Bursa, 28. září 2026, třicátá minuta. Itálie vede nad Tureckem 3:0, déšť bubnuje do trávníku a na lavičce stojí muž, který tu ještě před třemi lety být neměl. Roberto Mancini, trenér, který z Azzurri odešel vlastní rezignací a vrátil se, aby je znovu postavil na nohy.
Výhra 4:1 v Turecku přinesla Mancinimu první vítězství po comebacku na italskou lavičku. Ale výsledek samotný nebyl tím nejsilnějším příběhem večera. Vedle sebe na hřišti stáli bratři Sebastiano a Francesco Pio Esposito, a podle statistik federace se něco takového v italském dresu nestalo přes sto let.
Návrat, který nikdo nečekal
Mancini vedl Itálii poprvé od května 2018. Vyhrál EURO 2021, dotáhl tým do dvou finále Ligy národů, poskládal sérii 37 zápasů bez porážky. Pak 13. srpna 2023 rezignoval. Odešel do Saúdské Arábie, za sebou nechal tým v pohybu a fanoušky v šoku.
Co následovalo, Itálii nepotěšilo. Gennaro Gattuso, jeho nástupce, nedokázal splnit hlavní cíl, kvalifikaci na mistrovství světa 2026. Skončil 3. dubna téhož roku. A nové vedení federace v čele s prezidentem Giovannim Malagò a technickým ředitelem Claudiem Ranierim sáhlo po jménu, které znal každý. Dne 28. července 2026 byl Mancini znovu jmenován trenérem Azzurri.
Sám při prezentaci přiznal, že odchodu lituje. Že tehdy chyběla komunikace mezi ním a tehdejším prezidentem Gravinou. A že chce Itálii vrátit tam, kam patří. Slova, která potřebovala činy.
Tři góly za půl hodiny
První čin se nepovedl. Manciniho comeback začal 25. září 2026 domácí porážkou 0:2 s Belgií. Tlak na něj zesílil okamžitě. O tři dny později v Burse vyměnil osm hráčů v základní sestavě, a tým odpověděl způsobem, který připomínal jeho nejlepší období.
Do poločasu bylo 3:0:
- Alessandro Bastoni otevřel skóre po standardní situaci.
- Davide Frattesi přidal druhý gól.
- Michael Kayode se trefil hned při reprezentačním debutu.
Turecko po pauze snížilo zásluhou Barışe Yılmaze, ale odpověď přišla rychle. Sandro Tonali trefil tyč a z dorážky skóroval Francesco Pio Esposito. Konečných 4:1. Kontext výhry dokresluje absence dvou tureckých opor, Hakana Çalhanoğlu i Kenana Yıldıze.
Bratři po 111 letech
Nejsilnější linka večera se ale neskrývala ve skóre. Vedle Francesca Pia nastoupil jeho starší bratr Sebastiano, útočník Sassuola. Dva bratři v jednom zápase za italskou reprezentaci, to se podle historických záznamů federace nestalo od 31. ledna 1915.
Tehdy, v posledním utkání Itálie před pětiletou válečnou pauzou, nastoupili proti Švýcarsku v Turíně bratři Aldo Cevenini I a Luigi Cevenini III. Itálie vyhrála 3:1 a bratři se podepsali pod všechny tři góly. O 111 let později si Espositové připsali vlastní kapitolu.
Rodinná linka je přitom ještě hlubší. Nejstarší z bratrů, Salvatore, debutoval za Azzurri už v červnu 2022, a právě tehdy ho do áčka poprvé vytáhl Mancini. Francesco Pio po zápase řekl, že gól věnoval babičce, která prochází těžším obdobím. Že sdílet hřiště s bratrem bylo krásné. Že být v národním týmu spolu dělá všechno ještě výjimečnějším.
Nová generace, starý architekt
Manciniho druhý mandát stojí na jiných základech než ten první. V roce 2018 přebíral tým po neúspěšné kvalifikaci na MS a budoval ho od nuly. Teď přichází s hotovým kreditem, ale do úplně jiného klimatu: po veřejně přiznané lítosti, pod novým vedením federace a s generací hráčů, které částečně sám vypěstoval.
Francesco Pio Esposito, jednadvacetiletý útočník Interu, uzavřel sezonu 2025/26 se 48 zápasy a 10 góly v dresu mistra a vítěze Coppa Italia. Do seniorské reprezentace se dostal už za Gattusa v září 2025, v červnu 2026 dal vítězný gól Lucembursku. Po utkání v Turecku měl šest branek v jedenácti startech za Itálii. Kayode debutoval gólem. Mancini sází na útočnou, technickou identitu, a první výsledky naznačují, že materiál na ni má.
Co bude dál
Itálie má po dvou zápasech Ligy národů tři body a zůstává ve hře o březnové čtvrtfinále. Skutečný test přijde brzy: 2. října hrají Azzurri ve Francii, 5. října doma proti Turecku. Podle aktuálního TV programu budou oba zápasy na Sport1 od 20:30.
Jedna výhra v dešti v Burse Manciniho druhý příběh nedopíše. Ale večer, kdy dva bratři nastoupili spolu poprvé od roku 1915 a tým dal čtyři góly po úvodní porážce, má přesně tu energii, kvůli které ho federace přivedla zpět.
