Pokud bychom v naší domovské kotlině hledali prototyp fotbalisty, jehož slibně rozjetou kariéru ukončila řada špatných rozhodnutí, určitě by nás kromě Martina Fenina napadl také Milan Pacanda. Odchovanec brněnské Zbrojovky byl milován fanoušky napříč celým českým fotbalovým spektrem. Útočníka kdysi sledovala plejáda zahraničních velkoklubů, nicméně žádný významnější přesun se nikdy neuskutečnil. Talent totiž nikdy nebyl vším. Pacanda ve svých nejlepších letech zcela propadl alkoholu a také výherním automatům, kvůli čemuž postupně ztrácel své kouzlo a nakonec kopal pouze Divizi. Jak si „Jarda Kužel“ reálné scény tuzemské kopané vede dnes? Démonů se zbavil a pracuje za barem!
Dvanáctihodinové směny prý Pacandovi vyhovují
Milan Pacanda byl bezpochyby jedním z velkých českých talentů, kterému se věštila spokojená budoucnost. Bohužel se ovšem realita od plánů značně lišila. Jeho začátky v prvoligovém Brně mu mohl závidět leckterý vrstevník. Během sedmi let nastřílel krásných 50 branek a výrazně si tak řekl o své první angažmá mimo domovskou kotlinu. Následně mu dala šanci Sparta, kde byl sice u mnoha velkých událostí klubu, na trávníku se mu nicméně nedařilo a tak tuto štaci zpětně hodnotí jako neúspěšnou. K první letům své kariéry se vyjádřil pro deník iSport následovně:
„Co se mi vybaví, když se řekne Zbrojovka? Celý můj život, fotbalový i osobní. Se Spartou jsem vyhrál titul, zahrál jsem si Ligu mistrů proti Manchesteru United, když tam byl Ronaldo. Ale jinak mi to angažmá spíš nevyšlo.“
I když ve Spartě nezažil úplně nejlepší období života, stále kolem něj kroužily zahraniční kluby. Měl velmi blízko k přestupu do Itálie, jenže z toho nakonec vinou nepříjemné události sešlo. Pacandu totiž při zápase s Viktorií Žižkov tvrdě atakoval bek Jan Zadražil, po čemž fotbalista vypadl na dlouhou dobu z herního zápřahu. Pak už to šlo s útočníkem od deseti k pěti…
Zlom v kariéře nastal v okamžiku, kdy začal navštěvovat výherní automaty
Když se Pacanda po zranění vrátil, už to ani zdaleka nebyl ten starý dobrý útočník, kterého všichni znali. Zanedlouho potom začal utápět své životní neúspěchy v alkoholu a hazardu, což zpětně komentuje následovně:
„Je to pro mě těžké téma. Celé Brno to ví, už se toho o mně hodně napsalo. Fotbalisté mají dost volného času, po tréninku jdete sednout s kluky na pivo, přijdete na jiné myšlenky a odreagujete se. Říct můžu jen – nechoďte do těch hospod, kde to je, radši si sednout někde na zahrádku, kde ty mašiny nestojí.“
Po odchodu ze Sparty odehrál ještě několik zápasů v rakouském Innsbrucku a rodném Brně, další jeho sportovní cesty už v podstatě ani nestojí za zmínku. Nyní už se fotbalu věnuje pouze rekreačně, pracuje na směny v baru a dle svých slov se cítí být šťastný, ačkoli si svou budoucnost představoval určitě diametrálně odlišně:
„Byl jsem malíř a práce mě hodně bavila, ale bohužel jsem měl pracovní úraz a problémy se zády. Teď dělám v baru. Zní to divně, jako že jsem přímo u zdroje, ale to už je fakt za mnou, problém mi to nedělá. Je to sportbar, mám tam Ligu mistrů, všechny evropské ligy o víkendu, takže se zabavím i díky tomu. Jsem tam chvíli, moc lidí to ještě neví, ale pár se jich už chodí přímo za mnou bavit o fotbale.“
Foto: en.redsearch.org