Ve 22 ukončil kariéru kvůli urážkám na sociálních sítích. Měl jsem šílené úzkosti, přiznal mládežnický reprezentant

Nejtěžší rozhodnutí v životě. Tak komentoval pro britský web SportBible konec kariéry mládežnický australský reprezentant Josh Hope, který byl dlouhodobě terčem útoků fanoušků svého vlastního klubu na sociálních sítích. „Měl jsem šílené úzkosti,“ přiznal. „Je to něco, čemu jsem nikdy moc nerozuměl, ale vždy jsem si toho byl vědom. Před spaním jsem se bál probuzení a toho, jak půjdu na trénink. V den zápasu jsem nemohl ani jíst,“ dodal.

Hope přitom patřil mezi klenoty australského mládežnického fotbalu. Před pěti lety získal stipendium na tamní fotbalové akademii, o rok později už si zahrál za Melbourne Victory v přípravném utkání proti slavnému Juventusu. Nastupoval i v mládežnických výběrech a předpovídala se mu velká budoucnost.

iZdroj fotografie: Pixabay

Zlom nastal před osmnácti měsíci, kdy dnes dvaadvacetiletý záložník zavinil penaltu, a snesla se na něj nejen vlna kritiky, ale i urážek na sociálních sítích. „Zavinil jsem penaltu, to se stává. Ale po tomhle zápase jsem měl na Instagramu a Twitteru stovky tagů a všechny byly negativní. A to nezmiňuji osobní zprávy. Někdo mi dokonce napsal, že pokud zaviním další penaltu, zabije mě,“ přiznal. „Je to začarovaný kruh, jakmile se začnete bát, že něco skazíte, nemůžete normálně hrát,“ dodává.

Bál jsem se nakupovat, přiznal

„Jakmile někoho nesnášíte tak moc, je jedno jestli odehraje i pár dobrých zápasů. Hlavy lidí jsou už nastaveny,“ ví. I proto se urážky stupňovaly a často se netýkaly ani sportu samotného. „Bylo to často jak „beznadějný“ jsem na hřišti, ale dostal jsem i nespočet zpráv, útočící na mě jako osobu. Týkaly se mého vystupování, speciálně mých vlasů. Je rok 2020, ne 1950, tak proč někoho zajímá můj účes?“ smutní Hope.

i(zdroj fotografie: Pxhere)

Úzkosti se začaly projevovat i v jeho osobním životě. Popisuje, jak nákup v obchodě byl pro něj v podstatě maratón, protože se bál dalších ataků. Měl problémy jíst v den zápasu, což mělo později neblahý vliv na jeho výkony. „Byl to osmnácti měsíční boj. Když jsem dostal nabídku prodloužit kontrakt, řekl jsem si, zda tím chci skutečně procházet znovu. Odpověď byla ne,“ přiznává.

Přesto dvaadvacetiletý mládežnický reprezentant doufá, že se k fotbalu v budoucnu opět vrátí na fotbalové trávníky. „Nevím, co přinese budoucnost, ale vím, že až zase vejdu na trávník beze strachu, bude to pro mne emotivní den. Nemůžu se toho dočkat,“ zakončil.