Slovan v Linci poprvé v sezoně nastoupil se třemi stopery a dvěma krajními beky. Prohrál 0:4 a obránce Kevin Wimmer pak přiznal, že tenhle systém tým nikdy netrénoval.
Úterní večer 3. listopadu, Linec, čtvrté kolo ligové fáze Ligy mistrů. Po 48 minutách svítí na tabuli 4:0 pro LASK a v kabině Slovanu už sedí Kevin Wimmer. Kvůli potížím se stehenním svalem o poločase střídal, hlavní slovo si ale nechal až do mixzóny. „Poprvé v sezoně jsme zkusili hrát s pěti obránci. Nikdy předtím jsme to netrénovali,“ řekl podle ŠPORT.sk. Proti LASKu to podle něj mohlo být správné řešení, zároveň ale šlo o „obrovské riziko“. Takovou větu hráči o svém trenérovi veřejně říkají jen výjimečně, natož v Lize mistrů. Pro Yayu Tourého přišla ve chvíli, kdy má Slovan po čtyřech zápasech nula bodů a skóre 1:17.
Jak vypadala netrénovaná pětka
„Pět obránců“ v praxi znamenalo rozestavení 3-4-3, které se v obranné fázi skládalo do 5-4-1. Podle oficiálního webu klubu nastoupil Slovan takto:
| Řada | Hráči |
|---|---|
| Brankář | Popovič |
| Stopeři | Sahmkou Camara, Svetozar Markovič, Kevin Wimmer |
| Krajní beci | César Blackman, Samuel Kozlovský |
| Střed | Martínez, Mustafič |
| Útok | Maroš, Šporar, Suleiman Camara |
Oproti zápasu v Římě provedl Touré osm změn. Chyběl i klíčový stoper Kenan Bajrič. Proč dostal přednost právě Wimmer, trenér veřejně nevysvětlil. Ani k samotné trojici stoperů nenabídl taktický výklad. Mluvil o rotaci, o „čerstvějších a odpočatějších hráčích“, o programu, ve kterém se hraje každé dva až tři dny, a o únavě části kádru.
Tím se dvě rozhodnutí, která spolu nemusela souviset, slévají v jedno. Rotace je pochopitelná, únava v kádru je reálná. Jenže nasadit na hřiště zároveň nové lidi i nový systém, který tým podle vlastního obránce neměl natrénovaný, je podle nás sázka, kterou si v nejtěžší evropské soutěži může dovolit jen mužstvo s velkou jistotou. Slovan ji neměl.
Co přesně Wimmer řekl
Wimmer se v mixzóně nezastavil u formace. V rozhovoru pro rakouskou televizi Sky, který převzal deník Kronen Zeitung, kritizoval i to, že čtyři stabilní hráči seděli na lavičce. Rotaci těsně před reprezentační přestávkou podle svých slov nechápe. A přidal větu, která míří výš než na jednu sestavu: ve Slovanu se prý „z nějakého důvodu“ klade hlavní důraz na domácí ligu, protože tým je druhý a počítá se jen první místo.
Tabulka mu dává za pravdu, alespoň v tom, odkud tlak přichází. Po 13 kolech Niké ligy má DAC Dunajská Streda 35 bodů, Slovan 27. Osmibodová ztráta je pro klub zvyklý vyhrávat titul za titulem citelná a šetření sil na ligu se tím dá vysvětlit. Wimmerova výtka ale nezní jako spor o priority. Zní jako otázka, zda se v Evropě vůbec hraje podle plánu.
Proč promluvil právě on? Třiatřicetiletý Rakušan je odchovanec LASKu, prošel Tottenhamem, Kolínem a Rapidem Vídeň. Do Lince se vracel jako domů, proti bývalému klubu. A stál přímo v kritizované stoperské trojici. Po zhruba dvaceti minutách podle svých slov cítil stehenní sval, při dlouhých odkopech pak ostrou bolest. ORF psala o podezření na svalové zranění.
Výkon soupeře ocenil bez vytáček. LASK podle něj výborně napadal, hrál agresivně a pořád podnikal náběhy za obranu. Upozornil i na obranu standardních situací. Právě ta rozhodla.
Tři góly po standardkách do poločasu
Defenzivní systém se třemi stopery má jediný smysl: víc lidí v pokutovém území, větší kompaktnost, méně prostoru. Slovan inkasoval tři góly do poločasu a všechny tři po standardních situacích. Kasper Jørgensen se trefil v 19. a 37. minutě, Robert Ljubičić ve 44. minutě. Samuel Adeniran po přestávce ve 48. minutě dokonal debakl.
Pětka vzadu tedy nepřinesla ani to, kvůli čemu se obvykle staví. LASK pod Didim Kühbauerem přitom ukázal opak improvizace. Trojici stoperů ponechal, měnil jen krajní hráče a zálohu. ORF jeho převahu přisoudila agresivitě, napadání, náběhům za obranu a standardkám. Jeden tým hrál systém, který zná. Druhý ho zkoušel.
Klubový web Slovanu označil zápas za „nevydařený večer“ a připomněl sporný neodpískaný zákrok na Suleimana Camaru ve 33. minutě, po kterém musel útočník střídat. Jako klubový pohled je to legitimní poznámka. Na výsledku 0:4 by ale jedna píšťalka těžko něco změnila.
Touré po utkání mluvil o chybějící agresivitě, o tom, že mužstvo nebylo dost tvrdé a musí zlepšit obrannou reakci i konkurenceschopnost v Evropě. Na Wimmerova slova přímo nereagoval. Řešil ale jiný případ: Danyla Ihnatenka klub podle jeho odpovědi pro ŠPORT.sk přeřadil do rezervy kvůli „nepřijatelnému chování“. O trestu pro Wimmera nic oficiálního nezaznělo. Jeho nejbližší start teď víc než slova komplikuje stehno.
Expert Marek Sapara byl ve studiu Nova Sportu podle Sportnetu nekompromisní: „Absolutně vůbec to nefunguje. Systém nepřinesl Slovanu vůbec nic, nejsou kompaktní.“
Série, která přestává být smůlou
Prohra v Linci by se dala odbýt jako špatný den, kdyby stála osamoceně. Nestojí. Podle přehledu výsledků na UEFA.com vypadá letošní bilance Slovanu takto:
- 9. září: PSG vs. Slovan 6:1
- 14. října: Slovan vs. Stuttgart 0:3
- 20. října: AS Řím vs. Slovan 4:0
- 3. listopadu: LASK vs. Slovan 4:0
Proti PSG, Stuttgartu a Římu se porážky daly vysvětlit rozdílem kvality. LASK byl ale vnímán jako nejschůdnější soupeř z losu a v Linci padla stejná čtyřka jako v Římě. Rakušané po výhře poskočili na šest bodů a bojují o postup mezi nejlepších 24. Slovan je poslední. iDNES připomněl, že bratislavský klub prohrál v hlavní fázi Ligy mistrů už dvanáct zápasů v řadě. Podle dostupných výsledků jde o mimořádně vzácnou sérii; zda i o absolutní rekord pro trenéra v úvodu soutěže, zatím žádný statistický zdroj nepotvrdil.
Nabízí se srovnání se Slavií. Ta měla po třech kolech jeden bod, bilanci 0-1-2 a skóre 4:7, než šla na Arsenal. Taky žádná sláva, ale propast proti 1:17 je zřejmá. Slavia v Evropě prohrává. Slovan v ní hledá identitu. Podobný tlak by mohl vzniknout i v Česku, kdyby se slabé výsledky spojily s nejasnou rotací a hráči, kteří ji veřejně nechápou. V Linci se navíc objevil český detail: v 63. minutě za LASK naskočil Kryštof Daněk a vystřídal autora třetího gólu Ljubičiće.
Touré je v první samostatné roli hlavního trenéra. Bývalý hráč Barcelony a Manchesteru City sbíral zkušenosti jako asistent a u mládeže, než převzal klub, který dlouho vedl zkušený Vladimír Weiss. Že se hledá, je u začínajícího kouče přirozené. V Lize mistrů je ale každé hledání vidět v přímém přenosu.
Co Slovan čeká teď
Nejbližší test přijde doma. V sobotu 7. listopadu v 15:30 hostí Slovan na Tehelném poli AS Trenčín, který je podle tabulky poslední s devíti body ze 13 zápasů (termín potvrzuje i Niké liga). Po Wimmerově zranění a kritice rotace bude sestava jedním z hlavních příběhů víkendu. Dá se čekat, že se do ní vrátí hráči, kteří v Linci seděli na lavičce. Kdo přesně, zatím jisté není.
V Lize mistrů zbývají čtyři zápasy:
- 24. listopadu: Slovan vs. Real Betis
- 9. prosince: Slovan vs. Šachtar Doněck
- 19. ledna 2027: Lille vs. Slovan
- 27. ledna 2027: Slovan vs. Inter Milán
Tři z nich doma. Matematicky šance na první body žije. Podle nás ale nejde jen o to, kolik jich Slovan získá, nýbrž s jakým plánem do těch zápasů půjde a jestli ho hráči budou znát předem.
Wimmer v Linci odcházel ze hřiště s bolavým stehnem a bez jediné gólové odpovědi. Za sebou nechal otázku, kterou teď musí zodpovědět Touré: zda byla pětka obránců krizovým plánem, nebo jen dalším pokusem. Betis přijede za necelé tři týdny a na trénink bude času víc než před Lincem.
