Exemplární trest pro českého trenéra za šmírování svěřenek. Dostal doživotí

19. května 2026 ve 14:45 středoevropského času zveřejnila kontrolní, etická a disciplinární komise UEFA na svém webu stručný, ale jednoznačný update: doživotní zákaz jakékoli činnosti související s fotbalem pro Petra Vlachovského, bývalého hlavního trenéra ženského týmu 1. FC Slovácko. Současně UEFA vyzvala FIFA, aby sankci rozšířila na celý svět, a Fotbalovou asociaci České republiky požádala o odebrání trenérské licence. Český soud přitom Vlachovskému dříve uložil rok vězení s tříletou podmínkou a pětiletý zákaz trénování. Mezi oběma tresty leží propast, která vypovídá nejen o závažnosti případu, ale i o mezerách v českém systému.

Čtyři roky s kamerou v batohu

Příběh začal nenápadně, batohem ponechaným v šatně. Podle investigativního textu Seznam Zpráv Vlachovský po dobu zhruba čtyř let tajně natáčel hráčky při převlékání a sprchování pomocí miniaturní kamery ukryté právě v batohu. Policie identifikovala 28 záznamů zachycujících 14 žen ve věku od 17 do 25 let. Nahrávky neskončily v soukromém archivu. Trenér je podle zjištění redakce sdílel s dalším uživatelem erotické seznamky Amatéři.com. V jeho počítači navíc policisté našli devět uložených snímků dětské pornografie.

Odhalení nepřišlo zevnitř klubu. Na podzim 2023 policie monitorovala účty uživatelů zmíněné seznamky kvůli výměně dětské pornografie a narazila i na Vlachovského materiály. Hráčky si kameru samy nikdy nevšimly. Muž, který byl v roce 2019 vyhlášen nejlepším trenérem českého ženského fotbalu a dříve vedl i reprezentaci žen do 19 let, tak čtyři roky zneužíval důvěru svěřenek, aniž kdokoli v jeho okolí zasáhl.

Nejlepší trilogie v historii MMA. Rivality, které měnily kariéry

MMAmag.cz

50 m

Český trest, který hráčky nazvaly výsměchem

Trestní řízení proběhlo neveřejně formou trestního příkazu, bez hlavního líčení. Výsledek: rok odnětí svobody s tříletou podmínkou, pětiletý zákaz trénování a povinnost zaplatit každé z obětí 20 tisíc korun. Žádné veřejné projednání, žádná konfrontace s poškozenými.

Dopad na hráčky přitom daleko přesáhl částku dvaceti tisíc. Z výpovědí vyplývají poruchy spánku, zvracení, strach z kamer, nutkavé kontrolování sprch i oken, zhoršený vztah k vlastnímu tělu. Samy označily trest za nepřiměřeně mírný. A měly pro to i systémový argument: po pěti letech by se Vlachovský mohl vrátit na lavičku. Nebo odejít trénovat do zahraničí, kde by český zákaz neplatil.

Právě tyto dvě mezery, časový limit a teritoriální omezení, se staly jádrem následného mezinárodního tlaku.

Jak se zavřely dvě mezery naráz

Česká asociace fotbalových hráček (ČAFH) v únoru 2026 veřejně podpořila poškozené a v březnu požádala FIFA o doživotní zákaz. Předseda FAČR David Trunda v rozhovoru pro Seznam Zprávy označil chování za nepřijatelné, ale zároveň přiznal klíčový problém: v tehdejším řádu trenérů FAČR možnost doživotního zákazu vůbec neexistovala. Asociace následně pracovala na novele, která od března 2025 zavedla automatický zánik licence při pravomocném odsouzení za určité trestné činy.

Jenže to nestačilo. Novela řešila budoucnost, ne Vlachovského případ. A hlavně neřešila situaci, kdy by trenér odešel působit mimo Česko. Proto musela exemplárnost přijít odjinud.

UEFA 19. května 2026 sáhla k nejtvrdšímu nástroji, jaký její disciplinární řád nabízí: zákaz veškeré fotbalové činnosti na neurčito, který podle pravidel nelze podmíněně odložit. Podle citace výrokové části rozhodnutí, kterou reprodukoval iSport.cz, se komise opřela o články 11 odst. 1 a 11 odst. 2 písm. b) a d) disciplinárního řádu UEFA. Detailní odůvodnění zatím veřejně k dispozici není.

Zároveň UEFA požádala FIFA o celosvětové rozšíření zákazu. K 20. května 2026 FIFA tuto žádost samostatně nepotvrdila, ale pokud ji schválí, Vlachovský nebude moci působit ve fotbale nikde na světě. Tím se zavřely obě mezery naráz: časová i teritoriální.

Proč je tento trest výjimečný i v evropském měřítku

Doživotní tresty v systému UEFA existují, ale historicky se týkaly jiného typu provinění. V roce 2009 dostali doživotí prezident a hráč severomakedonského FK Pobeda za manipulaci zápasu Ligy mistrů. V roce 2014 stejný trest obdržel Vasile Mungiu za pokus ovlivnit utkání ženského šampionátu U17. Společný jmenovatel: integrita soutěží, korupce, ovlivňování výsledků.

Vlachovského případ je jiný. Nejtvrdší evropská sportovní sankce zde byla poprvé veřejně použita v safeguardingové kauze, tedy v případě ochrany hráčů před zneužitím ze strany osoby v pozici moci. Mezinárodní hráčská asociace FIFPRO rozhodnutí přivítala a zarámovala ho právě takto: nejde jen o disciplinární formalitu, ale o signál, že zneužití důvěry má ve fotbale stejnou váhu jako korupce.

Proti rozhodnutí UEFA existuje standardní odvolací cesta ke Sportovnímu arbitrážnímu soudu (CAS). V otevřených zdrojích k 20. května 2026 není dohledatelné, že by Vlachovský odvolání podal.

Co případ odkryl o českém systému

Kauza Vlachovský není jen příběhem jednoho predátora. Odkryla sérii systémových selhání: klub ani svaz případ neodhalily interně, FAČR dlouho veřejně mlčela, trestní příkaz proběhl bez hlavního líčení a řád trenérů neznal doživotní zákaz. Předseda Trunda sám přiznal, že neví, proč se asociace dříve nevyjádřila.

FAČR od té doby avizovala zavedení safeguarding role v juniorských akademiích a novelizovala řád trenérů. Pro poškozené hráčky existují i právní cesty nad rámec dvaceti tisíc korun od pachatele. Ministerstvo spravedlnosti nabízí peněžitou pomoc obětem trestných činů podle zákona č. 45/2013 Sb. a při přiznaném nároku i uspokojení z výnosu majetkové trestní sankce, kde je důležitá lhůta 60 dnů od právní moci rozsudku.

Batoh v šatně nikdo čtyři roky nekontroloval. Teprve mezinárodní instituce udělaly to, co český systém nedokázal, a zavřely dveře tak, aby se už nedaly otevřít.