Spousta hráčů na hraně. Manažer nároďáku Nedvěd popsal zemětřesení v nominaci

Sedm týdnů po svém jmenování prvním zahraničním trenérem v historii českého A-týmu zveřejnil Španěl 18. září nominaci na čtyři zápasy Ligy národů. Chorvatsko doma, Anglie doma, Španělsko venku, Anglie venku: čtyři utkání v jedenácti dnech, elitní divize, žádný prostor na rozjezd. Patnáct hráčů z finálního kádru pro letní šampionát zůstalo. Zbytek je nový, nebo se vrací po delší pauze. Pavel Nedvěd, generální manažer reprezentací, na tiskové konferenci přiznal, že „bylo dost jmen, která byla na hraně“. A právě ta hranice, kde přesně vede a kdo ji kreslí, vypovídá o směru, kterým se český fotbal vydává.

Kdo přišel, kdo zmizel

Změny nejlépe vyniknou ve srovnání s finální nominací na MS 2026. Z šestadvaceti hráčů, kteří letěli na šampionát, jich patnáct zůstalo. Jedenáct jmen je buď úplně nových, nebo se do kádru vrací:

• Nováčci: Matěj Radosta (Teplice), Lukáš Ambros (Anderlecht), Roman Macek (Sparta)
• Návraty: Kinský, Ryneš, Sáček, Vlček, Bucha, Karabec, Král, Lingr

Na druhé straně chybí jména, která ještě v létě tvořila páteř týmu: Staněk, Douděra, Holeš, Zelený, Sojka, Darida, Sochůrek, Souček, Chytil, Kuchta. A Patrik Schick. Ten je zvláštní kapitola: podle Nedvěda i Denii „momentálně nemá zájem reprezentovat“. Obě strany považují věc za uzavřenou.

Dojemné chvíle v Třinci. Loučící se kapitán Vrána vzpomenul na zesnulou manželku

SportyŽivě.cz

2 h

Hraniční případy a propustná zeď k jednadvacítce

Největší posun se neodehrál v samotných jménech, ale v principu výběru. Denia s Nedvědem zavádějí model, v němž hranice mezi A-týmem a jednadvacítkou přestává být pevná čára. Společně s trenérem U21 Michalem Bílkem řešili každého mladého hráče individuálně: kde mu bude líp, kde dostane víc minut, kde víc vyroste.

Ondřej Kričfaluši, který v červnu přestoupil do belgického Unionu Saint-Gilloise a 17. září dal gól v Evropské lize proti Plzni, nakonec zůstal u jednadvacítky. Denia vysvětlil, že ho sledovali, zvažovali, ale pro tento sraz vybrali jinak. Podobně dopadli Hugo Sochůrek a Filip Lissah. Zvláštní případ představuje Ryan Naderi: Nedvěd řekl, že by „normálně byl v nominaci“, jenže se nestihly dotáhnout doklady a občanství. Asociace podle jeho slov chce, aby byl „v blízké budoucnosti“ hráčem českého národního týmu.

Denia sám na tiskovce prohlásil, že by „klidně vzal deset hráčů“ z jednadvacítky. Zatím povýšil jen Ambrose. Ale signál je jasný: dveře zůstávají otevřené oběma směry.

Radosta z Teplic jako lakmusový papírek

Pokud má jedna nominace symbolizovat Deniův přístup, je to povolání Matěje Radosty. Útočník Teplic, klub z dolní poloviny tabulky, žádná zahraniční výkladní skříň. Přesto ho Deniův štáb vybral podle momentální formy a profilu, který potřebují pro čtyřzápasový blok. Nedvěd doplnil, že pro něj nejde o překvapení: Radostu měli v hledáčku už před mistrovstvím světa.

Tím se odkrývají kritéria, která Denia opakuje jako mantru: aktuální forma, správný profil pro konkrétní program, věkový balanc, schopnost hrát na více pozicích. Věk nemá být překážkou ani směrem dolů, ani nahoru. Nejde o generační řez ani o disciplinární trest. Jde o to, že nový trenér vybírá jinak než jeho předchůdce, a Nedvěd mu v tom kryje záda.

Jak se rozhoduje: Denia vede, Nedvěd asistuje

Z veřejných výroků obou mužů se skládá poměrně čitelný model spolupráce. Denia říká, že s Nedvědem pracují „bok po boku od rána a často až do večera“. Nedvěd mluví o každodenním kontaktu, společném sledování hráčů v tuzemsku i zahraničí, rozhovorech s reprezentanty. Koordinace s Bílkem u jednadvacítky probíhá průběžně.

Finální sportovní rozhodnutí ale dělá trenér. Nedvěd to řekl už před MS a opakuje to i teď: chce být dobrým partnerem, ne paralelním selektorem. Denia „dělá rozhodnutí, za která má odpovědnost“. Manažer mu dodává kontext, data, znalost prostředí. Španěl, který českou ligu teprve poznává, takového průvodce potřebuje.

Čtyři zápasy proti Chorvatsku, dvakrát Anglii a Španělsku ukážou, jestli jedenáct nových jmen v kádru znamená odvahu, nebo riziko. Možná obojí. Deniova první nominace každopádně není kosmetická úprava, je to vědomá volba jiného směru.