískal rozhodčí penaltu za ruku střídajícího Pavla Šulce a Jihoafričané srovnali. Právě Šulc, čerstvý Fotbalista roku 2025, přitom v základní sestavě vůbec nezačal. A to je jádro sporu, který teď českou fotbalovou veřejností rezonuje víc než samotný výsledek.
Pět změn, žádný posun
Miroslav Koubek po úvodní porážce 1:2 s Koreou přeházel sestavu od základů. Pět změn najednou: ven šli mimo jiné Šulc, Provod i Souček, dovnitř přišli Holeš, Darida, Červ, Sadílek a Hložek. Podle zápasového zápisu FAČR nastoupilo Česko proti JAR ve výrazně fyzičtějším a opatrnějším rozložení středu pole. Jenže výsledek kopíroval korejský scénář: rychlý gól, pak ústup do bloku a nakonec ztráta náskoku.
Dva zápasy, dvě vedení 1:0, nula výher. Tohle už není náhoda, ale vzorec.
Šulcova ironie osudu
Šulc se na hřiště dostal až v 55. minutě. Hráč Lyonu, nejlepší český fotbalista uplynulé sezony, seděl v klíčovém duelu skupiny půlhodinu na lavičce a dalších deset minut sledoval, jak tým hledá cestu k pojistce. Když konečně přišel, měl pomoct rozhodnout. Místo toho se v 83. minutě nešťastně trefil rukou do míče a Jihoafričané z penalty srovnali.
Právě tady se Vízkova kritika mění z obecné výtky v konkrétní obžalobu. Podle komentářů, které po zápase kolují českými sportovními médii, bývalý reprezentant považuje Šulcovo vynechání ze základu za nepochopitelné. Hráče takového kalibru v zápase o turnajový život posadíte na lavičku? Vízek dal jasně najevo, že by si to nedovolil. A průběh mu paradoxně dal za pravdu tím nejkrutějším způsobem: Šulc nestihl pomoct, ale stihl uškodit.
Koubek vidí jiný zápas
Trenér po závěrečném hvizdu odmítl katastrofický výklad. V pozápasovém vyjádření zdůraznil, že Česko mělo víc šancí, k výhře mělo blíž než soupeř a penalta byla sice pískatelná, ale přísná. Označení „zanďour“ rezolutně smetl ze stolu. Mluvil o strategii, o tom, že příští dny budou spíš taktické než zátěžové, a o přípravě na rozhodující zápas s Mexikem.
Jenže právě tady se oba výklady střetávají nejostřeji. Koubek mluví o šancích a blízkosti výhry. Vízek, a s ním značná část mediálního prostoru, vidí trenéra, který v nejdůležitějším utkání skupiny sáhl po konzervativnějším modelu, posadil svou největší ofenzivní zbraň a pak se divil, že tým nedokázal přidat pojistku.
Jeden bod a pět dní na záchranu
Tabulka skupiny A po druhém kole mluví jasně: Mexiko 6 bodů, Korea 3, Česko 1, JAR 1. Česko musí v posledním utkání porazit Mexiko, jiná cesta neexistuje. Se čtyřmi body by mohlo atakovat druhé místo při příznivém výsledku zápasu Korea–JAR, případně projít jako jeden z nejlepších třetích týmů rozšířeného formátu.
Michal Sadílek po zápase litoval, že tým nepřidal druhý gól. Lukáš Červ věřil, že mužstvo má sílu zvednout hlavy. Koubek plánoval taktickou přípravu. Ale Vízek už před zápasem s JAR varoval před „falešnou cestou“ českého týmu a po remíze svou kritiku ještě přiostřil. Nejde mu jen o jednoho hráče na lavičce, jde mu o to, že tým se dvěma nejlepšími ofenzivními kartami v kádru hraje, jako by je neměl.
Za pět dní proti Mexiku se ukáže, jestli Koubek Vízkovi naslouchal. Nebo jestli bude mít Vízek důvod k další blamáži, kterou nebude moct rozdýchat.
