Matthäus po vyřazení Německa z MS: Hráči si přivezli ženy a děti, z turnaje udělali rodinný výlet

29. června 2026 stál Manuel Neuer na penaltovém puntíku v americkém Winston-Salemu a díval se, jak José Canale posílá rozhodující penaltu do sítě. Paraguay 4:3 na penalty, Německo končí v šestnáctifinále. Ne v osmifinále, ne ve čtvrtfinále, v úplně prvním vyřazovacím kole. Pro čtyřnásobné mistry světa ponížení, které si žádalo vysvětlení. A Lothar Matthäus, rekordman německé reprezentace se 150 starty, ho nabídl ještě dřív, než oschly slzy v kabině. V pořadu BILDu „Lothar legt los“ rozbalil zákulisní kritiku, která se netýkala jen taktiky nebo fyzické připravenosti. Týkala se celého režimu kolem národního týmu, a partnerky hráčů v ní hrály ústřední roli.

Co přesně Matthäus řekl

Matthäus neútočil na konkrétní ženy. Jeho terčem bylo nastavení, které podle něj rozmělnilo turnajové soustředění dřív, než vůbec začalo vyřazovací kolo. Rodiny prý byly u týmu prakticky od začátku, v kabině se řešilo, komu směla přiletět matka, komu partnerka s dětmi a kdo musel cestovat běžnou linkou. Opakované „rodinné dny“ podle Matthäuse odváděly pozornost od přípravy na zápasy a vytvářely nerovné výjimky; podmínky pro rodiny hráčů nebyly stejné. V jeho podání nešlo o přítomnost žen jako takovou, ale o to, že Německo si na mistrovství světa nastavilo režim rodinného výletu místo turnajové izolace.

Důležité je dodat, co je ověřitelné a co ne. Že rodiny dorazily do kempu velmi brzy, potvrzují nezávisle na Matthäusovi i tagesschau a BILD; už po úvodní výhře nad Curaçaem 15. června měly partnerky a příbuzné přiletět za hráči a tým dostal volný den. Že právě tohle vedlo k vyřazení s Paraguayí, je Matthäusova interpretace, kterou nikdo z týmu veřejně nepotvrdil.

Napadl dvě ženy a skončil na frontě. Ruský MMA bojovník po měsíci na Ukrajině zemřel

MMAmag.cz

1 h

Sportovní realita mluví jinak

Trenér Julian Nagelsmann, brankář Neuer i útočník Kai Havertz po prohře s Paraguayí mluvili o něčem úplně jiném. Pomalá rozehrávka, málo vytvořených šancí, chybějící ostrost v pokutovém území. Nagelsmann sám podle DFB přiznal „hořké zklamání“ a řekl, že tým nedokázal přenést tlak do gólových příležitostí. Ani jeden z veřejně dostupných rozhovorů po zápase nezmiňuje rodiny, partnerky nebo mimofotbalové ruchy.

Matthäus přitom sám ještě před zápasem s Paraguayí ve svém sloupku kritizoval čistě fotbalové věci: nedostatečnou fyzičnost proti silovějším soupeřům, problematické obsazení pravé strany a malou kreativitu v útočné fázi. Téma rodin přidal až po vyřazení jako další vrstvu vysvětlení. Podle nás právě tohle pořadí leccos prozrazuje: sportovní argumenty nestačily unést tíhu tak brzkého konce, a tak přišla na řadu organizační rovina.

Déjà vu z roku 1994

Matthäus není první, kdo v kontextu německého turnajového selhání v USA mluví o ženách. Na letošním mistrovství se hraje ve stejné zemi jako v roce 1994 a paralela je nápadná. Bývalí reprezentanti Thomas Helmer a Guido Buchwald letos v rozhovoru pro WELT vzpomínali, že ženy byly tehdy „trvalé téma“, které část mužstva odvádělo od fotbalu. Rozdíl? V roce 1994 Německo jako obhájce titulu došlo až do čtvrtfinále, kde prohrálo s Bulharskem. Letos skončilo o dvě kola dřív. A zatímco tehdy byly partnerky ubytované mimo hotel, letos jsou doložené jejich přesuny přímo do kempu a blízkost k týmu od skupinové fáze.

Německý fotbal má zkrátka s tímto tématem historii. A pokaždé, když přijde velký neúspěch, se vrací na stůl.

Anglický kontrast a otázka systému

Zajímavé srovnání nabízí Anglie. Podle reportáže The Guardian většina partnerek anglických hráčů zůstávala mimo hlavní kemp, za hráči létala jen na zápasy a trenér Thomas Tuchel nepovoloval celodenní rodinné schůzky ani soukromé lety. Bylo by zavádějící tvrdit, že přísnější pravidla automaticky znamenají lepší výsledky. Ale kontrast s německým modelem, kde BILD dokumentoval přílety partnerek, přesuny mezi městy a přítomnost v kempu od prvního týdne, je výmluvný.

Matthäusova kritika možná není spravedlivá ke konkrétním partnerkám, které na tribunách fandily svým mužům. Ale jako diagnóza systému, který nedokázal nastavit rovná pravidla a udržet turnajovou disciplínu, má svou váhu. Německo na třetím mistrovství světa po sobě nedošlo ani do čtvrtfinále. Viníků bude víc než jeden, a režim kolem týmu je legitimní součást debaty.