Neděle 20. září 2026, Fortuna Arena, 90. minuta plus nastavení. Tomáš Chorý stojí na penaltovém puntíku proti svému bývalému klubu a ví, že první pokus právě skončil na tyči.
V jedenácté minutě nastavení zápasu 9. kola Chance Ligy proměnil slávistický útočník opakovanou penaltu na konečných 2:1 proti Viktorii Plzeň. Moment, který rozdělil českou fotbalovou veřejnost na dva tábory, přitom nezavinil rozhodčí ani VAR, ale plzeňský obránce Merchase Doski.
Tyč, VAR a patnáct metrů, které změnily zápas
Stav 1:1, nastavení se protahuje. Chorý se postaví k prvnímu pokusu. Florian Wiegele míč vytlačí k levé tyči, balon se odrazí do hřiště. Eden ztichne, plzeňská lavička slaví. Jenže videorozhodčí zasahuje. Kamera ukazuje, že Doski vběhl do pokutového území dřív, než Chorý do míče kopl, a po odrazu od tyče se k balonu dostal právě on.
Pravidla jsou v tomto bodě jednoznačná. IFAB Law 14 říká: pokud se při neproměněné penaltě proviní spoluhráč brankáře předčasným vběhnutím do vápna, kop se opakuje. Rozhodčí tedy nenařídil nic navíc, aplikoval přesně to, co mu pravidla ukládají.
Chorý si míč položil znovu. Pálil do stejné strany, ale výš. Wiegele tentokrát nedosáhl. 2:1, Eden explodoval.
„Myslel jsem, že je ztraceno“
V pozápasovém rozhovoru pro Oneplay Sport Chorý přiznal, že po prvním pokusu měl pocit, že je „ztraceno‘. Pak přišla informace o opakování. „Chtěl jsem si to vzít znovu a věřil jsem si na sto procent,“ popsal útočník okamžik, kdy se rozhodoval, jestli míč přenechá někomu jinému.
Nepřenechal. Spoluhráč Štěpán Chaloupek prozradil, že se ho stihl zeptat, zda si věří. Odpověď byla jasná. Trenér Jindřich Trpišovský na tiskové konferenci doplnil, že jiného exekutora vůbec neřešili, od pohledu prý věděl, že si to Chorý vezme sám.
Co následovalo po gólu, dokresluje míru vypětí. Chorý mluvil o mžitkách před očima, motající se hlavě. Ze hřiště nakonec odjel na nosítkách. Větší tlak v kariéře prý nezažil.
Křivda, nebo pravidlo?
Plzeňský trenér Miroslav Kováč situaci nechtěl rozpitvávat, ale pocit křivdy neskrýval. Nerozporoval Doskiho zákrok jako takový, spíš přísnost a konzistenci výkladu. „Budu hlídat, jestli se tohle bude pískat stejně do konce sezony,“ řekl na tiskovce. Poukázal i na neodpískanou situaci na opačné straně a nelibě nesl červenou kartu pro trenéra brankářů Matúše Kozáčika.
Emoce plzeňského tábora jsou pochopitelné. Jenže data mluví jinak než pocity. Podle oficiálního detailu Chance Ligy měla Slavia v zápase xG 1,88 oproti plzeňským 0,82. Výhra domácích nebyla produktem jednoho sporného momentu, byla logickým vyústěním celého utkání. Opakovaná penalta jen dramatizovala to, co statistiky ukazovaly devadesát minut.
Oficiální stanovisko Komise rozhodčích FAČR k této konkrétní situaci se k 21. září 2026 veřejně dohledat nepodařilo. Z textu pravidel i zápasového záznamu ale verdikt vychází jako pravidlově obhajitelný.
Nůžky se rozevírají
Kontext sezony je pro Plzeň možná bolestnější než samotný gól. Po devíti kolech ročníku 2026/27 měla Viktoria už sedmou bodovou ztrátu a propadla se na desáté místo tabulky. Slavia naopak zůstala jediným neporaženým týmem a vedla o tři body. Matematicky titulová šance žila. Trend říkal něco jiného.
Pro Chorého to byl rok extrémů. V březnu 2026 naskočil v 90. minutě baráže o mistrovství světa proti Dánsku, kterou Česko rozhodlo až na penalty. V září rozhodl ligový šlágr proti klubu, kde vyrostl. Obě situace spojuje totéž: maximální tlak v momentě, kdy není prostor pro chybu.
Doski vběhl do vápna o zlomek sekundy dřív, než měl. Chorý dostal druhou šanci a proměnil ji. Pravidla fungovala přesně tak, jak mají. Že to bolí, je jiná věc.
