Kariéru brněnské naděje zkazil alkohol a gambling. Jsem teď spokojený, přiznává po letech Pacanda

                   

Patřil mezi největší české fotbalové talenty, jeho slibnou kariéru však zastavil alkohol a hazard. Jméno brněnského odchovance Milana Pacandy dodnes vyvolává na jihu Moravy řadu emocí. Lesk i bída však skončily a dnes dvaačtyřicetiletý bývalý záložník pracuje jako barman, přesto, že právě vymetání barů stálo za jeho zničenou kariérou.

Duben 1999. Žižkov. Jednadvacetiletý talent a odchovanec brněnské Zbrojovky se ve 22. minutě řítí  na branku pražského svatostánku povzbuzován zhruba pětistovkou hostujících příznivců. Pacanda je jejich miláčkem, v sezóně se trefil již devětkrát a na stole je přestupová smlouva od italské Boloni. Blíží se velkému vápnu, v tom však přijde rána, která poznamená Pacandovu kariéru navždy. Brutálním skluzem do oblasti kolene ho sestřelí žižkovský bek Jan Zakopal a mladý útočník míří okamžitě do kabin.

Diagnóza po utkání je jasná, zranění kolene je vážné. Mladé naději brněnského fotbalu se v té chvílí zbortí celý svět. Bezprostředně po utkání mu lékaři dokonce předvídají, že se na ligové trávníky už nevrátí. Přestup do Itálie padá a Pacanda se vydává na dlouhou cestu rekonvalescence. „Mockrát jsem ten okamžik proklel. Vždyť fotbal byl pro mě úplně vším,“ přiznává zpětně pro sport.cz.

„Psychicky jsem spadl na úplné dno. Neskutečně jsem se trápil. Nejsem asi tak silná povaha, abych takovou situaci zvládl. Najednou jsem měl hrozně moc času,“ zhodnocuje pro sport.cz. Z mladíka, který si do té doby nikdy nezapálil cigaretu se stal silný kuřák, žal ze zmařeného přestupu začal utápět v alkoholu a herních automatech. Pacanda v pauzách mezi rekonvalescencemi vymetal brněnské lokály, což odnesl jak jeho osobní, tak fotbalový život.

Když se po roce a půl v srpnu na fotbalové trávníky vrátil, byl to jiný hráč. Ač za Zbrojovku stále dával góly, radost ze hry se vytratila. Přesto si jej po čtyřech letech vybrala pražská Sparta, jak Pacanda zpětně přiznává, už to ale nebylo ono. „Nebyl jsem to já. V koleni jsem měl šrouby a pořádně mě bolelo. Docela jsem trpěl. Už jsem nemohl po hřišti zdaleka lítat tak jako předtím. Radost z fotbalu se skoro vytratila. Nikomu jsem se s tím ale nesvěřoval,“ řekl pro sport.cz.

Letenská mise však skončila po roce, následoval nepovedený návrat do Brna a řada druholigových štací. Dnes dvaačtyřicetiletý Pacanda se později vydal na dráhu řemeslníka, kvůli zranění zad však v současnosti pracuje jako barman. „Zní to divně, jako že jsem přímo u zdroje, ale to už je fakt za mnou, problém mi to nedělá,“ přiznává. „U mě fotbal skončil, a co dál? Dlouho jsem se hledal, vystřídal jsem plno různých prací. Ale na druhou stranu už jsem to zvládl překonat a jsem teď spokojený,“ zakončuje pro Zbrojovka TV.

Diskuze Vstoupit do diskuze
87 lidí právě čte
Autor článku

Tobiáš Cimrman

Zobrazit další články