Sochůrek o proseděném MS. Promluvil o mrzení po rozhodnutí trenéra Koubka

Když letos v březnu debutoval proti Kosovu a zapsal se do historie jako nejmladší hráč, který kdy nastoupil za český A-tým, vypadalo všechno jako pohádka s jasným pokračováním. Nominace na světový šampionát v USA potvrzovala, že trenér Miroslav Koubek s ním počítá. Jenže mezi „počítat s hráčem“ a „dát mu minuty“ leží propast, kterou Sochůrek na vlastní kůži pocítil. Proti Koreji seděl na lavičce. Proti Jihoafrické republice taky. A když 25. června Česko padlo s Mexikem 0:3 a šampionát skončil, sparťanský záložník měl v kolonce odehraných minut stále nulu.

Tři zápasy, tři lavičky

Průběh skupiny to dokumentuje nekompromisně. 12. června v utkání s Koreou (prohra 1:2) Sochůrek figuroval v nominaci na zápas, ale na hřiště se nedostal. O šest dní později proti JAR (remíza 1:1) totéž, lavička od první do poslední minuty. Zbýval Mexiko, poslední šance. Koubek udělal tři změny v základní sestavě, v průběhu zápasu vystřídal Provoda, Součka, Schicka, Sojku i Chorého. Sochůrkovo jméno na tabuli s čísly střídajících hráčů nebylo. Podle oficiálního zápisu na FOTBAL.CZ zůstal jedním ze dvou nevyužitých náhradníků.

Koubkovo vysvětlení: „Jen gesto“

Trenér téma otevřel sám hned po vyřazení. V pozápasovém vyjádření přiznal, že Sochůrka „měl v hlavě“. Pak ale přišly okolnosti, které jeho plán přepsaly. Tomáš Souček se zranil, jedno střídání tak padlo na vynucenou výměnu. Koubek do poslední chvíle hledal variantu, jak zápas ještě otočit, a proto sáhl po zkušenějším Alexanderu Sojkovi. Nasadit sedmnáctiletého kluka na dvě tři minuty? To by podle Koubka bylo „jen gesto“, ne reálná role v utkání.

Skupina DR vzkřísila Italu po 91 letech a hned chystá 6 modelů. Pod italským jménem se skrývají čínské crossovery

AutoŽivě.cz

Právě teď

Z čistě trenérské logiky to dává smysl. Jenže právě tady se láme celý příběh Sochůrkovy nominace. Český tým ho vzal na šampionát jako symbol generační obměny, jako investici do budoucna. Na samotném turnaji tu investici fakticky nezhodnotil. Ani minutou.

Mrzení bez veřejné přestřelky

Po návratu z USA Sochůrek přiznal zklamání. Žádný útok na trenéra, žádná veřejná eskalace. Spíš střízlivé konstatování, že ho rozhodnutí mrzelo, což je u hráče jeho věku a ambicí naprosto pochopitelná reakce. Důležitější než emoce je ale kontext: Koubek 29. června, pouhé čtyři dny po zápase s Mexikem, po vzájemné dohodě s FAČR u reprezentace skončil. Případný spor mezi trenérem a mladíkem tak ztratil životnost dřív, než se stihl pořádně rozhořet.

Co bude dál

Klubově Sochůrka proseděné MS nepoškodilo. Sparta mu ještě před odletem do USA podepsala novou víceletou smlouvu a pro sezonu 2026/27 ho vede v kádru A-týmu po boku Kairinena, Karabce či Irvinga. Už na jaře nastoupil i v evropském utkání proti Alkmaaru, není to čistě akademický projekt, ale hráč, se kterým klub reálně počítá v rotaci.

V reprezentaci se otevírá nové okno. Koubek sám před odchodem mluvil o tom, že Sochůrek měl dostat šanci v Lize národů. Ten plán teď bude realizovat někdo jiný. Pokud sparťanský záložník na podzim udrží minutáž v lize a evropských pohárech, podzimní termíny národního týmu jsou logickým místem, kde by si mohl vynahradit to, co mu šampionát dlužil.

Sedmnáct let, nová smlouva, první velký turnaj v kapse, byť bez jediné odehrané minuty. Frustrace z lavičky je reálná. Ale kariéra, která začíná historickým rekordem a nominací na MS, má před sebou víc příležitostí, než kolik jich jeden konzervativní trenér dokázal nevyužít.