Majitel libereckého Slovanu a člen Ligového výboru LFA Ondřej Kania otevřeně napadl provozní stav stadionů v nejvyšší soutěži a spojil ho s budoucí cenou televizních práv.
Sedm set sedmdesát milionů korun. Tolik dnes liga inkasuje z centrálních příjmů za práva a obchodní aktivity. Kania chce při příštím tendru víc, mluví se o miliardě a čtvrt. Jenže jeho vlastní zjištění z Ligového výboru kreslí obraz, ve kterém část klubů nedokáže zajistit ani základní stadionový standard: tři prvoligové stadiony podle něj nesplňují požadavky na osvětlení, na dalších se v zimě nezapíná vyhřívání trávníku. Jak chcete prodávat prémiový televizní produkt, když kamera snímá zmrzlou hrbolatou plochu a komentátor se omlouvá za kvalitu obrazu?
Světla svítí, na papíře
Oficiální adresář klubů Chance Ligy pro sezonu 2026/27 eviduje u všech šestnácti prvoligových stadionů jak osvětlení, tak vytápění hrací plochy. Všechno vypadá v pořádku, dokud se nepodíváte na detail. Nejnižší veřejně uváděné hodnoty mají Zbrojovka Brno, SK Artis Brno a Bohemians Praha 1905, všechny po 1 200 luxech. To je číslo, které formálně projde, ale pro televizní přenos v kvalitě, jakou vyžadují vysílatelé, je na hraně.
Kania konkrétní tři kluby veřejně nejmenoval. Logika jeho výhrady ale míří jinam než k úplné absenci reflektorů. Jde o certifikaci, o reálné splnění parametrů pro kategorii 3 a televizní standard. Komise pro stadiony a hrací plochy FAČR ještě na jaře 2026 řešila pravidelnou certifikaci osvětlení a kontrolu stadionů, včetně pardubického pro požadavky UEFA. Rozdíl mezi „máme světla“ a „máme světla, která splňují aktuální normu“ je v české lize zásadní.
Pro srovnání: rakouská Bundesliga má veřejně a explicitně předepsaných minimálně 1 000 luxů vertikální osvětlenosti směrem k hlavní kameře plus povinný měřicí protokol a požadavek na rovnoměrnost. Polský svaz drží samostatné licenční manuály pro Ekstraklasu i nižší soutěže a už u první ligy vyžaduje vyhřívanou plochu a umělé osvětlení. Český problém není v tom, že by si liga technické minimum nedefinovala. Je v tom, jak ho vynucuje.
Topení za statisíce, které nikdo nechce platit
Zimní kolo 2025 přineslo veřejně zdokumentovaný případ. Po utkání Jablonce s Plzní expert pro Radiožurnál odhadl, že správné předehřátí trávníku vyžaduje pět až sedm dní provozu topení za zhruba 30 tisíc korun denně. Na jeden zápas tedy 150 až 210 tisíc korun. Pro klub, který balancuje rozpočet, je to položka, kterou je lákavé škrtnout, zvlášť když sankce za nevyhřátou plochu jsou v praxi mírné.
Výsledek vidí divák i kamera: tvrdý, místy zmrzlý povrch, na kterém se míč nepředvídatelně odráží, hráči kloužou a kombinační fotbal ustupuje soubojovému boji o přežití. Hrací plocha přitom není luxus. Stanovisko libereckého Slovanu z února 2026 ji označuje za „výrobní prostředek“ a volá po společném financování investic napříč ligou, protože vstupní i provozní náklady jsou pro jednotlivé kluby vysoké.
Hybridní trávník, technologie, kterou v české lize dosud měly jen Slavia, Sparta a Plzeň, stojí podle veřejně dostupných údajů 15 až 20 milionů korun. Hradec Králové si ho pořídil letos na jaře. Provozní topení je proti tomu drobná položka. Přesto se jí část klubů vyhýbá.
Termín 2027/28: krátké investiční okno
Nové infrastrukturní požadavky LFA stanovují tvrdý termín: povinné vytápění hrací plochy na stadionech klubů LFA od začátku sezony 2027/28. To znamená, že kluby mají na rozhodnutí a realizaci investice zhruba rok. Kdo nestihne, bude buď žádat o výjimku (licenční řád FAČR je umožňuje), nebo riskovat sankce od napomenutí přes lhůty k nápravě až po pokuty.
Časová osa je klíčová i z obchodního pohledu. Pokud má liga při příštím tendru na televizní práva argumentovat lepším produktem, musí mít prokazatelně funkční infrastrukturu ještě před zahájením vyjednávání. Stadion s vytápěním „na papíře“, které se v prosinci nezapne, není argument, je problém.
Kania nekritizuje zvenku
Důležitý detail: Kania není rozzlobený fanoušek ani novinář. V červnu 2026 ho kluby zvolily do Ligového výboru LFA. Kritizuje systém zevnitř, z pozice, kde vidí interní data o stavu stadionů, certifikacích a provozní realitě. A spojuje je s číslem, které zajímá všechny, s budoucími centrálními příjmy.
LFA v červnu 2026 oznámila další navýšení příjmů a nové obchodní dohody. Trajektorie směřuje nahoru. Jenže skok ze 770 milionů na miliardu a čtvrt je podmíněný třemi věcmi: soutěží více zájemců o práva, atraktivnějším obsahem a odstraněním infrastrukturních slabin, které Kania popisuje. Bez třetího bodu jsou první dva těžko obhajitelné.
Co z toho plyne pro ligu i diváka
Spor není o tom, zda české stadiony mají reflektory a topné kabely. Mají. Spor je o to, zda je liga ochotná vynutit, aby se zapínaly, certifikovaly a skutečně fungovaly v den zápasu. Dokud bude stačit formální splnění minima a provozní realita zůstane na libovůli rozpočtových priorit jednotlivých klubů, bude miliarda a čtvrt za televizní práva spíš přáním než vyjednávací pozicí.
Kania položil otázku, na kterou musí odpovědět celá liga: je fotbal na obrazovce produkt, do kterého se vyplatí investovat statisíce za zápas na topení a miliony za osvětlení, nebo je to pořád jen soutěž, kde se hraje za každých podmínek a kvalita obrazu je vedlejší? Odpověď přijde nejpozději v sezoně 2027/28. Do té doby zbývá jedno jediné zimní kolo, ve kterém se ukáže, kdo to myslí vážně.
Zajímavosti
|
PŘEČTENÍ: 2726
Zajímavosti
|
PŘEČTENÍ: 8544
