Patrik Hrošovský se do Plzně vrátil po letech v Belgii. V kabině našel úplně jiný tým, než jaký kdysi opouštěl, a začal mluvit o tom, co ho překvapilo.
Když záložník v lednu 2026 přiletěl na soustředění Viktorie do Benidormu, posadil se mezi spoluhráče, z nichž většině bylo kolem dvaceti. Před čtyřmi lety odcházel z Plzně jako mladší článek mašinérie, kterou řídili zkušení mazáci. Teď se vrátil jako ten nejzkušenější. A právě tahle proměna perspektivy, z učně na lídra, dává jeho slovům o pokoře a hierarchii konkrétní váhu. Nejde o generační stížnost. Jde o reflexi člověka, který obě strany zažil na vlastní kůži.
Z mladého mezi mazáky na nejstaršího v kabině
Hrošovský sám v rozhovoru pro Sport.cz popisuje svůj první plzeňský příběh jednoduše: byl mladý, kolem sebe měl spoustu zkušených borců a učil se od nich. Vstřebával, jak se chovají na tréninku, jak reagují po porážce, jak drží standard i ve chvílích, kdy se nikomu nechce. Ten model, kdy mladý přichází, pozoruje a postupně přebírá odpovědnost, považuje za přirozený.
Jenže v belgickém Genku se role obrátila rychleji, než čekal. Klub systematicky staví na mladých talentech, vychovává je a prodává dál. Hrošovský tam strávil tři až čtyři sezony jako jeden z nejstarších hráčů v kádru. Nebyl to okrajový detail, byl to každodenní režim, ve kterém se musel naučit být tím, kdo nastavuje laťku. A právě z téhle pozice dnes mluví.
Co ho v Plzni překvapilo
Po návratu označil plzeňský tým za „hodně mladý“ a „hladový“. To první je fakt, to druhé kompliment. Viktoria v posledních sezonách výrazně omladila kádr a zároveň ho internacionalizovala; trenér podle Hrošovského běžně přepíná do angličtiny, aby se zahraniční hráči cítili součástí týmu. Komunikace v kabině probíhá vícejazyčně, což je posun, který si při prvním plzeňském angažmá nedovedl představit.
Odvahu a sebevědomí mladých bere jako plus. Problém vidí jinde: tam, kde sebejistota není vyvážená ochotou učit se od starších. Konkrétní jména ani konkrétní incident veřejně nepadly. Hrošovský neříká „ten a ten se chová špatně“. Popisuje spíš posun v atmosféře, generační změnu, ve které se mladí hráči cítí hotovější dřív, než by podle jeho měřítek měli.
Generační oblouk, ne generační válka
Tady je podstatné, co Hrošovský neříká. Neříká, že mladí jsou špatní. Neříká, že dřív bylo líp. Říká, že chce Plzni pomoct „z druhé strany“, tedy z pozice, kterou kdysi zastávali ti, od nichž se sám učil. Je to koloběh: jednou jsi ten, kdo naslouchá, pak jsi ten, kdo mluví.
Podle Slovenského futbalového svazu se vrátil „domů“ s jasným cílem: přinést zkušenosti ze zahraničí a pomoct v boji o trofeje. Vedení Viktorie od něj čeká přesně tohle: ne jen výkony na hřišti, ale i vliv v šatně. Stabilizační prvek uprostřed kádru, který teprve hledá svou identitu.
Belgická škola jako klíč k pochopení
Kdo chce rozumět Hrošovského pohledu, musí vzít v potaz Genk. Klub funguje jako výtah talentů: přivede je mladé, rozvine a prodá do větších lig. Hrošovský v tomhle prostředí nebyl hvězdou na prodej, byl kotvou. Viděl desítky mladých hráčů přicházet s obrovským sebevědomím, některé z nich sledoval, jak dozrávají, jiné, jak se v sebejistotě ztratí.
Tahle zkušenost mu dává optiku, kterou většina hráčů české ligy nemá. Ví, jak vypadá fungující systém práce s mládeží zevnitř. A ví taky, kde ten systém selhává, ne v talentu, ale v přístupu. Právě proto jeho slova o pokoře nezní jako stařecké bručení, ale jako diagnostika od někoho, kdo viděl oba konce spektra.
Co z toho plyne pro Plzeň
Viktoria stojí na prahu sezony s kádrem, který má energii, rychlost a mezinárodní rozměr. Co mu podle Hrošovského chybí, není kvalita, je to vnitřní kultura. Ochota mladšího hráče přiznat, že ještě není hotový. Respekt k tomu, že zkušenost má v kabině svou váhu, i když se neměří v počtu sledujících na sociálních sítích.
Hrošovský nepřišel do Plzně kázat. Přišel hrát a vyhrávat. Ale právě proto, že svou cestu od učně k lídrovi prošel celou, má právo pojmenovat, co vidí. A to, co vidí, není problém jednoho klubu, je to otázka, kterou si český fotbal bude muset položit čím dál častěji.
Tenis
|
PŘEČTENÍ: 7245
Fotbal
|
PŘEČTENÍ: 7285
