Už jsem to jednou viděl, říká lékař české reprezentace. Smrt fotbalisty mu připomněla tragédii z roku 1972

Pondělní večer 2. listopadu 2026, stadion Heliodoro Rodríguez López v Santa Cruz de Tenerife, nastavení zápasu druhé španělské ligy mezi domácím CD Tenerife a FC Andorra. Dlouhý míč letí do středu hřiště, třicetiletý útočník Jesús de Miguel Alameda za ním vyráží a proti němu vybíhá brankář hostí Jesús Owono. Brankářovo koleno trefí útočníka do oblasti hrudníku. De Miguel padá a už se nezvedne. O necelých dvanáct hodin později, v úterý v 8:00, oznámilo Tenerife jeho smrt. Pro Petra Krejčího staršího, dlouholetého lékaře české fotbalové reprezentace, nejde o nepředstavitelnou událost. „Už jsem to jednou viděl,“ řekl serveru Aktuálně.cz. Český fotbal přitom podobnou ránu zná i z vlastní historie, z jarního odpoledne v Martině roku 1972.

Dvanáct hodin mezi nadějí a smrtí

Zdravotníci na hřišti začali okamžitě s resuscitací. De Miguela převezli do nemocnice Nuestra Señora de Candelaria, kde skončil na jednotce intenzivní péče. Klub ještě v pondělí večer vydal zdravotní prohlášení, podle něhož byl hráč stabilní „v rámci vážného stavu“. Fanoušci se drželi té věty. Přes noc se ale podle španělských médií zhoršil jeho neurologický stav.

Ráno přišlo oficiální oznámení CD Tenerife o úmrtí. Dostupné zdroje mluví o kardiorespirační zástavě po střetu. Přesnou medicínskou příčinu smrti však podle agentury AP zatím nikdo nezveřejnil a pitevní závěr chybí.

Zedníka platil pivem a krtky vyháněl karbidem. Jiří Sovák si v Posázaví postavil chalupu, která mu nakonec vzala všechno

VIPživot.cz

3 h

Dopad sahal daleko za Kanárské ostrovy. Španělská fotbalová federace podle agentury EFE odložila úterní zápasy Copa del Rey i ženského poháru Copa de la Reina. Španělské kluby v Lize mistrů uctily jeho památku a tři z nich nenechaly zaznít obvyklou hymnu soutěže.

Policie zahájila vyšetřování možného neúmyslného usmrcení, jak to ve Španělsku u nepřirozených úmrtí bývá. Hlavní prokurátor v Santa Cruz de Tenerife však podle AP považuje trestní řízení za nepravděpodobné, protože ke střetu došlo během hry. Obvinění ani stíhání zatím potvrzené není.

Co viděl Krejčí a co se stalo v Martině

Krejčí vzpomíná na dřívější případ, který byl podle něj uzavřen jako „vagová smrt“. Hráč kopl soupeře do hrudníku, náraz podráždil bloudivý nerv, latinsky nervus vagus, a ten mohl zastavit srdce. Lékař z toho vyvozuje jedinou věc: i zdánlivě běžný herní střet může skončit tragicky a nikdo na hřišti to předem nepozná.

Česká fotbalová paměť má pro to konkrétní jméno. Podle profilu Václava Oplta na webu FC Hradec Králové se 9. května 1972 hrálo v Martině. Stav 0:0, 88. minuta, mokrý trávník. Čtyřiadvacetiletý brankář Hradce vyběhl po dlouhém míči, chytil ho a po kluzké trávě ještě dojížděl. Útočník Martina František Hruška šel do skluzu. Srazili se.

Oplt zůstal ležet bez známek života. Odvezli ho do nemocnice, kde o dva dny později, 11. května 1972 krátce před sedmou ráno, zemřel.

Jak případ tehdy uzavřely úřady, otevřené zdroje jednoznačně neuvádějí. Sportovní lékař Josef Maurer pro Seznam Zprávy připomněl, že pamětníci střet za faul nepovažovali. Hruška tedy nebyl hrubiánem, ale hráčem, který šel po míči v okamžiku, kdy se to stalo osudným.

Podle nás je podobnost obou příběhů v tom podstatném: prudký herní souboj, zásah do oblasti hrudníku, okamžitý kolaps, smrt až v nemocnici. Liší se role, protože v Martině zemřel brankář, na Tenerife útočník. Liší se i doba. Oplt padl v době, kdy u hřišť nestály defibrilátory ani připravené posádky záchranky. De Miguela začali oživovat během několika vteřin, a přesto ho zachránit nedokázali.

Bloudivý nerv, nebo zakázané okno srdce

Laik obvykle nerozlišuje, proč může rána do hrudníku zabít. Medicína zná dva mechanismy, které se v debatě o de Miguelovi objevují.

Vagový reflex, který zmiňuje Krejčí, vzniká prudkým podrážděním bloudivého nervu. Ten mimo jiné zpomaluje srdeční činnost. Při extrémním podnětu může srdce zpomalit natolik, že se zastaví.

Commotio cordis, tedy otřes srdce, je jiný děj. Podle Americké kardiologické asociace (AHA) jde o náhlou zástavu oběhu po tupém úderu do hrudníku, který dopadne v nepatrném, zhruba desetinovém okamžiku srdečního cyklu. Srdce se pak nezastaví, ale začne chaoticky fibrilovat a přestane pumpovat krev. Proto u commotio cordis tolik záleží na defibrilátoru.

Obojí je vzácné. AHA uvádí ve Spojených státech 10 až 20 nově hlášených případů ročně, a to napříč všemi sporty i mimo ně. Maurer odhadl, že fatální následek po fotbalovém souboji přichází „jednou za padesát let“. Jde o odhad zkušeného lékaře, ne o statistiku, ale řád věci vystihuje.

U de Miguela zatím nelze říct, který mechanismus rozhodl, ani zda šlo o některý z nich. Dokud nebude zveřejněna oficiální příčina smrti, zůstávají obě vysvětlení jen možnostmi.

Druhý člověk v té srážce

Owono byl podle deníku AS po zápase k nepoznání. Spoluhráči ho v šatně viděli plakat a modlit se. Z tribuny přitom slyšel pokřik „vrah“ a stejné nadávky zaplavily i jeho sociální sítě. Jeho instagramový účet s téměř 30 tisíci sledujícími byl po incidentu deaktivován.

Kolem tragédie se rychle rozjela i vlna dezinformací. Po sítích kolovalo údajné omluvné prohlášení brankáře, které klub FC Andorra podle ověřovací služby VerificaRTVE označil za falešné. Nenávist zasáhla i nevinného člověka: Michel Owono, hráč katalánského klubu CF Can Vidalet, musel kvůli shodnému příjmení veřejně vysvětlovat, že s brankářem Andorry nemá nic společného. Mezitím dostal rasistické urážky a výhrůžky.

Krejčí odhaduje, že si Owono tu chvíli „ponese do smrti“. Jeho návrat k fotbalu si prý neumí představit. Je to pohled lékaře, nikoli rozhodnutí hráče ani klubu. Hruškův osud z Martina ale naznačuje, že takové srážky poznamenají na celý život oba muže, kteří v nich stáli.

Minuty, které rozhodují

Zabránit každému tvrdému střetu fotbal nedokáže. Může ale zkrátit čas mezi kolapsem a prvním stlačením hrudníku. Podle Krejčího jsou na to české týmy připravené velmi dobře.

V profesionálním fotbale to potvrzují pravidla. Ligová fotbalová asociace zavedla od sezony 2025/26 standard nazvaný 4Z, který v Chance Lize i Chance Národní lize vyžaduje mimo jiné:

• defibrilátor ve zdravotní místnosti a další přímo u hrací plochy,
• zdravotní poradu 60 až 50 minut před výkopem,
• lékaře v realizačním týmu každého mužstva,
• přítomnost záchranné služby a sanitky s vybavením pro rozšířenou resuscitaci,
• nosiče a další zúčastněné každoročně proškolené v základní resuscitaci.

Konkrétní výčet obsahuje příloha LFA o zdravotním zabezpečení utkání. Na nižší a amatérské soutěže se tento standard automaticky nevztahuje. Právě tam, na okresních hřištích bez lékaře, záleží nejvíc na trenérech, hráčích a lidech kolem hřiště.

Postup je přitom jednoduchý. Když člověk nereaguje a nedýchá normálně, volá se 155. Postiženého je třeba položit na pevnou zem a stlačovat střed hrudníku do hloubky 5 až 6 centimetrů rychlostí 100 až 120 stlačení za minutu. Kdo umí, přidá po 30 stlačeních dva vdechy. Defibrilátor stačí zapnout a řídit se jeho hlasovými pokyny; při výboji se nikdo nesmí postiženého dotýkat a hned po něm se pokračuje v masáži.

Amatérským týmům by podle nás stačilo málo: před zápasem vědět, kde visí nejbližší defibrilátor, a mít předem rozdělené role. Jeden volá záchranku, druhý běží pro přístroj, třetí stlačuje hrudník, čtvrtý čeká u brány na sanitku. Polohu přístroje i vlastní místo pomůže najít aplikace Záchranka.

Jesús de Miguel se v nastavení rozběhl za míčem, jako to udělal stokrát předtím. Václav Oplt v Martině chytil míč a už ho měl bezpečně v rukou. Fotbal nedokáže zařídit, aby se podobné okamžiky nestávaly, může ale zařídit, aby v příští takové chvíli stál u hřiště někdo, kdo ví, co dělat.