Národní tým pod Rulíkem? Těžko se hledají slova. Karjala Cup ukázal, co můžeme očekávat

Upozorňujeme čtenáře, že následující text a komentář je publicistickým článkem, který obsahuje soukromý názor autora.

Chvála ze všech stran. Tak by se daly ve zkratce shrnout reakce na premiérový turnaj národního týmu pod vedením trenéra Radima Rulíka. I když na druhou stranu, třeba ve Švédsku a ve Finsku byli z výkonů české reprezentace hodně kyselí. Není se co divit, Stránský a spol. spláchli Tre Kronor 5:2, domácí Suomi 7:3 a vítěznou tečkou bylo vítězství 1:0 nad Švýcarskem. Výsledky jsou výborné, mnohem důležitější ale je, jak k nim Češi dokráčeli.

Diktování tempa

V čem je tedy ukryté tajemství úspěchu? Jde o hned o několik faktorů. Radim Rulík do áčka přenesl taktiku, se kterou slavil úspěchy na posledních světových šampionátech dvacítek. Základem je aktivní a sebevědomá hra. Na Karjala Cupu se Češi prezentovali agresivním napadáním a nátlakovou hrou. Díky výbornému pohybu se jim dařilo diktovat tempo, což se v minulých letech proti silnějším soupeřům nestávalo příliš často. Vrcholem bylo, když Rulíkův tým donutil domácí Finy, aby opustili tradiční vyčkávací defenzivní hru, která je jim vlastní. Hrálo se zkrátka podle českých notiček.

iZdroj fotografie: Česká hokejová reprezentace

Nešlo ale jen o napadání, i na puku v útočném pásmu vypadali Češi opravdu dobře. Často si měnili místa a rotacemi motali soupeřům hlavy. Důležitým faktorem také bylo, že obránci před protihráči neustupovali. Český nároďák ukázal i týmovost a nezlomnost. Třeba když přišli Stránský a spol. s Finy o tříbrankové vedení, nepanikařili, ale odpověděli čtyřmi góly. Velmi dobře zvládali i oslabení, ve kterém na turnaji ani jednou neinkasovali.

Tři sestavy, tři vítězství

Hodně pohybu, aktivity a střelby evidentně sedlo řadě hráčů. Ať už jde o Stránského, Tomáška, Špačka, Kousala nebo Kovařčíka, všichni vypadali na ledě skvěle. Obrovským a možná ne tak zřetelným plusem je, že i když trenéři výrazně míchali sestavou, vždy jejich záměr vycházel. O čem to vypovídá? Že mají jasnou vizi a dokáží ji vysvětlit a hlavně přenést na hráče takovým způsobem, že využijí jejich silných stránek. Jedna věc je totiž vědět, co chci hrát a druhá natlouct to do hokejistů, aby s tím naprosto ztotožnili.

Jak to po prvním turnaji vypadá, realizační tým právě tuto disciplínu zvládl na výbornou. Nesmíme ale zapomínat, že jde zatím jen o „malý vzorek“. Jeden vydařený turnaj ještě neznamená, že teď Češi budou všechny soupeře pravidelně válcovat. Jakkoliv vyšla Rulíkova premiéra nad očekávání dobře, je potřeba zůstávat nohama na zemi. Sympatické je, že právě o pokoře trenér po Karjala Cupu mluvil. Všechno tedy nasvědčuje, že se český národní tým vydal dobrým směrem. Snad tento kurz udrží dlouhodobě.