Francie 10. září oficiálně stáhla podporu prezidentovi FIFA Giannimu Infantinovi. Evropská opozice sílí, ale volební matematika zatím mluví jinak.
Když výkonný výbor Francouzské fotbalové federace zasedl 10. září v Paříži, rozhodnutí padlo jednomyslně. Žádné zdržení, žádný kompromis. Francie, země, která Infantinovi ještě 29. června vyjádřila podporu, otočila. Prezident FFF Philippe Diallo to shrnul jednou větou: důvěra byla porušena. Jenže mezi morálním gestem a skutečným sesazením nejmocnějšího muže fotbalu leží propast, kterou zatím nikdo nepřeklenul.
Proč se mluví o vzpouře
Gianni Infantino stojí v čele FIFA od roku 2016. Organizace sdružuje 211 členských asociací a kontroluje nejcennější aktiva světového fotbalu, od mistrovství světa přes rozvojové programy až po miliardové komerční smlouvy. Kdo řídí FIFA, rozhoduje o tom, kam tečou peníze. A právě o peníze šel letošní spor.
Na počátku stál projekt FIFA Forward Enterprise, plán vyčlenit komerční a eventová práva FIFA do dceřiné firmy a prodat menšinové podíly externím investorům. FIFA to prezentovala jako cestu k navýšení rozvojového financování na 250 miliard korun. Kritici viděli něco jiného: privatizaci nejcennějších práv světového fotbalu, připravenou v krátkém termínu, bez skutečné konzultace se svazy a s rizikem, že investorská logika začne diktovat kalendář soutěží.
Eskalace v pěti týdnech
Odpor nevznikl přes noc. Měl jasnou časovou osu:
- 30. července – UEFA jménem 55 evropských asociací pohrozila neúčastí v soutěžích FIFA, pokud projekt FFE neprojde transparentním přezkumem.
- 3. srpna – Švédský fotbalový svaz jako první národní federace oznámil, že Infantina při volbě nepodpoří.
- 10. srpna – Prezidenti UEFA, Asijské fotbalové konfederace a Concacafu podepsali společný otevřený dopis, v němž požadovali nezávislý audit FIFA. Spor přestal být čistě evropský.
- 23. srpna – Šest nordických svazů společně prohlásilo, že ztratilo důvěru v prezidenta FIFA.
- 27. srpna – Po schůzce v Monaku evropští funkcionáři mluvili o „pokračující krizi“ a začali otevřeně hledat alternativního kandidáta pro volbu v březnu 2027.
A pak přišla Francie. Diallo v rozhovoru pro Le Monde spojil zlom s pokusem „privatizovat“ komerční práva k mistrovství světa, ale přidal i další epizody z roku 2026, kauzu Folarina Baloguna, prodloužení poločasu finále MS. „Infantino se stal rozdělovací figurou a vážně poškodil obraz fotbalu,“ řekl.
Volební aritmetika, která kazí příběh
Tady se narativ o vzpouře komplikuje. Podle Reuters má Infantino mezi 211 asociacemi stále dostatečný polštář hlasů k znovuzvolení. Evropa se svými 55 hlasy je hlasitá, ale tvoří jen čtvrtinu kongresu. Afrika, Jižní Amerika, velká část Asie a Oceánie; tam Infantino po léta budoval podporu přes rozvojové programy a přerozdělování financí. A právě tyto svazy nemají důvod měnit prezidenta, který jim posílá peníze.
Opozice si toho je bolestně vědoma. Reuters přes El País uvádí, že debata o hlasování o nedůvěře vůči úřadujícímu prezidentovi nemá ve 122leté historii FIFA precedens, a část odpůrců se obává, že přímý střet, který by prohráli, by Infantina ještě posílil. Uzávěrka pro kandidáty je 18. listopadu 2026, samotná volba proběhne 18. března 2027 v Rabatu. A dosud se neobjevil nikdo, kdo by dokázal spojit dost hlasů. Nasser Al-Khelaïfi kandidaturu odmítl, Victor Montagliani zůstává spíš jménem v úvahách než skutečným uchazečem.
Boj se přesouvá jinam
Právě absence protikandidáta mění povahu celého sporu. Část opozice už netlačí primárně na výměnu osoby, ale na přepsání pravidel. Cílem je omezit prezidentské pravomoci, zavést nezávislé kontrolní mechanismy a změnit způsob, jakým FIFA rozhoduje o velkých komerčních projektech. UEFA po písemných garancích od FIFA provizorně pozastavila hrozbu bojkotu, ale současně otevřela druhou frontu: debatu o tom, zda by část finančních rezerv FIFA nešlo uvolnit ve prospěch členských asociací bez vstupu externích investorů.
Český fotbal se v tomto kontextu drží opatrně. Předseda FAČR David Trunda po mediální kontroverzi odmítl, že by podporoval Infantinův plán, a přiklonil se k linii UEFA. LFA vydala jednoznačné stanovisko ve prospěch evropské pozice. Samostatné formální rozhodnutí o stažení podpory Infantinově kandidatuře ale z Česka zatím nezaznělo. Pragmatismus, ne revolta.
Co z toho plyne pro fotbal
Pro běžného fanouška se na trávníku nic nemění. Ale pod povrchem probíhá nejostřejší mocenský střet ve FIFA za poslední dekádu. Nejde jen o jednoho muže, jde o to, kdo a jak rozhoduje o miliardách, kalendáři a budoucnosti hry, kterou sledují čtyři miliardy lidí. Francie zvýšila politickou cenu Infantinova znovuzvolení. Zaplatit ji ale bude muset někdo, kdo zatím neexistuje.
Fotbal
|
PŘEČTENÍ: 9921
Fotbal
|
PŘEČTENÍ: 2904
