Nedvěd uznal, že po MS mluvil arogantně. Stav českého fotbalu hodnotí hůř, než původně předpokládal

Ještě 21. června, tři dny před posledním skupinovým zápasem s Mexikem, stál Pavel Nedvěd před novináři v tiskové místnosti a tvrdil, že únava hráčů „není nic, co by mu dělalo starosti“. Tým podle něj dostal maximum, co mu vedení mohlo poskytnout. O pět dní později už seděl vedle předsedy FAČR Davida Trundy a přiznával, že kritika po turnaji byla zasloužená. Podle následných interpretací sám uznal, že jeho bezprostřední obranný tón po vyřazení mohl vyznít arogantně. A co je podstatnější, posunul debatu od nepovedených zápasů k otázce, jak na tom český fotbal vlastně je. Odpověď, ke které dospěl, ho podle všeho překvapila víc než samotné výsledky.

Tři zápasy, které odkryly víc než formu

Korea 1:2, Jihoafrická republika 1:1, Mexiko 0:3. Skupina, v níž Česko uhrálo jediný bod a inkasovalo šest branek, nepůsobí jako náhodný výpadek. Porážka s Koreou odhalila defenzivní nejistotu, remíza s JAR ukázala neschopnost udržet vedení a debakl s Mexikem už jen potvrdil, co bylo vidět od prvního hvizdu: tým na turnaj neměl.

Přitom ještě před odletem do USA panovala euforie z vybojované baráže. Jenže baráž byly dva izolované zápasy s maximálním nasazením. MS prověřilo něco jiného, schopnost udržet výkon v sérii utkání s cestováním po americkém kontinentu, mediálním tlakem a kumulací fyzické i psychické zátěže. Co v baráži stačilo, na turnaji nestačilo ani na postup ze skupiny.

Peňáz věří Kinclovi. Zároveň varuje, že Khajevand není snadným soupeřem

MMAmag.cz

Právě teď

Z obrany týmu k přiznání systémového problému

Nedvědova proměna tónu proběhla během několika dnů. Před zápasem s Mexikem ještě na tiskové konferenci hájil přípravu, logistiku i pohodu hráčů. Tvrdil, že vedení udělalo maximum. Po vyřazení, v rozhovoru pro ČT sport, už mluvil jinak. Výkony byly „za očekáváním“, kritika zasloužená, a místo obhajoby jednotlivých rozhodnutí přišel slib „hluboké analýzy“ celého reprezentačního cyklu.

Důležité je, jak se změnila rétorika. Nedvěd přestal řešit, jestli hráči byli unavení po sezoně nebo jestli někteří přijeli po zranění s nedostatečnou přípravou. Začal mluvit o širším nastavení českého fotbalu. Samotný postup na MS, první po dvaceti letech, podle všeho dočasně schoval limity, které turnaj nemilosrdně odhalil. Kvalifikační úspěch fungoval jako zástěrka, a tři skupinové zápasy ji strhly.

Konec Koubka jako důkaz, že nejde o klopýtnutí

Miroslav Koubek skončil 29. června 2026. Poslední skupinový zápas s Mexikem se hrál 25. června. Čtyři dny. Svaz, který ještě v den vyřazení mluvil o vyčkání na analýzu, jednal nakonec rychleji, než naznačoval jeho vlastní rétorický rámec.

Oficiální oznámení FAČR hovoří o „vzájemné dohodě“, ale rychlost rozhodnutí vypovídá sama za sebe. Koubek byl na turnaji poprvé, stejně jako většina jeho hráčů. Svaz tím de facto přiznal, že problém nebyl jen v taktice nebo sestavě, ale v celkovém nastavení, za které nesl odpovědnost i trenér.

Nedvěd ve funkci generálního manažera zůstává. Bezprostředním personálním důsledkem neúspěchu byl konec kouče, ne konec člověka, který ho do pozice dosadil. To neznamená, že se Nedvěd odpovědnosti zbavil, spíš že jeho účet teprve přijde.

Časový tlak: trenér musí být teď, ne na podzim

Liga národů 2026/2027 startuje zářijovým srazem. Česko hraje v elitní Lize A, kde soupeři nečekají na to, až si svaz vyřeší vnitřní analýzu. Říjnový a listopadový sraz následují v rychlém sledu. Hledání nového trenéra není otázka podzimu, je to otázka nejbližších týdnů.

Předseda Trunda veřejně připustil, že by se mu líbil zahraniční kouč, a zároveň vyloučil Jindřicha Trpišovského jako variantu. Konkrétní seznam kritérií svaz nezveřejnil, ale z veřejných výstupů vyplývá jasný signál: žádné průtahy, rychlé řešení, otevřenost netradičnímu profilu.

Podle nás je právě výběr nástupce klíčovým testem toho, jestli slíbená „hluboká analýza“ bude víc než fráze. Pokud svaz zvolí pragmatického hasiče na podzimní srazy, přizná tím, že systémová změna počká. Pokud vsadí na trenéra s vizí a mandátem měnit herní model i okruh hráčů, bude to první reálný krok za hranici pozápasových prohlášení.

Co MS skutečně prověřilo

Nedvěd po turnaji nepoužíval katastrofický slovník. Nemluvil o konci ani o bezvýchodnosti. Fakta kolem jeho slov ale mluví jasně: přijal oprávněnost kritiky, svaz slíbil analýzu celého cyklu, trenér skončil během čtyř dnů a hledání nástupce běží pod tlakem blížícího se soutěžního podzimu. To není reakce na špatný turnaj. To je reakce na zjištění, že problém sahá hlouběji, než kdokoli ve vedení čekal.

Postup na MS po dvaceti letech zakryl trhliny, které tři zápasy v USA a Mexiku odhalily. Teď záleží na tom, jestli svaz bude trhliny opravovat, nebo jen přelepí novým jménem na lavičce.