Pavel Nedvěd potvrdil zájem o útočníka argentinského Lanúsu Allana Wlka. Paraguayec chce hrát za Česko, jeho rodinná stopa ale vede až k pradědečkovi.
Ve španělském Institutu Cervantes v Praze se 6. listopadu 2026 oznamovala nominace na zápasy se Španělskem a Chorvatskem. Nakonec se ale hodně mluvilo o hráčích, kteří v ní nejsou. Pavel Nedvěd, manažer národního týmu, otevřeně přiznal, že reprezentace stojí o třiadvacetiletého hrotového útočníka z Paraguaye. Allan Wlk má o český dres podle Nedvěda velký zájem. Celá věc se přesto „nikam neposunula“. Brzdou není trenér, klub ani hráčova váhavost, ale český pas a rodokmen, který k Česku sahá až o tři generace zpátky.
Kdo je Allan Wlk
Celým jménem Allan Steven Wlk Duré se narodil 1. března 2003 v Asunciónu. V Paraguayi prošel reprezentací do 20 let a v létě 2026 udělal velký krok. Argentinský Lanús ho 16. července přivedl z paraguayské Recolety a podepsal s ním smlouvu až do prosince 2030. Krátkodobé hostování to tedy není. Klub s ním počítá na roky dopředu.
| Parametr | Allan Wlk |
|---|---|
| Věk | 23 let |
| Klub | Club Atlético Lanús (Argentina) |
| Pozice | hrotový útočník |
| Výška | 186 cm |
| Silnější noha | pravá |
| Smlouva | do prosince 2030 |
| Bilance za Lanús (k 1. 11. 2026) | 17 zápasů, 4 góly, 1 010 minut |
Čísla z klubové statistické databáze Lanúsu ukazují hráče, který za necelé čtyři měsíce v novém prostředí naskakuje pravidelně a gól dá zhruba v každém čtvrtém zápase. Na argentinskou ligu, kde se obránci s hroty nemazlí, je to solidní start. Hvězdu to z Wlka nedělá, ale rozhodně to není anonymní jméno vytažené z nižší soutěže.
Pradědeček z Colonia Independencia
Česká stopa se v Paraguayi neobjevila teprve teď. Poprvé ji Wlk zmínil už v říjnu 2022 v rozhovoru pro rozhlasovou stanici Universo 970, který tehdy citoval paraguayský web Versus. Jako talentovaný reprezentant do 20 let vyprávěl, že jeho pradědeček přišel po válce z Česka a usadil se v Colonia Independencia, zemědělské kolonii, kterou ve 20. letech minulého století zakládali středoevropští přistěhovalci.
Tím veřejně dostupné informace končí. Jméno předka, místo, odkud odešel, ani přesný rok emigrace nikdo nezveřejnil. Nedvěd o „českém pradědečkovi“ mluvil v říjnovém pořadu Přímák a na listopadové tiskové konferenci, ale matriční linii neukázal. To je pro celý příběh klíčové. Fotbalové ambice se tu potkávají s otázkou, kterou nevyřeší žádný skaut: dá se ta rodinná vazba úředně doložit a stačí vůbec?
Rozhodne matrika, ne trenér
Nejschůdnější cestou k českému občanství pro potomky krajanů je prohlášení podle § 31 zákona o státním občanství. Podle Ministerstva vnitra ČR ho může učinit člověk, jehož alespoň jeden rodič nebo prarodič je nebo byl českým či československým občanem. Pradědeček v tomto výčtu výslovně není.
Wlk by tedy musel jít oklikou. Teoreticky by šlo nejdřív dosáhnout občanství pro jeho prarodiče nebo rodiče a teprve pak pro něj. Taková cesta ale vyžaduje rodné, oddací a další matriční listy přes několik generací, často z archivů na dvou kontinentech, a také doklad o tom, jak předek české občanství pozbyl. Až je všechno pohromadě, běží úřadu lhůta zhruba 60 dní. Pokud úřad podmínky neuzná, rozhodne, že občanství nevzniklo, a zbývá odvolání.
Zákon zná i výjimečnou cestu přes „významný přínos“ pro Českou republiku, kam patří i sport. Podmínkou je ale trvalý pobyt v Česku, který hráč argentinského klubu nemá. Bez právního stanoviska je to spíš teoretická možnost než plán.
Druhý filtr stojí za hranicemi Česka. Ani pas sám o sobě nestačí. Podle stanov FIFA musí hráč s nově získanou národností prokázat skutečnou vazbu na zemi: narodil se na jejím území, narodil se tam jeho rodič nebo prarodič, nebo tam po 18. roce života žil aspoň pět let. Pradědeček opět nefiguruje. Pokud by se tedy podařilo doložit, že na českém území přišel na svět některý z Wlkových prarodičů, otevřely by se dveře na obou frontách. Pokud ne, i případný český pas může zůstat bez fotbalového využití.
Právě proto Nedvěd mluví opatrně. Podle jeho slov musí nejdřív právní oddělení dát zelenou, že hráče lze vůbec získat. K 6. listopadu se tak nestalo.
Naderi vyšel, Goren utekl
Lov na hráče s českými kořeny v zahraničí už má za sebou úspěch i porážku. Wlkův případ je od obou jiný.
| Hráč | Vazba na Česko | Stav |
|---|---|---|
| Ryan Naderi | česká matka, narozen v Drážďanech | debutoval za A-tým 3. října 2026 proti Španělsku |
| Orian Goren | český i izraelský pas | Česko nabízelo áčko, zvolil Izrael |
| Allan Wlk | pradědeček podle hráčových slov | zájem oboustranný, pas nevyřešený |
Naderi je vzorový případ Nedvědovy éry. Česká matka znamenala jasnou právní linku. Papíry se sice řešily na poslední chvíli, ale dopadly dobře. Goren je opačný příklad. Papíry měl, Česko mu nabízelo rovnou první tým, a hráč Barcelony přesto 5. listopadu přijal pozvánku Izraele, za nějž dlouhodobě hrál v mládeži. Pokud za izraelské áčko nastoupí, česká šance bude mizivá.
U Wlka se poměr obrací. Vůle podle Nedvěda je, papíry chybí. Podle nás je to paradoxně nadějnější výchozí pozice než u Gorena. Hráče, který chce, je těžké získat jen tehdy, když ho nepustí úřady. Hráče, který nechce, nepřemluví žádné razítko.
Útok bez Schicka potřebuje konkurenci
Proč Česko vůbec hledá hroty až v Jižní Americe, ukazuje listopadová nominace trenéra Denii. Patrik Schick v ní není, Tomáš Chorý také ne. Ofenzivu tvoří Adam Hložek, Christophe Kabongo, nováček Idris Hopi z Teplic a Naderi. Je to rychlá, pohyblivá skupina, ale klasický vysoký středový útočník, který podrží míč zády k bráně a vyhraje hlavičku ve vápně, v ní chybí.
Wlk je přesně tento typ. Měří 186 centimetrů, je pravák a čistý hrot vychovaný v tvrdém jihoamerickém fotbale. Podle nás by nebyl okamžitou spásou, spíš dalším plnohodnotným kandidátem na post, který je dnes v reprezentaci obsazený nejméně stabilně. A ve 23 letech a se smlouvou do roku 2030 má před sebou ještě několik kvalifikačních cyklů.
Nedvěd v říjnovém Přímáku řekl, že příchod zahraničních trenérů „zapnul lampičku“ a že hráčů s českým původem je v zahraničí víc, než čekal. Konkrétní jména kromě Wlka a Gorena nezveřejnil. Směr je ale zřetelný. Český fotbal už nebere krajany jako folklorní kuriozitu do novinové rubriky, ale jako praktický způsob, jak rozšířit úzký okruh použitelných útočníků. Hopi s chorvatskými rodiči, Kabongo s kořeny v Kongu a Rusku, Naderi z Drážďan: reprezentace se rozšiřuje a Wlk by byl jejím nejvzdálenějším článkem.
Zatím ho na Letné 12. listopadu ani v Osijeku o tři dny později neuvidíme. V Lanúsu mezitím dál sbírá minuty a góly, zatímco v Praze právníci listují předpisy a hledají, jestli se z pradědečka, který kdysi odplul do Paraguaye, dá vyskládat cesta zpátky. O tom, zda Wlk někdy oblékne český dres, nakonec nerozhodne jeho výkon v Argentině, ale jeden rodný list v archivu.
