Strastiplná cesta obránce Hranáče na MS do Ameriky. Dva roky obav o svou budoucnost

Když český stoper 7. června usedl před mikrofony na tiskové konferenci ve Fort Worth, mluvil klidně a věcně. „Ušel jsem kus cesty,“ řekl. Dvě sezony v Bundeslize, z toho ta první tak špatná, že se řešilo, jestli v klubu vůbec zůstane. Teď má za sebou 29 ligových startů a gól v ročníku 2025/26 a sedí v texaském vedru jako hráč, který na mistrovství světa jede s jasnou rolí. Rozdíl mezi tím, kde byl, a tím, kde je, vypráví víc než kterýkoli jednotlivý zápas.

Z Německa do Německa, a zpátky na nulu

Na EURO 2024 odehrál Hranáč všechny tři skupinové zápasy od první do poslední minuty. Bylo mu čtyřiadvacet, měl za sebou sezonu v Plzni a přestup do Hoffenheimu vypadal jako logický krok nahoru. Jenže první bundesligový ročník se nepovedl. Podrobnosti zůstávají rozptýlené mezi tréninkovými zprávami a kusými vyjádřeními, ale výsledek byl jednoznačný: na podzim 2025, kdy se reprezentace znovu sešla, musel Hranáč vysvětlovat, proč si zaslouží pozvánku. „Spousta lidí by se asi v mé situaci vzdávala, ale já ne,“ řekl tehdy po návratu do národního týmu. Nebyla to fráze. Byl to popis dvou let, kdy se jeho klubová trajektorie a reprezentační pozice vzájemně podmiňovaly, a obě směřovaly dolů.

Obrat přišel přes minuty, ne přes slova

Co Hranáče vrátilo, nebyl jeden silný výkon, ale prostá vytrvalost. Na startu sezony 2025/26 si v Hoffenheimu znovu vybojoval místo v sestavě. Čísla na oficiálním profilu Bundesligy mluví jasně: 29 startů, jeden gól, pravidelné vytížení. Tím se automaticky vrátil i do hledáčku reprezentačního realizačního týmu. Když trenér v květnu zveřejnil širší nominaci na MS, Hranáčovo jméno tam bylo. A při finálním škrtání z 29 na 26 hráčů odpadli Kabongo, Bucha a Ladra, útočník a dva záložníci. Žádný obránce.

Ukrajinská cage girl se ukázala nahoře bez a fotky dala na Instagram. Fanoušci nevěděli, kam dřív koukat

MMAmag.cz

7 h

V generálce proti Guatemale (3:1) pak nastoupil v trojici Chaloupek – Hranáč – Krejčí, která se oproti předchozímu utkání nezměnila. Na lavičce čekali Holeš, Zima a Zelený, tedy jeho přímá konkurence. Hranáč ale začínal. A to je ve stoperské hierarchii signál, který nepotřebuje komentář.

„Ve fotbale rozhoduje hlava“

Ve Fort Worth Hranáč sám pojmenoval, co ho posunulo. „Je velký rozdíl oproti Euru. Dva roky v Hoffenheimu, množství zkušeností,“ popsal na tiskové konferenci. A dodal větu, která jeho příběh shrnuje přesněji než jakákoli statistika: „Ve fotbale rozhoduje to, jak jste připraveni v hlavě.“

Právě mentální odolnost je u stoperů často podceňovaná veličina. Útočník může mít špatnou sezonu a zachránit ji jedním hattrickem. Stoper ne. Stoper potřebuje důvěru trenéra, ta přichází přes konzistenci a konzistence vyžaduje čas. Hranáč ten čas dostal, nebo si ho spíš vydobyl, a proměnil ho v 29 bundesligových zápasů, které mu otevřely dveře zpátky.

Korea, Son a vedro v Guadalajaře

Teď už se pozornost přesouvá k prvnímu soupeři. Jižní Korea, pátek 12. června, 4:00 středoevropského letního času, Guadalajara Stadium. Přímý přenos na ČT sport. Hranáč o Korejcích mluví s respektem: „Velmi rychlí ofenzivní hráči, nebezpeční hlavně v protiútocích.“ Za největší zbraň označuje Sona.

Český tým ale neřeší jen soupeře. Dva ze tří skupinových zápasů se hrají v Mexiku; Guadalajara leží v nadmořské výšce přes 1 500 metrů, Mexico City přes 2 200. Reprezentace proto už od kempu v Praze zařazuje speciální tréninky: cvičení ve vyhřáté místnosti při cílové tepové frekvenci, až třikrát týdně. „Budujeme si tím odolnost proti pobytu ve výšce,“ vysvětlil Hranáč. Základna ve Fort Worth, odkud tým dojíždí trénovat do nedalekého Mansfieldu, leží nízko; první veřejný trénink tam přilákal výrazný počet fanoušků a potvrdil, že zázemí na okraji Dallasu funguje.

Skupinu A doplňují Jihoafrická republika (18. června v Atlantě) a domácí Mexiko (25. června v Mexico City). Nový formát turnaje pouští dál i část týmů ze třetích míst, což Česku rozšiřuje manévrovací prostor. Tým otevřeně deklaruje postup ze skupiny jako cíl. Reálně se bude bojovat hlavně o druhé místo s Koreou a JAR, a právě tam bude záležet na tom, jak pevně bude stát obranná trojice, jejíž součástí Hranáč je.

Před dvěma lety seděl v Hoffenheimu s nejistotou, jestli vůbec bude hrát. Teď sedí ve Fort Worth s vědomím, že 12. června nastoupí proti jednomu z nejlepších útočníků planety. Cesta mezi těmito dvěma body nebyla přímá. Ale právě proto stojí za vyprávění.