Nejhorší zrůda mezi fotbalisty? Oblíbený hráč a trenér dostal 25 let, před zatčením nikdo neměl tušení, co spáchal

Oblíbeného hráče a trenéra poslal soud do vězení na 25 let. Do zatčení nikdo z jeho okolí netušil, s kým má tu čest.

i Zdroj fotografie: Historická Povážská Bystrica
                   

Čas od času vyplave na povrch zpráva, že někdo z fotbalistů skončil ve vězení. Výjimkou nejsou ani hvězdy největšího kalibru. Za mřížemi skončili například Ronaldinho, gólman René Higuita, George Best, Tony Adams, Ian Wright nebo Jamie Vardy. Z českých hráčů lze jmenovat třeba Tomáše Řepku. Před nedávnem jste si na SportyŽivě mohli přečíst o italském obránci Giovannim Padovanim, který za umlácení bývalé přítelkyně dostal doživotí. I tento hrůzný zločin ovšem bledne při srovnání s tím, jakých zvěrstev se dopustil Ján Čudek.

Pozvánka do reprezentace

Po skončení druhé světové války byla obnovena československá liga, do které byla zařazena i Sparta Povážská Bystrica. Tento ambiciózní slovenský tým vedl jako hrající trenér vicemistr světa z roku 1934 Josef Košťálek. Když si uvědomil, že na ligu již jako hráč nestačí, hledal za sebe náhradu. Našel ji v šikovném obránci Jánu Čudkovi z nedaleké Čadce, který následných pět let dirigoval defenzivu. Čudek byl považován za hvězdu týmu a dokonce si vysloužil pozvánku do československé reprezentace. Do přátelského utkání s Polskem v dubnu 1948 ovšem z lavičky nezasáhl.

Ján Čudek (ve druhé řadě) dostal za vraždění zajatců trest 25 let ve vězení.
iZdroj fotografie: Historická Povážská Bystrica

Na tehdejší dobu moderní obránce pracoval jako projektant v továrně Manet, která vyráběla motocykly. V roce 1950 Ján Čudek odešel z Povážské Bystrice do Bytče. O dalších pět let později zamířil za prací i fotbalem do Martina, kde se stal uznávaným a oblíbeným trenérem. Tedy až do roku 1957, kdy si pro něj do práce přijeli kriminalisté. Lidé z jeho okolí tehdy nechápali, o co jde, protože Ján Čudek působil jako bezproblémový a kamarádský člověk. Když v únoru 1958 začal v Bratislavě obří proces, nemohli uvěřit, že v něm figuruje i Čudek.

Lovil partyzány a jejich pomocníky

K pochopení celého případu se musíme vrátit do 2. světové války. V roce 1939 se na Slovensku dostal k moci Tisův fašistický režim, v té době bylo Čudkovi šestnáct. Když začal pracovat v Manetu, vstoupil i do závodního oddílu nechvalně proslulých Hlinkových gard. V této uniformě se zapojoval s oddíly SS do pronásledování partyzánů a lidí, kteří jim pomáhali. V úvodu roku 1945 dorazil se svým oddílem do obce Nemecká, kde byli internováni zajatí partyzáni a jejich civilní pomocníci. Nejprve Hlinkovy gardy jen pomáhaly s hlídáním. Jenže jen u toho nezůstaly.

V areálu vápenky u obce Nemecká popravily oddíly SS s Hlinkovými gardami více než 400 zajatých partyzánů a jejich pomocníků.
iZdroj fotografie: Historická Povážská Bystrica

Tím se dostáváme k jádru celého příběhu. Když SS dostalo rozkaz zlikvidovat všechny zajatce, gardy nejprve měly za úkol je přivádět do areálu vápenky. Tam němečtí vojáci nad pecí prováděli popravy (střelou do týla) a těla padala přímo do plamenů. Postupně se do zabíjení zapojili i členové Hlinkovy gardy. Šlo o děsivá jatka. Historická Považská Bystrica uvádí, že tehdy během týdne přišlo o život přibližně 450 lidí. Mezi nimi i starci a hodně dětí. Mezi nejaktivnější patřil právě Jan Čudek. U soudu pak jeho spolupachatelé vypověděli, že během tří dnů nemilosrdně popravil 60 až 70 lidí.

Chvástání v emigraci

Němci poté zahladili všechny stopy a když dorazila Rudá armáda, byla Hlinkova garda rozpuštěna. Krátce po válce stanuli její členové před soudem, u kterého došlo i na masakr u Nemecké. Kvůli nedostatku důkazů ale bylo řízení zastaveno a všichni se v poklidu vrátili ke svým zálibám. Třeba, jako v případě Jána Čudka, ke hraní ligového fotbalu. Během následných 12 let někteří z gardistů utekli do zahraničí, kde se nebáli vyprávět děsivé příběhy z války. Jenže se donesly až k tehdejší bezpečnosti a začalo velké zatýkání.

Před obnoveným soudem stanulo 15 členů pohotovostního oddílu Hlinkovy gardy. Mezi nimi i Ján Čudek. Postupně vyšla na povrch všechna napáchaná zvěrstva a padaly vysoké tresty. Čtyři gardisté byli následně popraveni, ostatní vyfasovali od 13 do 25 let ve vězení. Čudek unikl šibenici jen díky tomu, že jako velmi inteligentní člověk dokázal u soudu manipulovat s fakty. Zatímco ostatní se k hrozivým činům přiznali, on až s arogantní suverenitou vyvracel spoustu svědectví jeho bývalých druhů.

Přiznal jen osm vražd

Ačkoliv všichni potvrdili, že si Ján Čudek počínal jako rozený sadista a zavraždil více než 60 lidí, on přiznal jen osm obětí. Jak uvádí fotbalový historik Roman Jašek, který je ve FAČR členem komise pro historii a statistiku, měl bývalý ligový hráč dobře vědět, že za tento počet ho nečeká šibenice. Soud ho nakonec poslal na 25 let do vězení a navíc vyfasoval propadnutí občanských práv a všeho majetku. O celém případu obsáhle referoval tehdejší československý tisk, zmiňuje ho i Hlas domova vydávaný v Melbourne.

Znáte otřesnější příběh fotbalisty, než je ten Jána Čudka?

Diskuze Vstoupit do diskuze
108 lidí právě čte
Autor článku

Jan Vildmon

Zobrazit další články