Albion Rrahmani odehrál v prvních třech soutěžních zápasech Venezie pouhých 31 minut. Všechny z lavičky.
Když kosovský útočník 9. července podepisoval ve Venezii smlouvu do roku 2029, vypadalo to jako logický kariérní krok: z české ligy do Serie A, z pravidelného střelce ve Spartě na hráče italského nováčka s ambicí udržet se mezi elitou. Uplynulo necelých sedm týdnů a realita vypadá jinak. Trenér Giovanni Stroppa ho v poháru proti Modeně pustil na hřiště v 74. minutě, v ligovém debutu proti Lecce v 85. a proti AC Milán v 80. Šestnáct minut, pět minut, deset minut. Žádný gól, žádná asistence, žádný náznak, že by se blížil do základní sestavy.
Kdo stojí před ním
Hierarchie v útoku Venezie se ustálila rychle a jasně. Na hrotu je Akor Adams, Nigerijec, kterého klub v červenci koupil ze Sevilly za 16 milionů eur plus bonusy, historicky nejdražší posila v dějinách klubu. Adams začal všechny tři soutěžní zápasy, proti Modeně dal dva góly a svou pozici si pojistil i v obou ligových duelech. Vedle něj v ofenzivní dvojici nastupuje John Yeboah, který se v sestavě drží stabilně od prvního kola.
Rrahmani je v tuto chvíli třetí v pořadí. A může být hůř. Podle Mundo Deportivo je Venezia blízko podpisu osmnáctiletého Toniho Fernándeze z Barcelony, mladíka, který letos absolvoval třetí letní přípravu s prvním týmem katalánského giganta. K 29. srpnu ještě nejde o hotový transfer, ale pokud se uzavře, konkurence v útoku se zahustí na čtyři hráče pro dvě místa.
Co nechal ve Spartě
Čísla z Letné mluví jasně: 83 zápasů, 26 gólů, 6 asistencí. Rrahmani nebyl epizodní střelec, ale pravidelně produktivní útočník, na kterého se dalo spolehnout. Sparta se s ním oficiálně rozloučila bez náznaku konfliktu, šlo o obchod, který dával smysl oběma stranám.
A ekonomicky dával smysl hlavně Spartě. Klub ho v roce 2024 koupil z bukurešťského Rapidu údajně za 125 milionů korun. Podle italských zdrojů ho Venezia získala za zhruba 187 milionů korun plus bonusy, které mohou dosáhnout dalších 50 milionů. I bez bonusů je Sparta v plusu minimálně o 62 milionů korun a mezitím z Rrahmaniho vytěžila dvě sezony gólů. Pro Letnou výborný byznys. Pro hráče zatím otazník.
Proč Benátky nakupují tolik útočníků
Strategie Venezie po postupu do Serie A připomíná dvoukolejný model. První kolej: okamžitě posílit útok pro boj o záchranu. Adams za rekordní částku je pojistka proti sestupu, hotový, silový hráč, který umí skórovat hned. Druhá kolej: lovit talenty s potenciálem dalšího prodeje. Fernández z Barcelony přesně zapadá do tohoto profilu.
Rrahmani se ocitl někde mezi. Není tak drahý jako Adams, aby si automaticky vynutil základní sestavu. Není tak mladý jako Fernández, aby klub trpělivě čekal na jeho rozvoj. Je mu 24 let, stojí slušné peníze a potřebuje hrát, jenže právě minuty jsou to, co teď nedostává.
Ještě ne ortel, ale varovný signál
Trenér Stroppa před zápasem s Lecce na tiskové konferenci zdůraznil, že potřebuje příspěvek od všech hráčů v kádru. Po porážce s Milánem mluvil o tom, že tým je na začátku cesty. Žádná veřejná kritika Rrahmaniho, žádný náznak, že by s ním nepočítal. Ale zápasová praxe říká něco jiného než diplomatická slova.
Tři zápasy jsou příliš krátký vzorek na definitivní verdikt. Sezona Serie A teprve začala, role se u nováčků přepisují rychle a jedno zranění Adamse může Rrahmanimu otevřít dveře. Zároveň ale platí: čím déle zůstane na lavičce, tím těžší bude se z ní dostat. Smlouva do roku 2029 mu dává čas. Otázka je, jestli mu ho dá i trenér.
Pokud ani v září nezačne sbírat minuty a Fernández skutečně dorazí, přestup do Benátek se začne měnit z odvážného kroku v kariérní past. Zatím jsme ve fázi varování. Ne víc, ale ani ne míň.
