Po Arsenalu přišel pád: Proč neuspěl generační talent s průměrem dvou gólů na zápas?

Italská média o něm hovořila jako o generačním talentu. Tehdy šestnáctiletý kanonýr italské Parmy Arturo Lupoli patřil k největším nadějím tamního fotbalu a predikovala se mu zářná budoucnost. Technicky zdatný Ital dokonce nasázel v tamní juniorské soutěži 45 branek v pouhých 22 utkáních, což dodnes patří k nejlepším individuálním výsledkům v historii italského fotbalu. V polovině roku 2004 pak přišel velký přesun a mládežnický reprezentant zamířil do Anglie.

Tam si ho vyhlédl trenér Arsenalu Arséne Wenger, jehož celek zažíval úspěšné období. Mezi květnem 2003 a říjnem 2004 totiž zůstal jeho celek neporažený a zaslouženě oslavil mistrovský titul. Francouzský trenér téměř okamžitě zařadil Lupoliho do tréninkových jednotek prvního týmu a věřil, že talentovaný Ital se po boku Dennise Bergkampa, Thierryho Henryho či Robina Van Persieho stane budoucí hvězdou jeho mužstva.

A mladík mu důvěru splácel výkony. Po říjnovém debutu v ligovém poháru proti Manchesteru City dostal šanci ve stejné soutěži také proti Evertonu. Rychlonohý kanonýr zářil a hned dvěma góly zařídil triumf při vítězství 3:1 a výraznou měrou pomohl k postupu do dalšího kola. „Bylo to naprosto perfektní,“ vzpomíná pro The Athletic. Navíc nadále sbíral herní praxi také v mládežnických mužstvech. V rezervní soutěži nasázel 27 branek ve 32 střetnutích a zdálo se, že Arsenalu roste další velký útočník.

Fiorentina jako špatná volba

Jenže prosadit se v tehdy velmi nabitém kádru Gunners nebylo snadné. Lupoli proto zamířil na hostování do druholigového Derby County, kde se podepsal pod 11 vstřelených branek a 4 asistence. Po konci ročníku navíc měla skončit i jeho smlouva v londýnském celku a stále dvacetiletý Ital toužil po přesunu do velkoklubu, kde by dostal výraznější šanci. Zájem mělo jak milánské AC, tak Inter nebo Neapol. Lupoli přesto nečekaně zamířil do Fiorentiny.

iZdroj fotografie: Arsenal

Právě tam však nastal jeho pád. Produktivní útočník za toskánský celek neodehrál ani minutu a postupně putoval po hostováních. Zahrál si za druholigové Treviso, Norwich City či Sheffield United. Když ve dvaadvaceti letech zamířil trvale do druholigového Ascoli bylo jasné, že potenciál velké hvězdy nepotvrdí. V tamní soutěži strávil s půlroční přestávkou v maďarském Honvédu celkem sedm ročníků, poté působil v nižších italských soutěžích.

Neměl jsem sílu, smutní

Mimo Ascoli si zahrál za Varese, Frosinone, Pisu, Catanii či Sudtirol. Loni pak v šestatřiceti letech ukončil profesionální kariéru ve čtvrté lize. V současné době se věnuje trénování mládeže v italské Parmě, kde sám začínal. Přesto je otazníkem, jak mohla vypadat jeho kariéra, kdyby volil pečlivěji své angažmá. „Ve finále z toho neviním nikoho, jen sebe. To, co se stalo, byla hlavně moje vina: Neměl jsem sílu na to, abych předvedl, co umím a vrátil se mezi elitu,“ smutnil pro The Athletic.