Pavel Nedvěd po prvních dnech se španělským realizačním týmem říká, že noví trenéři řeší detaily, na které české prostředí dosud nesáhlo.
V pondělním rozhovoru pro Radiožurnál Sport to generální manažer českých reprezentací formuloval stručně: Španělé „vidí fotbal trošku jinak“ a zaměřují se na „malé detaily“, které by ho samotného ani nenapadly. Konkrétní příklad neuvedl. Nemusel. Podstatné není, jestli jde o úhel náběhu nebo o načasování přihrávky do třetiny hřiště. Podstatné je, že šéf českého reprezentačního fotbalu otevřeně přiznává, že cizí optika odhaluje slepá místa, která domácí prostředí roky nevnímalo.
Jeden bod na šampionátu, nula výmluv
Aby člověk pochopil, proč dnes na lavičce české reprezentace sedí Santi Denia a jeho asistent Pablo Amo, musí se vrátit o pár měsíců zpátky. Na mistrovství světa v USA, Kanadě a Mexiku Česko získalo jediný bod, remízu 1:1 s Jihoafrickou republikou. Předtím prohra 1:2 s Koreou, na závěr debakl 0:3 s Mexikem. Miroslav Koubek nabídl funkci k dispozici a FAČR ji přijala.
Předseda svazu David Trunda po šampionátu v rozhovoru pro Livesport Daily mluvil o mentální únavě hráčů, o extrémně náročném cestování během turnaje, ale hlavně o systémovém problému: část principů v realizačním týmu prý fungovala setrvačností. Slovo „zaostalý“ nepadlo. Padlo něco důležitějšího, přiznání, že svaz hledá „moderního trenéra, ne zasloužilé jméno“ a že český fotbal potřebuje mezinárodní rozměr.
Španělský tandem a česká spojka
Koncem července FAČR oznámila jmenování Santiho Denii hlavním trenérem. S ním přišel Pablo Amo jako asistent; oba se znají ze španělského reprezentačního systému, kde Denia vedl mládežnické výběry a Amo působil v obdobných strukturách. Třetím klíčovým mužem je Radek Bejbl, který funguje jako česká spojka a jazykový most. Mluví španělsky, zná domácí prostředí a pomáhá s nominačním procesem.
Nedvěd komunikační bariéru za problém nepovažuje. Denia se podle něj dovede vyjádřit anglicky, Amo anglicky mluví plynule a Bejbl překládá nuance, které by se v angličtině ztratily. Důležitější než jazyk je ale princip, na kterém Denia od začátku staví: důvěra, respekt a pocit rodiny v kabině. To zní jako fráze, dokud si člověk neuvědomí, že nový trenér přebírá tým, ze kterého právě odešel Patrik Schick (ten reprezentační kariéru po šampionátu oficiálně ukončil) a Tomáš Souček stále zvažuje, jestli bude pokračovat. Nedvěd mu podle vlastních slov nechává čas a zůstává s ním v kontaktu.
Kádr z české ligy a jednadvacítka jako zásobárna
Jeden fakt ilustruje hloubku problému lépe než jakýkoli výrok o detailech: v elitních evropských ligách hrají z pole jen čtyři čeští hráči. Nedvěd říká, že dřív byl poměr zahraničních a domácích hráčů v nominaci zhruba 80:20. Dnes je obrácený. Výběr se dělá „většinou jenom z české ligy“.
Pro Deniu to znamená dvojí výzvu. Jednak musí pracovat s hráči, kteří nemají týdenní konfrontaci s top evropskými soupeři. Jednak otevírá dveře jednadvacítce; sám řekl, že by klidně vzal deset hráčů z U21, ale řeší jejich formu a minutáž v klubech. Zatím povýšil jen jednoho, záložníka Ambrose. Směr je ale jasný: stabilizovat kostru kádru, opakovaně svolávat podobný okruh a budovat herní identitu, která přežije víc než jeden sraz.
Liga národů: třetí místo může stačit
V sobotu 26. září čeká Česko ve Fortuna Areně Chorvatsko, o tři dny později tamtéž Anglie. V říjnu následují výjezdy do Španělska a Anglie, v listopadu domácí duel se Španělskem v epet ARENĚ. Skupina A3 vypadá brutálně: úřadující mistři světa Španělé, Chorvaté a Angličané.
Nedvěd ale mluví o udržení v elitní divizi jako o realistickém cíli a má k tomu důvod. Formát Ligy národů 2026/27 totiž není tak krutý, jak se na první pohled zdá:
- Dvě nejlepší třetí místa ze všech skupin Ligy A se zachrání přímo.
- Dvě horší třetí a dvě lepší čtvrtá místa jdou do play-off o udržení.
- Přímo sestupují jen dvě nejhorší čtvrtá místa.
Česko tedy nemusí skončit v první dvojce. Stačí nebýt nejhorší ze čtyř čtvrtých týmů, nebo ještě lépe urvat třetí příčku, která může znamenat přímou záchranu. Podle nás je to přesně ten rámec, ve kterém dává smysl Nedvědovo srovnání s érou po rozpadu Československa: tehdy se taky skládal nový tým od nuly a skončil ve finále Eura 1996. Dnes nikdo nečeká finále. Ale obstát ve společnosti nejlepších a přitom položit základy nové herní identity, to je ambice, která za čtyři zápasy v říjnovém bloku dostane první reálnou prověrku.
Denia přišel do Česka s přesvědčením, že i malý fotbalový národ může hrát organizovaně a odvážně, pokud zvládne detaily. Nedvěd mu po prvních dnech dává za pravdu. Teď zbývá jediné: ukázat to na hřišti.
Tenis
|
PŘEČTENÍ: 4398
Fotbal
|
PŘEČTENÍ: 3645
