Hvězdný gólman odmítl konec kariéry. Po vážném zranění proslavila Petra Čecha speciální helma

Hrozil mu konec kariéry, přesto se dokázal vrátit mezi tři tyče. Jak Petr Čech vzpomíná na osudový zákrok a následnou náročnou rehabilitaci?

i Zdroj fotografie: Depositphotos, Chelmsford Chieftains
                   

14. říjen 2006. Den, na který legendární brankář Petr Čech nikdy nezapomene. Český reprezentant již tehdy patřil mezi největší hvězdy londýnské Chelsea. S ostrovním celkem získal dva mistrovské tituly a věřil, že v novém ročníku mají Blues opět šanci slavit. Jenže právě ligové utkání proti Readingu FC bylo málem jeho posledním. Hned v první minutě totiž dobíhal míč uvnitř pokutového území záložník soupeře Stephen Hunt a nevybíravě Čecha zranil.

Ten zůstal po nárazu kolenem do hlavy dlouho bezvládně ležet na trávníku. Čech posléze skončil v péči neurochirurgů a byl dlouho mimo hru. „Když se člověk probudí na nemocničním lůžku a necítí půlku hlavy a najednou se podívá, že tam má osmdesát stehů, jizvu, má oholenou hlavu, tak ho to samozřejmě překvapí,“ přiznává legendární český brankář, který v počátcích bojoval s pamětí, pro pořad České televize Fotbalové legendy.

iZdroj fotografie: Depositphotos

Já jsem byl v udržovaném spánku, v kómatu, prvních pár dní, než mě vzbudili. Tím, že jsem neměl paměť, tak vždy když jsem se vzbudil, tak jsem musel slyšet, co se stalo. Ale téměř okamžitě jsem to zapomněl. To bylo složitější,“ dodává Čech s tím, že posléze se mu paměť vrátila. „První, co si potom pamatuju bylo, že vedle mě seděla manželka Martina. Tehdy jsem se plně probudil,“ doplňuje s tím, že tehdy byl na stole i konec kariéry.

Čech: Musel jsem počítat s tím, že jsem skončil

Možné následky obnovení zranění či předčasného nástupu na trávník totiž mohly být fatální. „V tu chvíli jsem musel počítat s tím, že jsem skončil. V té chvíli nikdo nevěděl, jestli budu vůbec schopný fyzické zátěže. Jestli to ten mozek přežije,“ přiznává. Bývalý hráč pražské Sparty, Chmelu Blšany či francouzského Rennes však toužil alespoň vyzkoušet návrat mezi tři tyče. „Chtěl jsem dát sám sobě šanci, abych se mohl vrátit na hřiště,“ míní.

iZdroj fotografie: Depositphotos

Vždycky jsem si říkal, že když to nevyjde, tak to nevyjde. Tenhle přístup mi pomohl v tom, že jsem to psychicky zvládal,“ doplňuje Čech, který se nakonec po dlouhé odmlce na hřiště vrátil v lednu následujícího roku. S legendární helmou, podobnou ragbistické pokrývce hlavy, se postupně dostal do skvělé formy a dokázal navázat na skvostnou kariéru: získal další dva mistrovské tituly a triumfoval jak v Lize mistrů, tak v Evropské lize.

Jak vzpomínáte na kariéru Petra Čecha?

Diskuze Vstoupit do diskuze
100 lidí právě čte
Autor článku

Tobiáš Cimrman

Zobrazit další články