Krejčí přiznal problémy v českém týmu. Po remíze s JAR žádá tvrdou sebereflexi

Šestá minuta, Atlanta, Mercedes-Benz Stadium. Michal Sadílek propálí jihoafrickou obranu a Česko vede. Stadion ztichne, český blok drží tvar, organizace hry funguje líp než proti Koreji. Jenže pak přijde sedmdesát minut, v nichž se zopakuje totéž co v prvním zápase: vedení, slibné pasáže, chybějící druhý gól, a nakonec ztráta bodů. V 83. minutě zahraje Teboho Mokoena penaltu po ruce Pavla Šulce a je srovnáno. Ladislav Krejčí už před utkáním otevřeně mluvil o tom, že si tým uvědomuje, co musí po porážce s Koreou zlepšit. Po remíze jeho slova dostala ještě naléhavější rozměr: český tým potřebuje tvrdou sebereflexi, ne hledání jednotlivých viníků.

Vzorec, který se opakuje

Problém českého výběru na turnaji nejde redukovat na jednu penaltu nebo jednoho hráče. Je to vzorec. Proti Jižní Koreji prohrála reprezentace 1:2 poté, co vstoupila do zápasu aktivně, ale nedokázala přidat pojistku. Proti JAR totéž v mírně lepším kabátě. Sadílek po zápase přiznal, že defenzivní organizace se oproti prvnímu utkání zvedla, zvlášť v nízkém bloku bez míče. Jenže v momentech, kdy měl tým přidat druhý gól a zápas definitivně zlomit, přicházely zbytečné ztráty míče a chyběl klid v rozehrávce.

Trenér Miroslav Koubek to po zápase shrnul na webu FAČR stručně: Česko mělo k výhře blíž, ale chyběl gól, který by utkání „zpečetil“. Lukáš Červ doplnil obraz o emocionální vrstvu: po vyrovnání šly hlavy dolů, sám navíc bojoval s křečemi. Nejde tedy jen o taktiku. Je to souběh fyzické únavy po dlouhé klubové sezoně, herních rezerv v práci s míčem a mentálního poklesu po klíčových momentech.

Brodský utekl Jiráskové od oltáře a ona mu to nikdy neodpustila. Přesto s ním pak další desítky let hrála jako pravá profesionálka

VIPživot.cz

Právě teď

Pět změn, stejný výsledek

Koubek do zápasu s JAR poslal oproti Koreji pět nových hráčů v základu: Holeše, Daridu, Červa, Sadílka a Hložka. Signál byl jasný: něco se musí změnit. A změnilo se. Obranná fáze vypadala kompaktnější, Jihoafričané si ze hry vytvořili minimum vyložených šancí. Sadílek dal rychlý gól, tým držel vedení přes sedmdesát minut.

Jenže ofenzivní přidaná hodnota zůstala nízká. Český celek nedokázal soupeře zatlačit do pasivity druhým zásahem a postupně přenechal iniciativu. Šulcova ruka v pokutovém území byla konkrétní moment, který stál body, ale kdyby Česko vedlo 2:0, penalta by znamenala jen kosmetickou ztrátu. Chyběla právě ta schopnost zápas dorazit.

Tabulka mluví jasně

Mezitím Mexiko porazilo Jižní Koreu 1:0 a po dvou kolech má šest bodů, skupinu A už vyhrálo. Aktuální pořadí:

Česko je poslední. Jediná reálně silná cesta dál vede přes výhru nad Mexikem 25. června. Tři body by český tým posunuly na čtyři a otevřely boj minimálně o jedno z osmi nejlepších třetích míst. Remíza? Dva body a prakticky mrtvá naděje závislá na souhře výsledků, které Česko nemůže ovlivnit. Zároveň platí, že ani výhra nemusí stačit na druhé místo, to bude záviset na souběžném duelu JAR s Koreou a na celkovém skóre.

Co musí přijít v Mexico City

Zápas s Mexikem se hraje 25. června ve 03:00 středoevropského letního času na Aztéckém stadionu v Mexico City. Přímý přenos nabídne ČT sport i ČT sport Plus, včetně webového streamu a multipřenosu s živými statistikami.

Paradoxně může Česku pomoct právě to, že Mexiko už má jistý postup z prvního místa. Domácí trenér může šetřit opory, rotovat sestavu, ubrat na intenzitě. To je ale jen spekulace, a český tým se na ni nemůže spoléhat. Krejčí před turnajem opakovaně zdůrazňoval sebevědomí a odvahu. Teď k tomu přidává požadavek na upřímný pohled dovnitř. Dva zápasy, dvě vedení, nula výher. Čísla nelžou.

Pokud má český tým na turnaji přežít, musí v Mexico City předvést něco, co zatím nedokázal: udržet dobrý výkon celých devadesát minut a proměnit ho ve tři body. Čas na analýzy skončil. Zbývá jeden zápas.