Koubek razantně odmítl kritiku fanoušků. Pustil se i do výměny s trenérem soupeře

Šestá minuta, Sadílkova rána a vedení 1:0. Pak osmdesát čtyři minut čekání, blok, ztráta míče, sporná penalta a konečných 1:1. Přesně takový průběh živí narativ o ustrašeném Česku, které neumí zápas dohrát. Jenže trenér české reprezentace se na pozápasové tiskovce rozhodl ten narativ rozebrat větu po větě, a odmítnout ho celý.

„Já slovo zanďour nepřijímám“

Koubek na tiskové konferenci po zápase nešetřil ostrými formulacemi. „Žádný úmysl hrát zanďoura nebyl,“ řekl jako první. Vzápětí přidal: „Já slovo zanďour nepřijímám.“ A když se novináři vrátili k tématu pasivity po vedoucím gólu, uzavřel to větou: „Tohle je až komické.“ Tři citace, jeden směr, odmítnutí čtení, podle kterého český tým po Sadílkově brance zalezl a čekal na konec.

Podle Koubka šlo o standardní stažení do bloku proti soupeři, který držel míč. Připomněl, že i z tohoto herního obrazu si Česko vytvořilo dost šancí a mělo dát minimálně druhý gól. Problém nebyl v plánu, ale v efektivitě. A v penaltě, kterou sám označil za přísnou.

Koubek razantně odmítl kritiku fanoušků. Pustil se i do výměny s trenérem soupeře

SportyŽivě.cz

Právě teď

Přestřelka přes média

Součástí pozápasového napětí byla i veřejná výměna s trenérem Jihoafrické republiky Hugem Henrim Broosem. Podle sekundárně citovaných výroků měl Broos označit českou hru za „nakopávanou“, primární zdroj tohoto vyjádření se ovšem nepodařilo dohledat, takže jde spíš o mediální interpretaci než o ověřený přímý citát. Koubkova reakce na tiskovce ale byla zcela konkrétní: bránil pragmatický přístup jako legitimní součást velkých turnajů a odmítl, že by český styl byl primitivní.

Nejde tu o osobní spor dvou trenérů. Jde o střet dvou čtení jednoho zápasu: hrál český tým pragmaticky, nebo ustrašeně? Koubek tvrdí první, část fanoušků i zahraniční pozorovatelé druhé. Právě tato interpretační propast definuje atmosféru kolem reprezentace před rozhodujícím duelem.

Čísla, která Koubka částečně hájí

Remíza s JAR nebyla kolaps. Sadílkův gól z 6. minuty byl nejrychlejším zásahem dosavadního průběhu šampionátu. Vladimír Darida se ve věku 35 let a 314 dnů stal nejstarším hráčem, který kdy nastoupil za český nebo československý tým na mistrovství světa. Koubek oproti úvodní porážce s Koreou provedl pět změn v sestavě a záložník Michal Sadílek po zápase potvrdil, že organizace hry byla „daleko lepší než minule“.

Jenže „lepší než minule“ stačí na pochvalu, ne na body. Po dvou zápasech má Česko jediný bod. Sadílek sám přiznal, že „tohle bolí“: tým vedl prakticky celý zápas a JAR si podle něj kromě střely z dálky nevypracovala pořádnou šanci. Přesto je výsledek remíza.

Broosova JAR přitom do turnaje vstoupila proti Mexiku v rozestavení 5-3-2 s pouhými třemi střelami a očekávanými góly na úrovni 0,1. Koubek před zápasem avizoval, že čeká od Jihoafričanů jiný projev, a měl pravdu. Jenže ani správný předpoklad nepřinesl tři body.

Mexiko: poslední šance ve tři ráno

Koubek po zápase řekl natvrdo, co všichni tuší: k postupu do vyřazovací fáze musí Česko v závěrečném skupinovém duelu porazit domácí Mexiko. Zápas je na programu 25. června ve 3:00 středoevropského času. Sám trenér ho označil za teoreticky nejtěžší utkání skupiny, kvůli kvalitě soupeře i kvůli vyšší nadmořské výšce, které bude muset přizpůsobit taktiku.

Další zásah do sestavy je pravděpodobný. Koubek už před JAR mluvil o tom, že reaguje na aktuální formu a že se „určité standardy nalomily“. Součka posadil podruhé za čtyři zápasy na lavičku, na hřiště ho pustil až v 67. minutě. Pokud tohle není signál ochoty k radikálním změnám, pak nic.

Koubek neobhajuje remízu. Obhajuje způsob, jakým se ten zápas čte. Jestli má pravdu, ukáže až noční duel s Mexikem, tam už žádná interpretace nepomůže, tam pomůžou jen góly.