Změní se od léta ligová tabulka? FC Zbrojovka Brno se vrací mezi elitu s velkými ambicemi na Evropu

Kdo čeká příběh o hotovém postupu, musí počkat. Oficiální tabulka Chance Národní Ligy schválená 3. června 2025 mluví jasně: FC Zbrojovka Brno uzavřela ročník na sedmém místě se 39 body, daleko od postupových příček. Jenže právě v tom nesouladu mezi výsledkem a ambicí se skrývá to nejzajímavější. Klub prošel vlastnickou změnou, přivedl Martina Svědíka a poprvé v moderní historii staví projekt, který nemá stát jen na jedné sezoně nebo jednom střelci. Ambice na Evropu? Existují. Ale cesta k nim vede přes systém, ne přes zkratku.

Dvakrát nahoru, dvakrát dolů – proč tentokrát jinak

Zbrojovka má s návraty do nejvyšší soutěže čerstvou a bolestivou zkušenost. V roce 2020 postoupila jako druhý tým mimořádně upravené covidové sezony. O rok později, v květnu 2021, už zase sestupovala. V roce 2022 to zkoušela znovu, tažená góly Michala Řezníčka a solidním podzimem. Jaro ale přineslo propad a scénář se zopakoval.

Oba cykly měly společný vzorec: sportovní výkon stačil na postup, ale klubová struktura neudržela tlak první ligy. Tentokrát se mění pořadí kroků. Nejdřív přišla vlastnická restrukturalizace po listopadu 2024, pak Martin Svědík a teprve potom se skládá kádr a řeší infrastruktura. Postup ještě nepřišel. Ale základy pod ním vypadají jinak než v předchozích pokusech.

Humburger šel ke dnu. Před dalším zápasem přiznal vyhoření i ztrátu chuti bojovat

MMAmag.cz

3 h

Svědík, pokora a čtyři varianty na každý post

Když Svědík v červenci 2025 poprvé mluvil jako trenér Zbrojovky, zvolil slova opatrně: „Máme velké ambice, ale do sezony jdeme s pokorou.“ Žádná rétorika o dominanci. Místo toho popis metody: na většinu pozic měl realizační tým vytipované až čtyři varianty posil, mix hráčů z první ligy a nejlepších druholigových jmen.

Pro Brno je Svědík signálem, který přesahuje taktickou tabuli. Na Slovácku dovedl regionální klub do skupiny Evropské konferenční ligy. Právě ta zkušenost živí narativ o evropských ambicích Zbrojovky. Podle nás ale nejde o to, jestli Brno za tři roky hraje skupinu pohárů. Jde o to, jestli poprvé v novodobé historii vydrží v první lize dost dlouho na to, aby se o takovou otázku vůbec mohlo smysluplně opřít.

Stadion, Lužánky a tvrdé limity

ShipEx Aréna na Srbské pojme 10 200 diváků. Historické rekordy ukazují, co Brno umí: Sparta v květnu 2016 znamenala vyprodáno, Slavia v říjnu téhož roku přilákala 8 818 lidí. I běžný druholigový zápas s Chrudimí v dubnu 2026 přitáhl 4 645 diváků, což je víc než domácí průměr Slovácka (4 038), Teplic (3 673), Dukly (3 488), Jablonce (2 809) nebo Pardubic (2 570) v aktuální prvoligové sezoně.

Fanouškovský potenciál tedy není problém. Problém je střecha, pod kterou by se měl realizovat. Debata o novém stadionu Za Lužánkami běží roky. V září 2025 vedení klubu diskutovalo s fanoušky o územním plánu, sporech o pozemky a právním prověření celého projektu. Materiál města Brna přitom uvádí, že územní řízení ke stavbě je přerušeno do 31. prosince 2026. Bez vyřešení těchto bodů zůstává stadion vizí, ne stavbou.

A ještě jeden detail: samotná ShipEx Aréna podle klubové historie momentálně nesplňuje všechny podmínky pro konání utkání nejvyšší soutěže. Takže i kdyby postup přišel zítra, stadionová otázka by se řešila pod tlakem.

Evropa jako lakmusový papírek, ne jako slib

Pojďme si to narovnat. Evropské poháry nejsou pro Zbrojovku cílem příští sezony. Nejsou ani cílem sezony po ní. Jsou ale poprvé v rovině, kde o nich dává smysl mluvit, ne jako o fantazii, ale jako o podmíněném scénáři. Podmínky? Stabilní první liga minimálně tři sezony v řadě. Vyřešený stadion. Kontinuální investice do akademie a kádru. A trenér, který ví, jak evropský fotbal vypadá zevnitř.

Svědík tu zkušenost má. Brno má fanoušky, značku a regionální zázemí druhého největšího města v zemi. Co zatím chybí, je sportovní důkaz: návrat do ligy, který tentokrát neskončí po dvanácti měsících pádem zpátky.

Právě v tom spočívá skutečný test. Ne jestli Zbrojovka jednou zahraje Evropu, ale jestli konečně změní model fungování natolik, aby taková otázka přestala znít absurdně. Zatím je to nejblíž, co k tomu Brno kdy mělo.