Český fotbal udržel desátou příčku v žebříčku UEFA o pouhých 0,113 bodu před Řeckem. Na první pohled drobnost, ve skutečnosti rozdíl za stovky milionů korun.
20. března 2026, den po vyřazení posledního českého klubu z osmifinále evropských pohárů, klesl český náskok před Řeckem na 0,513 bodu. Řecké kluby přitom ještě hrály. AEK Atény drtilo Celje 4:0, Panathinaikos si poradil s Betisem, a každá taková výhra ukrajovala z českého polštáře. Konečný stav sezony 2025/26? Česko 48,525, Řecko 48,412. Rozdíl, který by vymazala jediná řecká výhra navíc. A přesto šlo o jednu z nejcennějších desetin v historii českého klubového fotbalu.
Proč je desáté místo tak drahé
Mezi desátou a jedenáctou příčkou v žebříčku UEFA se neskrývá ztráta pohárového místa. Česko by si i na jedenácté pozici udrželo čtyři sloty v evropských soutěžích. Rozdíl je jinde, a je zásadní.
Mistr země z desátého místa vstupuje přímo do ligové fáze Ligy mistrů. Mistr z jedenáctého místa musí projít předkolovou cestou přes play-off, kde na něj čeká kvalitní soupeř a reálné riziko vyřazení. Přímá účast v ligové fázi přitom znamená garantovaných osm zápasů proti evropské špičce a minimální příjem kolem 500 milionů korun z distribuce UEFA. Cesta přes play-off takovou garanci nenabízí. Jde tedy o kvalitu vstupu, ne o kvantitu míst.
Kdo český koeficient skutečně táhl
Běžný narativ staví český pohárový osud na trojici Slavia–Sparta–Plzeň. Sezona 2025/26 ho ale narušila. Podívejme se na klubové příspěvky do národního koeficientu:
| Klub | Soutěž | Klubové body |
|---|---|---|
| Viktoria Plzeň | Evropská liga | 17,750 |
| Sparta Praha | Konferenční liga | 16,750 |
| Sigma Olomouc | Konferenční liga | 9,625 |
| Slavia Praha | Liga mistrů | 9,000 |
| Baník Ostrava | předkola | 2,000 |
Plzeň a Sparta odtáhly drtivou většinu práce. Slavia, přestože hrála nejprestižnější soutěž, skončila bodově až za Sigmou Olomouc. Právě Sigma je přitom tichým hrdinou celé sezony; bez jejích téměř deseti bodů by český náskok před Řeckem neexistoval.
Na druhé straně Řecko vytěžilo ze svých zástupců výrazně víc. AEK Atény nasbíral 22,000 bodů, Panathinaikos 18,250, Olympiakos 16,750 a PAOK 13,500. Řecký sezonní zisk činil 14,200 bodu proti českým 11,025. Řecko letos Česko jasně přebodovalo.
Proč Česko přesto nespadlo
Odpověď leží v mechanice pětiletého koeficientu. UEFA nesčítá jen poslední sezonu, ale posledních pět ročníků. A právě tady Česko těžilo z výjimečné sezony 2023/24, kdy české kluby nasbíraly 13,500 bodu, nejvíc za celou pětiletku. Roční české zisky vypadaly takto:
- 2021/22: 6,700
- 2022/23: 6,750
- 2023/24: 13,500
- 2024/25: 10,550
- 2025/26: 11,025
Řecko mělo lepší letošek, ale slabší historii. Pětiletý polštář rozhodl. Jenže pozor: sezona 2021/22 s pouhými 6,700 bodu příští rok z pětiletky vypadne. A pokud ji český fotbal nenahradí srovnatelným nebo lepším výkonem, polštář zmizí.
Cesta z šestnáctky do desítky, a zpátky?
Ještě po sezoně 2021/22 bylo Česko šestnácté, Řecko patnácté. O dva roky později se české kluby vyšplhaly na desáté místo díky silným výkonům Sparty a Slavie v Lize mistrů a Evropské lize. Vzestup byl strmý, a právě proto je křehký.
Podle pravidel UEFA přidává každá výhra od ligové fáze 0,400 bodu do národního koeficientu, remíza 0,200. K tomu se připočítávají bonusy za postup mezi šestnáct nebo osm nejlepších. Matematika je jednoduchá: stačí, aby řecké kluby v příští sezoně vyhrály o tři zápasy víc než české, a 0,113 bodu se otočí.
Pád z desítky by se reálně projevil v access listu pro sezonu 2027/28. Český mistr by místo přímé ligové fáze Ligy mistrů musel do play-off, s rizikem, že se do hlavní soutěže vůbec nedostane.
Česko desítku ubránilo. Ale 0,113 bodu není náskok. Je to varování.
Fotbal
|
PŘEČTENÍ: 6174
Zajímavosti
|
PŘEČTENÍ: 8272
