Tak trochu fotbalový úkaz. Zhruba tak nějak by se dal zjednodušeně popsat bývalý teplický fotbalista Marián Řízek. Podsaditý fotbalista, který by na hřišti položil život. Mimo něj zas neukočírovatelný darebák. Automaty, alkohol, a dokonce i vězení. Do ligy naskočil až ve třiceti letech a stihl odehrát „pouze“ sedmdesát ligových zápasů. Ve žlutomodrém dresu ale zazářil natolik, že je na Stínadlech v síni slávy po boku takových veličin jako Verbíř, Bičovský, Melichar nebo Vachoušek.

Řízek byl rošťák

Jak to vnímal on a co všechno zažil během fotbalové kariéry, se nedávno rozpovídal v pořadu novináře Zdeňka Pavlise Kopačky na hřebíku. Bez obalu na sebe práskl takové věci, za které by se kdekdo styděl. „Každé mužstvo potřebuje takového rošťáka, který neumí prohrávat a na hřišti bojuje ze všech sil,“ říkával o něm zesnulý ředitel severočeského klubu František Hrdlička, který ho přivedl na ligovou scénu. I o něm se Řízek v pořadu rozpovídal.

Fotbalový reprezentant Souček bere v Anglii denně 389 000 korun. Vyšší plat odmítl

„Měl jsem tehdy utrženou achilovku. Nehrál jsem a základní plat za moc nestál. Už ani nevím, na co jsem ty peníze potřeboval. Nejspíš na bedny, možná na útratu v hospodě. Anebo na splátku auta,“ přemýšlel Marian Řízek v pořadu Kopačky na hřebíku, proč se k Hrdličkovi vydal pozdě v noci domů. „Syčáku, copak si myslíš, že nosím tolik peněz po kapsách?“ křičel prý na fotbalistu, ale ten se nedal. „Řekl jsem mu, že po kapsách ne, ale v šuplíku. Jen se zasmál a povídá: Ani v šuplíku. Ale zítra přijď,“ popsal Řízek. Hrdlička mu je druhý den opravdu půjčil.

Chodili k Vojtkovi

„Doba byla jiná. Nebyli jsme tolik kontrolovaní jako dnešní kluci, takže vždycky nějaká akce proběhla. A jednou za tři neděle zůstávali v Teplicích i Pražáci a vyráželi s námi na pivo, kde se dělala parta. Chodívali jsme do baru k Pepovi Vojtkovi a ten okamžitě sundával své zlaté desky, když nás viděl,“ vzpomínal Marián Řízek na proslulé tahy. Občas se prý jelo i do Prahy. Do restaurace, kde čepoval pivo bratr tehdejšího teplického hráče Michala Bílka.

Návrat do Smetanovy Lhoty. Legendární kanonýr Koller pro partnerku postavil sídlo za miliony

„Silné jádro tam vydrželo v kuse i dva dny. Fungovala pak týmová chemie,“ vysvětloval Řízek. I proto prý Teplice v sezoně 1998-1999 skončily druhé za Spartou. Některé jeho prohřešky už ale byly přes čáru. Třeba když neplatil alimenty. „Mohl jsem je platit, ale šel jsem hlavou proti zdi a raději šel do basy. Hlavně kvůli tomu, co se dělo kolem mého syna, kterého u pantáty hrozně utlačovali. Vždyť my jsme ho s bráchou dokonce unesli. Dostal jsem sedm měsíců, ale v Oráčově jsem si odseděl jen půlku,“ prozradil osmapadesátiletý bývalý stoper.

Na SportechŽivě jsme také psali o vážně nemocné brankářské legendě.