Česko na mistrovství světa 2026 po dvou zápasech drží jediný bod a bývalý reprezentant Jan Morávek tvrdí, že problém není jen ve výsledcích, ale v celém herním modelu.
Šestá minuta duelu s Jihoafrickou republikou v Atlantě vypadala jako sen. Michal Sadílek otevřel skóre nejrychlejším gólem dosavadního průběhu šampionátu a český tým vedl. Jenže pak se stalo přesně to, co Morávek popisoval už po úvodní prohře 1:2 s Koreou: mužstvo se stáhlo do hlubokého bloku, přenechalo míč soupeři a čekalo, co přijde. Přišla penalta Teboha Mokoeny v 83. minutě a konečných 1:1. Výsledek, který tým nechal naživu, ale herní obraz, který živí pochybnosti.
Čísla, která mluví za trenéra i proti němu
Datový profil zápasu s JAR je výmluvný. Po vstřeleném gólu drželi Češi v prvním poločase míč jen 37 % času. Z celkových čtrnácti střel jich osm přišlo ze standardních situací. Hra z otevřené hry prakticky neexistovala, tým se spokojil s obranou náskoku, aniž by dokázal soupeře ohrozit kombinací.
Trenér Miroslav Koubek přesto na pozápasové tiskové konferenci výkon přijal. „Žádný úmysl hrát zanďoura nebyl,“ řekl. „Já slovo zanďour nepřijímám. Ten výkon akceptuji.“ Dodal, že plán počítal s vyšším napadáním a že Češi měli k výhře blíž. Připustil ale, že po střídání tým „stabilitu maličko ztratil“.
Morávkova linka: nejde o jeden zápas
Morávek, který se po kariéře v Augsburgu a reprezentaci přesunul k analytické práci, nepřišel s kritikou až po remíze s JAR. Jeho rozbor úvodního duelu s Koreou byl nemilosrdný: česká hra je podle něj zastaralá, plná zbrklých dlouhých nákopů, bez konstruktivní rozehrávky a s minimem šancí z otevřené hry. Korejci naopak předvedli rotaci, odvahu na míči a práci s prostorem, přesně to, co moderní fotbal vyžaduje.
Proti JAR se scénář zopakoval. Rychlý úder, pak ústup. Závislost na standardkách místo kombinační hry. Neschopnost zápas zavřít druhým gólem. Morávek v tom vidí systémový vzorec, ne náhodu.
Hlubší problém než taktická tabule
V samostatném textu o stavu českého fotbalu Morávek pojmenovává strukturální deficit, který sahá daleko za lavičku reprezentace. Slabší první dotek, horší rozhodování pod tlakem, menší kreativita, to nejsou věci, které vyřeší změna rozestavení. Bývalý záložník ukazuje na nedostatečné financování mládežnického sportu, zastaralou infrastrukturu, slabé vzdělávání trenérů a chybějící propojení školy a sportu. „Ujíždí nám vlak,“ shrnuje.
Konkrétní výčet toho, co by se muselo změnit, je dlouhý:
- Lepší práce s míčem pod tlakem už od nejmladších kategorií
- Kvalitnější trénink situací jeden na jednoho
- Větší důraz na konstruktivní rozehrávku místo nakopávaných míčů
- Systémová podpora infrastruktury a trenérského vzdělávání
Nic z toho se nezmění do středečního rána.
Mexiko jako moment pravdy
Koubek sám označil závěrečný skupinový duel s Mexikem za „teoreticky nejtěžší utkání z těch tří“ a připomněl faktor vyšší nadmořské výšky. Česko potřebuje výhru, aby se ještě mohlo rvát o postup. Jenže dosavadní turnajový vzorec, udeřit a pak se stáhnout, proti silnějšímu soupeři vypadá jako recept na průšvih. Pokud tým znovu odevzdá míč a bude čekat na standardku, Mexiko má kvalitu na to, aby takovou pasivitu potrestalo.
Zápas Česko–Mexiko začíná 25. června ve 3:00 ráno středoevropského času. Přímý přenos poběží na ČT sport i na Nova Action.
Morávek neříká nic, co by pozorný divák necítil sám. Říká to jen nahlas, s čísly a bez diplomatických obálek. A právě proto je jeho hlas tak nepříjemný, protože na něj není snadná odpověď.
Fotbal
|
PŘEČTENÍ: 6128
Fotbal
|
PŘEČTENÍ: 5583
