Brazilský reprezentant střílel gól každý zápas, v Anglii vyhasl. Po kokainu jsem týden nespal, přiznal

Svět mu takřka ležel u nohou. Tehdy osmadvacetiletý útočník Mário Jardel měl za sebou skvostnou kariéru, která měla nadále pokračovat. Brazilec, který dokázal nasbíral deset reprezentačních startů, totiž patřil mezi vyhlášené evropské kanonýry. A ti zrají jako víno. Odchovanec Grémia, s nímž zvítězil v jihoamerické obdobě Ligy mistrů, totiž střílel branky jako na běžícím páse rok, co rok.

Během čtyř ročníků v barvách portugalského Porta nasázel ve 125 ligových utkáních 130 branek, pomohl svému celku ke třem mistrovským titulům a zářil i v Lize mistrů. Po boku hvězdných útočníků Barcelony Rivalda a Realu Madrid Raúla se dokonce v sezóně 1999/2000 stal nejlepším střelcem prestižní soutěže. Poté strávil rok v tureckém Galatasarayi, který za něj zaplatil na tu dobu astronomických 16 milionů dolarů, tedy asi 350 milionů korun.

I tureckému celku však dokázal důvěru splatit: ve 43 utkáních se trefil hned 34krát a pomohl k zisku Superpoháru UEFA. Dvojnásobný držitel Zlaté kopačky pro nejlepšího střelce Evropy se posléze vrátil do Portugalska, konkrétně do Sportingu Lisabon. Ten o něj stál tolik, že mimo 5 milionů eur (118 milionů korun) poslal do Turecka i trojici hráčů včetně českého záložníka Pavla Horvátha. A vyplatilo se. Jardel během prvního roku nasázel za Sporting ve 42 zápasech 55 branek a zdálo se, že je nezastavitelný.

Jardel: Týden jsem nespal

Jenže právě v ten moment přišel velký pád, z nějž se již nevzpamatoval. „Předávkoval jsem se tehdy kokainem a sedm dní jsem nespal,“ přiznal po letech pro portugalskou televizi. „Najímal jsem si ženy na všechno možné. Myslel jsem si, že se mi nic nemůže stát a že všechno bude v pořádku. Padl jsem. A trvalo mi dlouho, než jsem se zase zvedl,“ přiznal Jardel, který se v prosinci 2002 při pádu do bazénu ošklivě zranil.

iZdroj fotografie: FIFA

Rázem šlo znát, že do té doby velký kanonýr ztratil střelecký prach. Ve druhé polovině ročníku se trefil pouze devětkrát a následoval přesun do anglického Boltonu Wanderers. V Premier League se však trápil a v sedmi zápasech nezaznamenal ani gól. Po nevydařeném podzimu zamířil na hostování do Serie A, kde měl pomoci k záchraně tamní Anconě. Jenže jeho výkony byly tristní, stejně jako jeho forma. Od místních příznivců si dokonce vysloužil přezdívku ‚lardel‚, tedy sádlo.

Pád

Posléze se kariéru pokusil hned několikrát restartovat a vrátit se na vrchol. Hrál za argentinské Newell’s Old Boys, brazilské Goiás, portugalské Beira-Mar, kyperskou Famagustu či australské Newcastle Jets. Jenže stárnoucí střelec obvykle za nový klub odehrál jen několik málo utkání, rozdal podpisy příznivcům a zamířil o dům dál. Poté dlouho putoval po nižších brazilských soutěžích a rok strávil také v bulharském Cherno More. Před dvanácti lety pak v sedmatřiceti letech ukončil aktivní kariéru.

Přesto zůstává velkým otazníkem, zda bývalý elitní kanonýr neměl na víc. „Jsem hlavně rád, že jsem přežil,“ zakončil.