Trpišovského láska na první pohled. Myslel si, že je mu 30 let, do Slavie ho dotáhl až Nowak

5. září 2026 nastoupil v Edenu proti Zbrojovce kluk, kterého ještě před dvanácti měsíci znala sotva hrstka polských skautů. O pět dní později už ten samý hráč běžel po levé lajně proti RC Lens v Lize mistrů. Oskar Kubiak, ročník 2006, levonohý křídelník z Arky Gdynia, podepsal ve Slavii smlouvu do června 2030, a trenér Jindřich Trpišovský o něm podle podcastu Město se třese mluvil s nadšením, které u něj nebývá zvykem. Prý si při prvním sledování záznamu myslel, že se dívá na třicetiletého mazáka, ne na teenagera. Nadsázka? Jistě. Ale taková, která leccos vypovídá.

Z třetí ligy na ligomistrovský trávník

Kubiakův vzestup má tempo, které se v českém fotbale nevidí často. Ještě na jaře 2025/26 hrál třetí nejvyšší polskou soutěž. Pak přestoupil do Arky Gdynia v Ekstraklase, kde na sebe upozornil dynamikou a schopností pokrýt levé křídlo i pozici wingbacka. Slavia ho oficiálně představila 25. června 2026 s důrazem na variabilitu, rychlost a herní inteligenci, která „neodpovídá jeho věku“. Právě ta zralost zřejmě stojí za Trpišovského nadsázkou o třiceti letech: když vidíte hráče číst hru, volit si prostor a přepínat mezi rolemi, věk přestává být relevantní číslo.

Ligový debut přišel 5. září proti Zbrojovce. Kubiak šel rovnou do základu, odehrál 63 minut a Slavia vyhrála 4:0. Trpišovský po zápase pro polský Sport.pl prohlásil, že jde o „hráče nadprůměrné třídy“ s předpokladem pro „světovou třídu“, pokud odstraní jednu konkrétní vadu. Pět dní nato už Kubiak nastoupil v základu proti RC Lens v Lize mistrů a vydržel na hřišti 76 minut. Dva ostré starty, dvě různé úrovně, žádné zaváhání.

Slovenští řidiči řeší zásadní problém. Kvůli nedostatku proměnných tabulí končí častěji v kolonách

AutoŽivě.cz

37 m

Nowakův efekt: krajan jako klíč k rozhodnutí

Kubiak nebyl od začátku přesvědčený, že jeho další zastávkou bude Praha. Řešil i jiné varianty, mezi doloženými konkurenty figuruje Viktoria Plzeň. Rozhodování usnadnily podle klubového rozhovoru „dlouhé a velmi pozitivní rozhovory“ se Slavií, ale i jeden konkrétní člověk: Wiktor Nowak.

Nowak přišel do Slavie jen o devět dní dříve, 16. června 2026. Kubiak ho znal z Ekstraklasy, odehráli proti sobě jeden soutěžní zápas. Nešlo tedy o dětské kamarády, ale o krajana, který už prošel tím, co Kubiaka čekalo: nové město, nový jazyk, jiný styl tréninku. Kubiak sám přiznal, že vědomí, že je v Praze další Polák, mu rozhodování zjednodušilo. A podcast Město se třese mluví o „zásadní roli Wiktora Nowaka“ v zákulisí přestupu.

Nowak přitom není žádný tichý průvodce. Proti Slovácku dal dva góly, Trpišovský u něj chválil obětavost, produktivitu a ofenzivní „X faktor“. Když takový hráč řekne mladšímu krajanovi „pojď, tady to funguje“, má ta věta váhu.

Polská zkratka Slavie

Dva polští hráči za devět dní. Oba v základní sestavě prvního zápasu ligové fáze Ligy mistrů. To už není náhoda, to je vzorec, nebo přinejmenším jeho zárodek. Slavia si z Polska zjevně buduje náborovou cestu: mladí, dynamičtí, levonozí hráči s ekstraklasovou zkušeností, kteří jsou cenově dostupní a adaptačně zvládnutelní díky krajanské síti v kabině.

Jestli se z toho stane systematický model, ukáže čas. Zatím jde o dva případy. Ale oba fungují.

Co by musel Kubiak stát, aby přepsal slávistické rekordy

Smlouva do roku 2030 dává Slavii čtyři roky na zhodnocení. Historické srovnání nastavuje laťku vysoko:

• Tomáš Souček, přibližně 540 milionů Kč (West Ham)
• Alex Král, kolem 310 milionů Kč (Spartak Moskva)
• Abdallah Sima, zhruba 250 milionů Kč (Brighton)
• Vladimír Coufal, asi 163 milionů Kč (West Ham)
• David Zima, přibližně 150 milionů Kč (Turín)

Hranice „opravdu velkého“ slávistického prodeje začíná kolem 250 milionů Kč. Aby se Kubiak dostal na úroveň Součka, musel by odejít za částku přesahující půl miliardy. Při jeho profilu (levonohý dynamický kraj, devatenáct let, ligomistrovská expozice) to není sci-fi, ale cesta je dlouhá a plná proměnných.

Kubiak má za sebou v dresu Slavie necelých 140 soutěžních minut. Dva zápasy. Žádný gól, žádnou asistenci v oficiální statistice. A přesto trenér mluví o světové třídě. Buď je to slávistický marketing, nebo Trpišovský skutečně viděl něco, co většina z nás zatím ne. Jeho bilance v odhadování talentů naznačuje spíš to druhé.