Jeden bod, poslední místo ve skupině a vlna vzteku, jakou český fotbal nepamatuje. Ladislav Vízek po vyřazení z MS 2026 volá po zahraničním trenérovi.
Vízek mluví z pozice, kterou si nikdo nevymyslí. Olympijský vítěz z Moskvy 1980, člen kádru na MS 1982, kde Československo taky nevyhrálo jediný zápas a vypadlo ve skupině. Jenže i tehdy to bylo mírnější: dva body v dobovém systému a třetí místo. Rok 2026 je tvrdší: porážka 1:2 s Koreou, remíza 1:1 s Jihoafrickou republikou, debakl 0:3 s Mexikem. Jeden bod, čtvrté místo ve skupině A, konec po třech zápasech. A k tomu trenér, který po remíze s JAR mluvil o pozitivech. To Vízka rozběsnilo víc než samotný výsledek.
Národ se naštval, a má proč
Už po zápase s Jihoafrickou republikou Vízek na CNN Prima NEWS rozebral, co ho dráždí. Česko drželo míč pouhých 35 procent času proti soupeři, kterého sám označil za slabého. Nesouhlasil s Koubkovým tvrzením, že si tým vytvořil pět velkých šancí. Kritizoval neustálé změny v sestavě (tři zápasy, tři různé jedenáctky) a konkrétně vytýkal, proč na hřišti chyběl Pavel Šulc.
Pak přišlo Mexiko. Tři góly bez odpovědi, Patrik Schick nečekaně na lavičce, Déclan Souček se zraněným kotníkem. Seznam Zprávy popsaly atmosféru jako „hromadný vztek“. Bezprecedentní míra odporu vůči trenérovi po jediném turnaji, přesně to Vízek pojmenovává, když říká, že nic takového nezažil. A zažil toho dost.
Koubek neutíká, ale půda pod ním praská
Miroslav Koubek převzal reprezentaci teprve 19. prosince 2025, po odchodu Ivana Haška. Dostal smlouvu do června 2028 a v baráži o MS splnil úkol, Česko na šampionát dotáhl. Jeho celková bilance? Sedm zápasů: dvě výhry, tři remízy, dvě porážky. Pro srovnání: Hašek za 21 zápasů nasbíral jedenáct výher při pěti remízách a pěti porážkách.
Po vyřazení Koubek prohlásil, že tým měl uhrát víc než jeden bod, ale zároveň odmítl rezignaci. „Nikdy neutíkám z boje,“ řekl. Má platnou smlouvu. Formálně tedy nejde o hotovou věc; k 28. červnu 2026 FAČR nezveřejnila termín, kdy by výkonný výbor o jeho budoucnosti hlasoval. Jenže formální rámec a reálný tlak jsou dvě různé věci. A ten tlak je drtivý.
Zahraniční trenér: ne nový nápad, ale starý dluh
Vízek volá po zahraničním kouči. Konkrétní jméno nezmiňuje, ale důvod je čitelný: jiný herní model, menší svázanost domácím prostředím, přerušení vazeb, které český fotbal drží v kruhu. Důležité je, že nejde o nápad, který by se zrodil až z turnajového fiaska.
Už v říjnu 2025, když končil Hašek, šéf FAČR David Trunda veřejně připustil zahraniční variantu a vytipováním kandidátů pověřil Pavla Nedvěda. Asociace nakonec vsadila na domácího Koubka. Pokud by se teď vrátila k zahraniční variantě, bylo by to i přiznání, že nouzové domácí řešení nevyšlo.
Víc než výměna jména na lavičce
Den po vyřazení oznámil konec v reprezentaci Patrik Schick. Na Instagramu napsal, že český fotbal „má na mnohem víc“ a je potřeba změnit řadu věcí, které dlouhodobě nefungují. Nebyl to sentimentální rozlučkový post. Byla to systémová kritika. O den později ho následoval Tomáš Holeš, jehož odchod potvrdila FAČR. U dalších jmen (Coufal, Souček) zatím oficiální konec potvrzen není, ale generační zlom je nevyhnutelný.
Česko čekalo na mistrovství světa dvacet let. Dostalo se tam, a odešlo s jedním bodem a pocitem, že problém není jen v tom, kdo stojí na lavičce. Koubek udělal chyby: rotoval sestavou, podcenил komunikaci, posadil Schicka v rozhodujícím zápase. Ale sám je na pozici teprve půl roku. Otázka, kterou Vízkova frustrace otevírá, míří hlouběji.
Pokud FAČR po jednom bodu, dvou potvrzených odchodech klíčových hráčů a veřejném tlaku, jaký český fotbal nepamatuje, zůstane jen u výměny trenéra, bude to silnější zpráva o stavu celého systému než samotný Koubkův osud. Schick to napsal jasně: je potřeba změnit víc věcí. Zbývá zjistit, jestli to někdo v Praze na Strahově čte.
Fotbal
|
PŘEČTENÍ: 7963
Zajímavosti
|
PŘEČTENÍ: 8354
