Komunisté dusili českého fotbalového reprezentanta doma. Útěkem překvapil i vlastní manželku

Domácí soutěž už mu byla malá. Tehdejší režim ale českému fotbalistovi nepovolil odchod za hranice. Učinil tak razantní krok, o němž nikdo nevěděl.

i Zdroj fotografie: Ligová fotbalová asociace
                   

Jaké to bylo sportovat v Československu na vrcholové úrovni v dobách komunismu? Několikrát o tom vyprávěl i bývalý fotbalový reprezentant a hvězda Slavie Luboš Kubík. Aby také ne. Se svým spoluhráčem Ivo Knoflíčkem dokonce zdrhli za kopečky. Bohužel neměli potřebné štěstí a únik za hranice jim spíš uškodil, než aby přinesl něco pozitivního. To se psal rok 1988.

Kubík: Bylo to těžké rozhodnutí

Společně s reprezentačním kolegou Knoflíčkem se během letního soustředění Slavie v německém Hannoveru rozhodli emigrovat. „Bylo to těžké rozhodnutí. Oba dva jsme měli rodiny. Ani manželce jsem nic neřekl,“ popsal pro iDnes Kubík. Bohužel záměr mediálního magnáta Roberta Maxwella, který vlastnil anglický klub Derby County, získat dva špičkové fotbalisty v nejlepších letech, se nepodařil. Místo toho dostali od FIFA na žádost československé asociace dvouletý distanc.

Dva velikáni českého fotbalu zjistili, že jsou příbuzní. Pomohlo jim poznávací znamení na těle

„To byla velká škoda. Bylo mi pětadvacet a měl jsem formu. Hrál jsem za národní tým a dost zápasů jsem rozhodoval. Najednou přišel rok, kdy nic. Ani jsme pořádně netrénovali. Jakmile jsme utekli, zašili jsme se poblíž Barcelony. Nemít tam českého kamaráda, který se tam staral o kurty, nemohli jsme vůbec nic,“ zavzpomínal dnes už šedesátiletý Kubík. Na hřiště se prý dostali maximálně třikrát týdně s místním klubem. Navíc tam nebyla ani tráva, trénovalo se na písku.

Přestup do Fiorentiny

Jelikož nemohli v zahraničí nikde hrát, vrátili se zpět. Ale i doma to bylo podobné. „Nikdo nás nechtěl. Jediná šance bylo trénovat sám nebo díky trenérovi Ježkovi na Dukle. Tohle trvalo asi tři měsíce,“popsal návrat Kubík. Zlom přišel po převratu. Povedl se odchod do italské Fiorentiny. Ale aklimatizovat se po tak dlouhé době bez pořádného zápřahu bylo složité. „Odnesla to třísla, ale pak už to bylo dobré. Vedle mě v záloze Brazilec Dunga, v útoku Roberto Baggio,“ rozplýval se rodák z Vysokého Mýta Kubík.

Legendární slávista píchl do vosího hnízda. Popsal kroky, které by mohly vyřešit krizi Sparty

Dočkal se i návratu do reprezentace. V roce 1990 nastoupil v přátelském utkání proti Anglii ve Wembley. „Abychom mohli nastoupit, museli to spoluhráči a vedení schválit. Naštěstí jsme výkonem obstáli, a pak už to bylo dobré,“ popsal Kubík, který v národním týmu odkopal 56 utkání a nastřílel 13 branek. Měl mimořádnou kariéru. Hrál ve čtvrtfinále na MS 1990, stříbro na Euru 1996, Fiorentina, Norimberk a jako první z Čechů okusil fotbal v Americe. Za Chicago odehrál osmdesát zápasů a za Dallas přidal jedenáct.

Na SportechŽivě jsme také psali o šéfovi Sparty Tomáši Rosickém, který zatočil se svou hvězdou.

Co říkáte na příběh Luboše Kubíka? Napište nám do komentářů

Diskuze Vstoupit do diskuze
148 lidí právě čte
Autor článku

Radek Bardouzl

Zobrazit další články