Dani Alves má sedět ve vězení, přesto si užívá na svobodě. Za mříže se navíc jen tak nevrátí. Jak je to možné?

U soudu dostal bývalý fotbalista Dani Alves za znásilnění trest 4,5 roku ve vězení. Jenže za mřížemi není a užívá si svobody. Do chládku se navíc podle všeho jen tak nevrátí.

i Zdroj fotografie: FC Barcelona
                   

V Barceloně patřil Dani Alves k největším hvězdám a po právu je považován za legendu. Trojnásobný vítěz Ligy mistrů vyhrál s Blaugranas i šest španělských titulů a dalších 14 trofejí. Na kontě má také dva triumfy v Evropské lize (Sevilla) a tituly z Francie (PSG) a z Itálie (Juventus) a řadu dalších trofejí. S Brazílií dvakrát vyhrál Copa América, Konfederační pohár a doma má i zlatou medaili z olympijských her. Na konci kariéry ovšem poutal pozornost médií kvůli obvinění ze znásilnění.

Svoboda za 25 milionů

V závěru února jsme na SportyŽivě informovali, že soud poslal brazilského reprezentanta do vězení na čtyři a půl roku. Dani Alves čekal ve vazbě na verdikt od 20. ledna 2023. Od té doby fotbalista několikrát marně žádal soud o propuštění na kauci. Bývalá hvězda Barcelony se po vynesení rozsudku odvolala k vrchnímu soudu Katalánska. O měsíc později soudce překvapivě vyhověl žádosti Alvese a po zaplacení kauce ve výši 1 milionu eur (cca 25 300 000 korun) ho předběžně propustil.

Dani Alves získal během fotbalové kariéry 42 trofejí. Za znásilnění mu soud napařil trest na 54 měsíců ve vězení.
iZdroj fotografie: FC Barcelona

Dani Alves se tak dostal na svobodu po 14 měsících. Musel ovšem odevzdat brazilský i španělský pas, každý pátek se musí dostavit k soudu. Navíc nesmí komunikovat s obětí a ani se k ní přiblížit na méně než kilometr. Odklad trestu platí až do rozhodnutí vrchního soudu. Španělský deník Marca upozorňuje, že na něj může Dani Alves čekat klidně i déle než rok. Pokud by se poté fotbalista odvolal k nejvyššímu soudu, čekal by dalších mnoho měsíců. Do vězení se tedy jen tak nevrátí.

Měl by Dani Alves sedět ve vězení?

Diskuze Vstoupit do diskuze
136 lidí právě čte
Autor článku

Jan Vildmon

Zobrazit další články