Sparťanská legenda Siegl je na mizině. Přišel o vilu za desítky milionů a firma, která ho měla zachránit, ho žene do insolvence

Siegl dával góly v rudém dresu Sparty i v reprezentaci. Teď se jeho jméno objevuje v insolvenčním spisu. Firma J.L. po bývalém útočníkovi chce 605 tisíc korun za službu, která měla odvrátit dražbu jeho rodinného domu. Podle soudních dokumentů, které cituje Blesk, firma tvrdí, že Siegl naložil s prakticky veškerým hodnotným majetkem a není schopen platit splatné závazky. Proto ho označuje za dlužníka v úpadku. Soud o tom zatím nerozhodl. Jisté je jen tolik, že dům, kolem kterého se celá kauza točí, už Sieglovi nepatří. Spor, který začal jako obyčejná exekuce, se mezitím přesunul do roviny, ve které může jít o víc než o 605 tisíc.

Dům s bazénem, saunou a mramorovým krbem

Vila v pražských Lipencích nebyla obyčejný rodinný dům. Podle dražební vyhlášky na portálu OK dražby jde o samostatně stojící dům 6+1 s obytným podkrovím, zkolaudovaný v roce 2001. K domu patří pozemky o rozloze 1 157 m², zahrada s bazénem a pergolou, dvojgaráž, sauna a mramorový krb.

Znalec dům ocenil na 28 359 000 Kč. Nejnižší podání stanovil exekutor na 18 906 000 Kč, tedy přesně na dvě třetiny odhadu. Dražba se ale nakonec nekonala. Vyhláška dodnes uvádí stav „odročená na neurčito“.

Zápas na Clashi skončil v prvním kole zlomeninou nohy. Žralok popsal, jak prožíval chvíle po zranění soupeře

MMAmag.cz

2 h

Podle Blesku dům nakonec za 19,1 milionu korun přešel na společnost Across Moravia Invest. Podle našeho výpočtu to bylo o 9,259 milionu méně, než kolik činil odhad, tedy zhruba o třetinu (32,6 %). Dražební minimum převod přesáhl jen o 194 tisíc korun.

Z dostupných zdrojů není jasné, zda šlo o klasický prodej za hotové, o započtení proti dluhům, nebo o kombinaci obojího. Blesk uvádí zároveň cenu 19,1 milionu i dohodu, podle které Siegl věřitelům dům přenechal výměnou za smazání dluhů.

Od dvou a půl milionu k osmnácti

Kořeny kauzy sahají o více než deset let zpět. Siegl, kterého Blesk označuje za „ikonu Sparty“, si dům zastavil kvůli dvěma závazkům. Proč se do dluhů dostal, sám veřejně nevysvětlil. Blesk dříve citoval jen neurčité tvrzení „parťáků ze slavné éry“, že se mu nepovedly investice.

Časová osa podle dostupných zdrojů:

Za nárůstem dluhu stojí úroky. Podle Blesku byl sjednán úrok 7 % ročně a k němu úrok z prodlení 12,75 %, dohromady 19,75 % ročně. U dluhu 18 milionů korun to podle našeho propočtu dělá přibližně 296 tisíc korun měsíčně, a to ještě bez dalších nákladů. Náklady exekutora a jeho odměna měly podle Blesku činit 1 939 279 Kč.

V takové situaci každý měsíc odkladu znamenal další statisíce. Rychlé řešení pod odhadní cenou tím dostává ekonomickou logiku, i když o férovosti ceny to samo nic neříká.

Záchrana za 605 tisíc

Do tohoto tlaku vstoupila firma J.L. Podle Blesku měla v listopadu 2025 za odměnu 605 tisíc korun „oběhat“ věřitele a zastavit aukci domu. Výsledek byl podle téhož zdroje skromný: dražba se jen krátce oddálila a Siegl firmě nezaplatil.

Pohledy obou stran se tu zásadně rozcházejí. Firma J.L. uplatňuje svou pohledávku a tvrdí, že dlužník je v úpadku. Sieglovi právníci naopak podle dokumentů, které cituje Blesk, tvrdí, že smlouva byla nepřiměřená, odměna byla splatná předem a nebyla nijak navázaná na skutečný výsledek. Mluví o lichvě a zneužití tísně.

Česká legislativa tento pojem zná. Občanský zákoník v § 1796 prohlašuje za neplatnou smlouvu, při níž někdo zneužije tísně, nezkušenosti, rozumové slabosti, rozrušení nebo lehkomyslnosti druhého a nechá si slíbit plnění v hrubém nepoměru k protiplnění. Nejvyšší soud dovodil, že k neplatnosti lichevní smlouvy soud přihlédne i bez návrhu. Musely by ale platit obě podmínky zároveň: zneužití slabší pozice i hrubý nepoměr plnění.

Ještě dál jde Across Moravia, tedy firma, na kterou dům přešel. V dokumentech podle Blesku píše o „indiciích trestných činů“. Trestní zákoník lichvu skutečně zná i jako trestný čin. O vině ale může rozhodnout jen soud a zatím nic takového nikdo neprokázal. Firma J.L. tedy čelí ostrým nařčením, sama ale podle návrhu jen vymáhá odměnu, kterou nedostala.

Z celé kauzy plyne obecné poučení: neplatit vysoké částky předem bez jasně popsaného výsledku. Česká národní banka u zprostředkování úvěrů výslovně varuje před poplatky hrazenými předem a před podpisem smluv, kterým člověk nerozumí.

Proč rozhoduje druhý věřitel

Insolvenční návrh podat lze, úpadek ale musí soud zjistit. Podle § 3 insolvenčního zákona je dlužník v úpadku, jestliže má více věřitelů, peněžité závazky déle než 30 dnů po splatnosti a tyto závazky není schopen plnit. Všechny tři podmínky musí platit současně.

Slova „více věřitelů“ jsou pro celý spor klíčová. Insolvence je kolektivní řízení, které má férově rozdělit majetek mezi více lidí s nárokem. Nemá sloužit jako nástroj k vymáhání jediné pohledávky. Kdyby soud měl před sebou jen spornou pohledávku firmy J.L., úpadek by podle zákonné definice chyběl.

Firma J.L. si toho je zjevně vědoma. Podle Blesku do návrhu doplnila údajný dluh u České správy sociálního zabezpečení. Sociálka ale měla nedoplatek popřít.

Across Moravia proto podle dokumentů, které cituje Blesk, tvrdí, že se J.L. insolvenčním návrhem snaží obejít běžné soudní vymáhání „pochybných a sporných pohledávek“. Insolvenční návrh totiž na dlužníka tlačí jinak než obyčejná žaloba. Už samotné zahájení řízení se zapisuje do veřejného insolvenčního rejstříku a omezuje dlužníka v nakládání s majetkem.

Srovnání s jinými fotbalisty ukazuje, jak výjimečná je Sieglova pozice. Adam Hloušek s dluhy přes 20 milionů korun použil insolvenci k tomu, aby oddálil dražbu domu svých rodičů. Tomášovi Skuhravému soud v květnu 2026 povolil osobní bankrot s dluhy kolem 8,5 milionu. Oba do insolvence vstupovali z vlastní vůle. Siegla tam táhne někdo jiný, a to až poté, co dům už přešel na nového vlastníka.

Co může insolvence udělat s prodejem vily

Podle nás je tu jádro celého sporu, a proto Across Moravia do řízení vstupuje tak ostře. Firma nechce, aby insolvence zpochybnila převod vily. Pokud by soud úpadek zjistil, nastoupil by insolvenční správce, jehož úkolem je mimo jiné prověřovat, co dlužník se svým majetkem udělal.

Blesk píše, že by se prodej „zřejmě stornoval“. Právně to tak automatické není. Insolvenční zákon umožňuje správci napadnout takzvaným odporem právní úkony, které dlužník učinil bez přiměřeného protiplnění, které některého věřitele zvýhodnily, nebo které měly úmyslně zkrátit ostatní věřitele. O neúčinnosti by ale musel rozhodnout soud na základě žaloby správce.

Převod domu zhruba o třetinu pod odhadní cenou na dosavadního věřitele by takové otázky nepochybně otevřel. V tomto scénáři by se mohla rozpadnout i dohoda, kterou Siegl s původními věřiteli uzavřel. A s ní by se mohly vrátit dluhy, které měl dům definitivně umořit.

Pro Siegla tedy dnes podle nás není největším rizikem samotná ztráta domu. Tu už má za sebou. Horší by bylo, kdyby insolvence zpochybnila i řešení, za které dům zaplatil. Kde Siegl po přepisu bydlí, není veřejně známo. Na svém webu dál prezentuje exhibice Sigi teamu a fotbalovou školu. K insolvenčnímu návrhu se veřejně nevyjádřil, mluví za něj jen jeho právníci.

Soud se má případem zabývat v lednu 2027. Rozhodne o 605 tisících korun, nepřímo ale i o tom, zda vila s mramorovým krbem uzavřela jednu kapitolu, nebo jen otevřela další. Záchrana, která měla zastavit dražbu, se mezitím sama proměnila v soudní spor.